Národní park Fertő-Hanság

Fertő-Hanság je národní park v severozápadním Maďarsku, v župě Győr-Moson-Sopron. Nachází se na jižním pobřeží Neziderského jezera a sestává ze dvou hlavních, od sebe oddělených území. Toto chráněné území bylo zřízeno v roce 1977, biosférickou rezervací je od roku 1979, ramsarským mokřadem od  1989 a status národního parku získalo v roce 1991.[1] Jeho rozloha je 23 730 ha.

Zdroje k infoboxu Národní park Fertő-Hanság Fertő-Hanság Nemzeti Park
IUCN kategorie II (Národní park)
Základní informace
Vyhlášení	1977
Rozloha	237,30 km2
Poloha
Stát	Maďarsko Maďarsko
Župa	Győr-Moson-Sopron
Souřadnice	47°45′0″ s. š., 16°45′0″ v. d.
Národní park Fertő-Hanság
Další informace
Web	www.ferto-hansag.hu/en
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

kulturní krajina Neziderského jezera
Světové dědictví UNESCO
Smluvní stát	Maďarsko Maďarsko Rakousko Rakousko
Typ	kulturní dědictví
Kritérium	v
Odkaz	772 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	2001 (25. zasedání)

Podstatnou část park zaujímajá vodní plocha jezera a okolní rákosové mokřady a bažiny, ve kterých žije velký počet druhů ryb, obojživelníků a dalších organismů vázaných na vodní prostředí. Neziderské jezero a jeho okolí představuje zároveň významnou ptačí oblast, především v době migrace. Vyskytují se zde např. volavka bílá, husa velká, volavka červená, kolpíci, volavka vlasatá, bukáček malý, zrzohlávka rudozobá či polák malý.[2]

Kulturní krajina Neziderského jezera (zahrnující i rakouské území) byla v roce 2001 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Archeologické nálezy prokázaly, že toto území bylo obývané již v době 6000 let před naším letopočtem. Nachází se zde několik památek z období starověkého Římu. Právě Římané do této oblasti přinesli vinnou révu, která se zde pěstuje dodnes. Kromě zástavby v duchu jednoduchosti vesnické architektury z 18. a 19. století se tu nachází i několik hradů výjimečné kulturní hodnoty.[3]