Německé volby do říšského sněmu 1928

Období mezi lety 1924 – 1929 bylo nejstabilnějším a nejúspěšnějším obdobím za celou existenci Výmarské republiky. Dawesův plán pomohl nastartovat německé hospodářství. V roce 1925 podepsali zástupci Německa a Sovětského svazu smlouvu o spolupráci v železniční a námořní dopravě a Sověti dostali úvěr na financování jejich zakázek v Německu. Dokonce došlo k tajné dohodě v oblasti vojenství. Němci posílali do Sovětského svazu svoje vojáky na výcvik a testovaly se zde i své zbraně, které jinak byly Versailleskou smlouvu zakázané. V srpnu 1925 opustili francouzské a belgické jednotky západní Německo a ukončily okupaci Porúří. V říjnu 1925 byly podepsané tzv. Locarnské dohody, podle kterých byla zabezpečena německá západní hranice. Východní hranice ale takovou záruku nedostala, a to i přes účast polských a československých zástupců. Podpis Locarnský dohod otevřel Německu cestu do Společnosti národů, kde bylo od roku 1926 stálým členem. Německé hospodářství rostlo a nezaměstnanost klesala. Nepodařilo se ale ekonomiku odpoutat od amerických financí z Dawesova plánu, a proto byl dopad hospodářská krize v roce 1929 obrovský. Politická situace byla navenek stabilní, ale německé vlády většinou nedokázaly přežít déle než jeden rok. Byly složené z mnoha různorodých stran, které víc než zájmy vlády razily své vlastní.

Pro koaliční partnery skončily volby jasnou porážkou. Nejvíce propadli nacionalisté z DNVP, kteří ztratili 1,8 miliónů voličů a prohráli i ve volebních obvodech na východ od Labe, kde od roku 1920 zcela dominovali. Podobně dopadlo Centrum, které poprvé od voleb v roce 1920 ztratilo volební obvod na jihu Německa. Lidovci a němečtí demokraté ztratili shodně okolo 1,5 % hlasů.

Vítězem voleb se stala levice. Sociální demokraté dosáhli zisku 29,8 % a obsadili téměř třetinu říšského sněmu. Mírně si polepšili i komunisté. Specifikem voleb byla úspěšnost různých malých zájmových stran. Ve volbách v roce 1924 získaly zájmové strany dohromady 5,5 %, v roce 1928 to bylo 11,1 %. Říšská strana německé střední třídy (vlastníci nemovitostí) si polepšila o 11 křesel a Křesťanskonárodní strana rolníků a zemědělců (menší protestantští rolníci) při svých prvních volbách dosáhla na 9 mandátů. Malé strany těžily především z odlivu voličů od nacionalistů. NSDAP musela po volbách odepsat dvě křesla a propadla se na 2,6 %. Hitler doplatil na preferování svého etablovaní v čele strany před vedením volební kampaně.

Volební účast byla nejnižší za celou dosavadní historii Výmarské republiky. Okolo 10 miliónů oprávněných voličů k volbám vůbec nepřišlo, a to především z řad mladých lidí a prvovoličů.

Dobový plakát sociálních demokratů

Strany Výmarské koalice (SPD, DDP a Centrum), první poválečné koalice, získaly dohromady přes 46,8 % hlasů. Sociální demokraté dostáli svým plánům ze sjezdu v roce 1927 a začali aktivně se sestavováním vlády. Mandát pro jednání dostal Hermann Müller a začal s tvorbou velké koalice. Jednání byla velice komplikovaná, a to především s lidovci, ale po zásahu Gustava Stresemanna nakonec ke shodě došlo. Vznikla široká koalice sociálních demokratů, lidovců, německých demokratů, Centra a Bavorské lidové strany. Ministerstvo obrany bylo ponecháno nestraníkovi Wilhelmu Groenerovi. Müllerovu vládu trápily hned od vzniku vnitřní spory mezi sociálními demokraty a lidovci.

Krach na newyorské burze v říjnu 1929 znamenal začátek Velké hospodářské krize. Rozpory mezi SPD s DVP ohledně financování podpory nezaměstnaných ještě více vyhrotily situaci a způsobily pád vlády v březnu 1930. Skončila tím poslední skutečně demokratická vláda Výmarské republiky. Kancléřem se následně stal Heinrich Brüning, který vládl pomocí prezidentských „nouzových nařízení“ (Notverordnung či článek 48), kdy pro vydání určitých zákonu stačilo schválení prezidentem a ne celým sněmem. Výrazně byl oslaben parlamentarismus a podkopána celá demokracie.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reichstagswahl 1928 na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Německé volby do říšského sněmu 1928 na Wikimedia Commons
• Volební výsledky (německy)