Šlesvické plebiscity

Šlesvické plebiscity byly sérií dvou plebiscitů, které byly nařízeny Versailleskou smlouvou v roce 1920 k určení hranice mezi Německem a Dánskem na historickém území Šlesvicka.

Šlesvicko na mapě Jutska:
     Severní Šlesvicko
     Jižní Šlesvicko

Předcházející události

Šlesvické vévodství bylo do roku 1864 součástí Dánska. Roku 1864 proběhla tzv. dánsko-německá válka, ve které Dánsko podlehlo spojenecké síle Rakouska a Pruska. Šlesvicko bylo pak na základě Vídeňské mírové smlouvy rozděleno mezi vítězné mocnosti. O necelé dva roky později v roce 1866 se rozhořel konflikt mezi bývalými spojenci Rakouskem a Pruskem. Tzv. prusko-rakouskou válku vyhráli Prusové a jejich spojenci a celé území Šlesvicka se dostalo pod německou správu. Němci drželi Šlesvicko do konce první světové války, která dopadla pro Němce porážkou.

Plebiscit

Plebiscit na území Šlesvicka byl definován ve Versailleské smlouvě články 109 až 114. Byla vytvořena komise pro dohled nad konáním plebiscitu. Jejíž členové byli zástupci Francie, Velké Británie, Norska a Švédska. Plebiscitní území bylo rozděleno do dvou zón, které definovalo Dánsko. Hranice zóny I byla Dány položena co nejjižněji, aby první zóna zabírala i dnešní město Tønder. Zóna II byla v porovnání se zónou jedna nepoměrně menší a zabírala území Šlesvicka s převážně německým obyvatelstvem.

Plebiscit v zóně I proběhl 10. února 1920. Výsledky hovořily jednoznačně pro připojení této části Šlesvicka k Dánsku. Pro spojení s Dánskem hlasovalo 74,9% voličů (75 431 hlasů), pro připojení k Německu volilo 25,1% voličů (25 329 hlasů). Však ve třech ze čtyřech největších měst zóny I existovala velká německá většina (Tønder a Højer), a tak se po hlasování vedly ještě dlouhé diskuze. Na výsledku se však již nic nezměnilo a celá oblast byl přičleněna k Dánsku.

Plebiscit v zóně II se konal 14. března 1920. Výsledky byly opět jednoznačné, ale tentokrát ve prospěch Německa. Pro připojení k Německu hlasovalo 80,2% voličů (51 742 hlasů), pro spojení s Dánskem 19,8% voličů (12 800 hlasů). Pouze v několika vesnicích na ostrově Föhr se podařilo Dánům získat většinu hlasujících. Plebiscitní komise na základě výsledků rozhodla rozdělit Šlesvicko mezi Dánsko a Německo podle hranice mezi oběma zónami. Velice slabé výsledky v druhém plebiscitu, a to hlavně v největším městě Šlesvicka Flensburgu byly jedním z faktů, které vedly v Dánsku k ústavní krizi.

Plebiscit v nejjižnější části Šlesvicka (zóna III) se nekonal, protože místní obyvatelstvo bylo z drtivé většiny německé národnosti.

Výsledky
Výsledky plebiscitu (německy)

Výsledky plebiscitu v jednotlivých volebních okrscích:

Okrsek Německé jméno Dánské jméno pro Německo pro Dánsko
procenta hlasy procenta hlasy
Zóna I (Severní Šlesvicko), 10. únor 192025,1 %25 32974,9 %75 431
Okrsek Hadersleben Haderslev 16,0%6 585 84,0%34 653
Město Hadersleben Haderslev 38,6%3 275 61,4%5 209
Okrsek ApenradeAabenraa 32,3%6 030 67,7%12 653
Město ApenradeAabenraa 55,1%2 725 44,9%2 224
Okrsek SonderburgSønderborg 22,9%5 083 77,1%17 100
Město SonderburgSønderborg 56,2%2 601 43,8 %2 029
Město AugustenburgAugustenborg 48,0%236 52,0%256
Severní část okrsku TondernTønder 40,9%7 083 59,1%10 223
Město TondernTønder 76,5%2 448 23,5%750
Město HoyerHøjer 72,6%581 27,4%219
Město LügumklosterLøgumkloster 48,8%516 51,2%542
Severní část okrsku FlensburgFlensborg 40,6%548 59,4%802
Zóna II (Střední Šlesvicko), 14. březen 192080,2 %51 74219,8 %12 800
Jižní část okrsku TondernTønder 87,9%17 283 12,1%2 376
Jižní část okrsku FlensburgFlensborg 82,6%6 688 17,4%1 405
Město FlensburgFlensborg 75,2%27 081 24,8%8 944
Severní část okrsku HusumHusum 90,0%672 10,0%75

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schleswig Plebiscites na anglické Wikipedii.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.