Epitaf

Epitaf (řec. epitafios, náhrobní nápis) je krátký text, který informuje o zesnulé osobě, shrnuje její život a tematicky se vztahuje k mrtvému[1].

Epitaf Jana Pacalta, kostel Proměnění Páně (Velichovky)

Nemusí jít přímo o nápis umístěný na hrobu, naopak epitaf může mít kromě vlastního textu také význam památníku, který není náhrobkem, neboť se za ním nenachází hrob. Lze se s ním setkat zejména v období renesance, bývá umístěn na stěně kostela. Základní význam má architektonicky rámovaná reliéfní deska se jménem zemřelého a datem jeho smrti. Na epitafu je zesnulý zpravidla zobrazen jako klečící před křížem, často s již zemřelými členy rodiny – dětmi, jednou nebo více manželkami.

Příklady vlastních epitafů

Epitaf Jiřího Wolkera, který si napsal sám krátce před svou smrtí:

Zde leží Jiří Wolker, básník jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než mohl srdce své k boji vytasit, zemřel mlád dvacet čtyři let.

Epitaf Egona Bondyho (vl. jménem Zbyněk Fišer), který napsal ve své knize Invalidní sourozenci (1974):

Na život a smrt se vyser, tady leží Zbyněk Fišer.

Reference
  1. Co je epitaf, příklady. velesritual.com.ua [online]. [cit. 2021-06-27]. Dostupné online.

Literatura
  • In: Ondřej Jakubec a kol. Ku věčné památce. Malované renesanční epitafy v českých zemích. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2007. ISBN 978-80-85227-88-8. S. 174.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.