Německé volby do říšského sněmu 1920
Německé federální volby konané 6. června 1920 byly v pořadí druhé volby do říšského sněmu Výmarské republiky. Sociálnědemokratická strana se stala opět nejsilnější stranou, ačkoliv ztratila třetinu mandátů. Po volbách vznikla koalice, kterou tvořilo Centrum, Německá lidová strana a Německá demokratická strana (více: Vláda Konstantina Fehrenbacha).
| Německé volby do říšského sněmu 1920 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Výsledky voleb v jednotlivých obvodech | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát |  Výmarská republika | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Druh voleb | parlamentní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební termín | 6. června 1920 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Předchozí volby | Volby 1919 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Následující volby | Volby 1924 (květen) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Volební účast | 79,2 % | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Výsledky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předcházející události
Původní termín voleb byl plánován až na podzim 1920, kdy mělo být rozhodnuto na základě plebiscitů o konečné podobě německých hranic. Ve Východního Pruska probíhal plebiscit o připojení některých jeho jižních částí k Polsku (více: Plebiscit ve Varmii a Mazursku), v Šlesvicku o připojení severních částí k Dánsku (více: Šlesvické plebiscity) a v Horní Slezsku o jeho rozdělení mezi Německo a Polsko (více: Hornoslezská povstání). Volání po volbách ale byl jedním z požadavků vzbouřenců v tzv. Kappově puči a vláda výměnou za jejich složení zbraní s dřívějším termínem voleb souhlasila. Ve výše zmíněných oblastech se nakonec hlasovalo se zpožděním (v únoru 1921 Východním Prusku a Šlesvicku a v listopadu 1922 v Opolí).
Nejen Kappův puč, ale i povstání dělníků v Porúří v březnu 1920, daňová reforma a výsledky Versailleské smlouvy měly na volby výrazný vliv. V levém politickém spektru došlo k výrazné radikalizaci a následně ke kritice sociálních demokratů od koaličních partnerů, že nedělají dostatek proti růstu vlivu reakčních sil. Měšťanstvo se na druhou stranu přimklo ve stínu neustálých nepokojů k touze po vládě silné ruky, a tudíž k volbě pravicových stran.
Výsledky
Vládní koalice
Vláda (tzv. Výmarská koalice, tvořená sociálními demokraty, katolickým Centrem a německými demokraty) ztratila ve volbách většinu. Sociální demokraté (SPD) volby opět vyhráli, ale museli se obejít bez 62 křesel. Ztráty byly způsobeny lepší připraveností a organizovaností jejího největšího konkurenta z nezávislé sociální demokracie (USPD) než tomu bylo ve volbách předešlých. Koaliční partneři SPD levicově liberální němečtí demokraté (DDP) ztratili polovinu svých křesel a Centrum dalších 27 křesel.
Opozice
Ze ztrát vládní koalice těžily nevládní strany na obou křídlech politického spektra. Vlevo si nejvíce polepšili nezávislí sociální demokraté (USPD), kteří získali v porovnání s předchozími volbami dalších 10 %. USDP přebrala radikálnější voliče sociálním demokratům a její zisky pocházely hlavně z velkých měst. Komunisté (KPD) se voleb účastnili vůbec poprvé a získali 2,1 %. Z pravicových stran Německá lidová strana (DVP) získala taktéž dalších 10 % v porovnání s předchozími výsledky a Národní lidová strana (DNVP) se udržela své pozice. Strany, které se stavěly k nové Výmarské republice kriticky nebo přímo nepřátelsky (USDP, KPD, DVP a DNVP), získali po volbách 49 % všech hlasů.
Volby podle volebních obvodů
Sociální demokraté získali 11 obvodů a jejich pozice byly nejsilnější v severním Německu a Dolním Slezsku. Nezávislí sociální demokraté získali 7 obvodů s nejlepšími výsledky ve středním Německu. Centrum bylo úspěšné v převážně katolických obvodech v jižním Německu, Porýní a Horním Slezsku. Nacionalisté získali tři obvody na východě země, které po konci války přišly o část svého území ve prospěch Polska.
| Politická strana | Hlasy v % (změna) | Mandáty (změna) | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) | 21,7% | ▼ -16,2 | 102 | ▼ -62 | |
| Nezávislá sociálně demokratická strana Německa (USPD) | 17,9% | ▲ +10,3% | 84 | ▲ +61 | |
| Německá národně lidová strana (DNVP) | 15,1% | ▲ +4,8% | 71 | ▲ +27 | |
| Německá lidová strana (DVP) | 13,9% | ▲ +9,5% | 65 | ▲ +46 | |
| Centrum (Z) | 13,6% | ▼ -6,1% | 64 | ▼ -27 | |
| Německá demokratická strana (DDP) | 8,3% | ▼ -10,3% | 39 | ▼ -36 | |
| Bavorská lidová strana (BVP) | 4,2% | ▲ +4,2% | 20 | ▲ +20 | |
| Komunistická strana Německa (KPD) | 2,1% | ▲ +2,1% | 4 | ▲ +4 | |
| Německo-hannoverská strana (DHP) | 1,1% | ▲ +0,9% | 5 | ▲ +4 | |
| Bavorský rolnický svaz (BBB) | 0,8% | ▼ -0,1% | 4 | ▬ ±0 | |
| Křesťanská lidová strana (CVP) | 0,3% | ▲ +0,3% | 1 | ▲ +1 | |
| Ostatní | 1,0% | ▲ +1,0% | 0 | ▼ -2 | |
| Celkem | 100,0% | 459 | +36 | ||
Sestavování vlády
Říšský sněm se po volbách poprvé sešel 24. června 1920. Volební jednání byla kvůli výsledkům voleb velice dlouhá. Nakonec byla vytvořena menšinová vláda Centra, německých demokratů (DDP) a německých lidovců (DVP) (více: Vláda Konstantina Fehrenbacha). Lidovci před stupem do koalice museli slíbit, že budou jednat podle ústavy. Sociální demokraté se koalice přímo neúčastnili, jednak kvůli lidovcům a jejich pravicové politice a jednak nechtěli dál dělat nepopulární vládní rozhodnutí. Na druhou stranu celá nová vláda závisela na toleranci sociálních demokratů. Říšským kancléřem byl jmenován Konstantin Fehrenbach z Centra.
Přehled vlád
- Kabinet K. Fehrenbacha (Z) - koalice Z, DVP, DDP (25. červen 1920 – 4. květen 1921)
- Kabinet J. Wirtha I. (Z) - koalice SPD, Z, DDP (10. květen 1921 — 25. říjen 1921)
- Kabinet J. Wirtha II. (Z) - koalice SPD, Z později i BBB (26. říjen 1921 — 22. listopad 1922)
- Kabinet W. Cuna (-) - koalice DDP, DVP, BVP a nestraníci (22. listopad 1922 — 12. srpen 1923)
- Kabinet G. Stresemanna I. (DVP) - koalice SPD, Z, DVP, DDP (13. srpen 1923 — 6. říjen 1923)
- Kabinet G. Stresemanna II. (DVP) - koalice SPD, Z, DVP, DDP (6. říjen 1923 — 30. listopad 1923)
- Kabinet W. Marxe (Z) - koalice Z, DVP, DDP, BVP (30. listopad 1923 — 26. květen 1924)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reichstagswahl 1920 na německé Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Německé federální volby 1920 na Wikimedia Commons - Volby 1920 (německy)
- Výsledky voleb (německy)