Nártounovití

Tělo nártouna měří jen 10–18 cm a ocas přibližně 25–30 cm. Samci dosahují hmotnosti 120–140 g, samice jsou asi o 10 g lehčí. Třetinu jeho těla zabírá hlava s průsvitnýma ušima a obrovskýma očima, které mají v průměru až 1,5 cm a váhu až 6 g, což je více než váha celého jejich mozku. V poměru k tělu má nártoun největší oči ze všech savců. Kdyby byly oči člověka ve stejném poměru k tělu jako u nártouna, musely by být stejně veliké jako grapefruit.[1] Na očích jim také chybí tapetum lucidum – reflexní vrstva sítnice oka, která se typicky vyskytuje u nočních živočichů a způsobuje zelený odlesk jejich očí. Nártoun dokáže otáčet hlavou o 180°.

Na koncích prstů má nártoun paličkovité polštářky. Má mohutné zadní končetiny a dobře vyvinuté stehenní svaly. Ocas je dlouhý a lysý s řídkým ochlupením na konci. Konec ocasu je ze spodní strany holý a jsou na něm papilární linie (otisk prstu), podobně jako např. u lidské ruky.

Primáti, kteří se živí převážně hmyzem, mívají vysoké ostré hrbolky na stoličkách a krátké jednoduché střevo.

Přes den se nártoun ukrývá v dutinách stromů. V noci vyráží lovit. Pohybuje se po tenkých větvičkách stromů a přeskakuje ze stromu na strom až šestimetrovými skoky. K udržení ve větvích mu velmi pomáhají dlouhé prsty s bambulkovitými polštářky a také ocas, který využívá jak na držení, tak jako kormidlo při letu. Nártouni mají výtečný zrak, čich i sluch a jsou tedy velmi dobrými a rychlými lovci.

Žijí v rodinných skupinách, které čítají 4 až 6 exemplářů. Ve skupině žije většinou samec, jedna či více samic a několik mláďat, která se ještě neosamostatnila.

Samice rodí počátkem období dešťů (listopad, prosinec) po 6 měsících březosti jediné mládě. V zajetí se nártouni množí jen velmi málo. Dožívají se 8–12 let. Většina populace se však dříve stane kořistí kočkovitých šelem a krajt. Loví jej i kočka domácí, takže je ohrožen i v okolí vesnic. Kořistí se stává především ve dne, kdy se ukrývá v dutinách stromů a má snížené šance úniku.

Nártouni jsou jediní výhradně masožraví primáti na světě. Živí se hmyzem a nebo drobnými obratlovci (ještěrky, drobní gekoni). Nejedí žádné listí nebo ovoce.[2]

Nártoun byl pro svou obratnost v lovu a malý vzrůst předlohou rytíře Yody z Hvězdných válek – ptáky dokáže lovit za letu během skoku ze stromu na strom. Mnoho lidí si také povšimne velké podobnosti nártouna s Glumem z Pána prstenů.[3]

Nártouni tvoří na základě studie z roku 2010 (Groves & Shekelle) tři rody, předtím byl hodnocen pouze jediný rod Tarsius.[4] Výčet žijících druhů:

rod Carlito

• nártoun filipínský (Carlito syrichta) (Linnaeus, 1758)

rod Tarsius

• nártoun celebeský (Tarsius tarsier) (Erxleben, 1777)
• nártoun Dianin (Tarsius dentatus) Miller et Hollister, 1921
• Tarsius fuscus Fischer, 1804
• nártoun drobný (Tarsius pumilus) Miller et Hollister, 1921
• nártoun lariang (Tarsius lariang) Merker et Groves, 2006
• nártoun pelengský (Tarsius pelengensis) Sody, 1949
• nártoun sanghirský (Tarsius sangirensis) Meyer, 1897
• nártoun tumpara (Tarsius tumpara) Shekelle et al., 2008
• nártoun Wallaceův (Tarsius wallacei) Merker, Driller, Dahruddin, Wirdateti, Sinaga, Perwitasari-Farajallah & Shekelle, 2010
• Tarsius spectrumgurskyae Shekelle et al., 2017
• Tarsius supriatnai Shekelle et al., 2017
• Tarsius niemitzi Shekelle, Groves, Maryanto, Mittermeier, Salim & Springer, 2019

rod Cephalopachus

• nártoun západosundský (Cephalopachus bancanus) Horsfield, 1821

Podle IUCN jsou považováni:

• nártoun filipínský za téměř ohrožený druh,
• nártoun celebeský, nártoun Dianin a nártoun západosundský za zranitelné druhy,
• nártoun drobný, nártoun pelengský a nártoun sanghirský za ohrožené druhy,[5]
• nártoun tumpara za kriticky ohrožený druh.

• 
• 
• 
• 
• 
  nártoun filipínský
• 
• 
• 
• 
  Kostra Nártouna