Nártouni

Nártouni (Tarsiiformes) představují jeden ze dvou infrařádů haplorhinních primátů. Historicky byli nártouni řazeni do podřádu primátů Prosimii (poloopice) společně se zástupci současných infrařádů Lemuriformes, Lorisiformes a Chiromyiformes, zatímco pro opice, lidoopy a lidi byl vyčleněn podřád vyšší primáti (Anthropoidea). Nicméně na základě molekulárních i anatomických analýz byli nártouni s vyššími primáty sloučeni dohromady coby dva infrařády do podřádu Haplorhini, zatímco pro poloopice bez nártounů byl vytvořen podřád Strepsirhini. Jiný systém vytyčuje pro odlišnosti nártounů tři samostatné podřády primátů: Prosimii, Tarsiiformes a Anthropoidea.[1]

Nártouni
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Nadřádplacentálové (Placentalia)
Řádprimáti (Primates)
PodřádStrepsirhini
Infrařádnártouni (Tarsiiformes)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedinou žijící čeledí nártounů je čeleď nártounovití (Tarsiidae). Zahrnuje několik druhů menších primátů živících se hmyzem a menšími obratlovci, kteří se vyskytují v jihovýchodní Asii (historicky nártouni obývali i oblasti Eurasie, Severní Ameriky a možná i Afriky). Vyznačují se obrovskýma očima a dlouhými zadními končetinami s podlouhlými chodidly. Celkový zubní vzorec činí I 1/1, C 1/1 P 3/3, M 3/3 = 32 zubů.[2] Ve většině znaků se nártouni podobají poloopicím, uzavřené očnice či chybějící rhinarium jsou zase znaky podobné vyšším primátům. Mnohé znaky jsou navíc typické pouze pro nártouny; z tohoto důvodu je zařazení nártounů do systému částečně problematické.[3]

V rámci infrařádu Tarsiiformes se řadí ještě několik vyhynulých skupin. Do infrařádu Tarsiiformes se obvykle řadí rody Xanthorhysis a Afrotarsius.[4] Omomyoidní primáti jsou obecně považováni za vyhynulé příbuzné nebo dokonce předky žijících nártounů a často jsou klasifikováni v rámci infrařádu Tarsiiformes. Do infrařádu byly někdy zařazeny i další fosilní skupiny, mezi něž patří čeledi Microchoeridae, Carpolestidae[5] a Eosimiidae, ačkoli fosilní nálezy jsou předmětem diskuse.[6] Například carpolestidé bývají často klasifikováni jako součást skupiny Plesiadapiformes,[2] Eosimiidae pak jako bazální vyšší primáti (Simiiformes).[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tarsiiformes na anglické Wikipedii.

  1. ROSE, Kenneth D. The Beginning of the Age of Mammals. Baltimore: The Johns Hopkins University Press, 2007. Dostupné online. S. 166. (anglicky)
  2. BIRX, James. 21st Century Anthropology: A Reference Handbook. [s.l.]: Sage Publications, Inc, 2010. 1125 s. Dostupné online. S. 542. (anglicky)
  3. VANČATA, Václav. Primatologie – Díl 1. Evoluce, adaptace, ekologie a chování primátů – Prosimii a Platyrrhina. Praha: Univerzita Karlova, 2002. S. 30.
  4. Gunnell, G.; Rose, K. (2002). "Tarsiiformes: Evolutionary History and Adaptation". In Hartwig, W.C. (ed.). The Primate Fossil Record. Cambridge University Press.
  5. MCKENNA, M. C.; BELL, S. K. Classification of Mammals: Above the species level. New York: Columbia University Press, 1997. Dostupné online. ISBN 0-231-11013-8. S. 337–340. (anglicky)
  6. SIMONS, E. L. The Fossil Record of Tarsier Evolution. In: WRIGHT, P. C. & kol. Tarsiers: past, present, and future. [s.l.]: Rutgers University Press, 2003. ISBN 978-0-8135-3236-3.
  7. Beard, C. (2002). "Basal Anthropoids". In Hartwig, W.C. (ed.). The Primate Fossil Record. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-66315-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.