Muzeum (stanice metra)

Nástupiště na lince A

Stanice je ražená, trojlodní, pilířová. Má zkrácenou střední loď na 69,1 m, 9 párů prostupů na nástupiště, které je 34 m pod povrchem.[2] Ze střední lodi vede eskalátorový tunel vedoucí pod nástupiště trasy C, kde je přestup umožněn krátkými eskalátory vedoucími přímo na nástupiště. Vlastní výstup ze stanice vede bokem nad jižní kolejí eskalátorovým tunelem nacházejícím se mimo osu stanice, s nástupištěm je spojen chodbou. Obkladem stanice jsou hliníkové eloxované výlisky hnědé barvy a mramorové desky.

V současné době však interiér stanice Muzeum A již neodpovídá původnímu stavu z roku 1978. Jsou použita neodpovídající závěsná svítidla a ta původní jsou nevyužívána. Tím pádem nejsou nasvíceny charakteristické hliníkové výlisky tak, jak mělo být podle původních projektů. Vzhledem k tomu, že stanice na rozdíl od ostatních na úseku I. A. neprošla rozsáhlou rekonstrukcí, některé prvky stanice jsou již staré téměř 30 let a nevyměňované; obklady reznou a nejsou ošetřovány od zbytků průsakové vody. Osvětlení mezi nosnými pilíři stanice je vytrháno.

Náklady na výstavbu stanice (pouze části na trase A a bez výtahu) činily 230 milionů Kčs.

Nástupiště na lince C

Stanice se nachází mělce pod povrchem a vede podélně s magistrálou, severojižním směrem. Nástupiště nacházející se v hloubce 10 m[1] má tvar jedné velké haly bez sloupů, z níž vede výstup po pevném schodišti do podzemního vestibulu společného pro trasu A i C. Uprostřed nástupiště jsou výstupy z přestupních eskalátorů z trasy A. Stěny v prostoru nástupiště jsou obloženy mramorovými deskami. Strop se směrem k Hlavnímu nádraží schodovitě snižuje. Stanice je založena v podzemních stěnách, strop je panelový.

Výstavba byla rozdělena na tři etapy. V první etapě byla vybudována stanice mezi ulicemi Wilsonova (tehdy Vítězného Února) a Washingtonova. Ve druhé probíhala výstavba mezi sochou sv. Václava a Muzeem. Byly proraženy štoly a v nich vybetonovány základy ocelových sloupů, které byly uloženy a na ně byl položen prefabrikovaný strop. Přes něj vedla vozovky již v době výstavby, pod ním se prováděly výkopy a betonáže. Uvolnil se tím prostor pro třetí etapu, tedy střední část stanice, kde se nachází také její nejhlubší bod, přestup na trasu A. Pro zachování hladiny podzemních vod byla provedena hydrologická štola a stanice byla náročně izolována. Během všech etap bylo vytěženo celkem 89 300 m³ hornin, zemin a navážek, použito 10 920 m² podzemních a 600 m² pilotových stěn a uloženo 14 170 m³ monolitického betonu a 2500 m³ prefabrikátů. Ocelovou výztuž stropů navrhl prof. Josef Wünsche, na ukládání ocelových sloupů byl v roce 1973 využit vrtulník Mi-8. Nakonec byly provedeny vyzdívky, dokončovací a řemeslné práce.

Původně byla stanice Muzeum vybavena pouze eskalátory, avšak v rámci zpřístupnění podzemní dráhy i pro osoby se sníženou pohyblivostí bylo v 90. letech rozhodnuto vybudovat i výtahy.

Od 9. března 1999 až do 22. června 1999 probíhala výstavba výtahu pro imobilní osoby ve stanici Muzeum-C, v roce 2003 pak byla rovněž zahájena výstavba výtahu pro cestující i v té části stanice, která se nachází na lince A. Zde však už byla stavba náročnější, neboť bylo nutné prodloužit střední loď stanice a vyrazit novou šachtu na povrch, kterou budou výtahy jezdit. V roce 2005 byl výtah pro handicapované cestující zprovozněn; výtah vede už mimo Václavské náměstí, vedle Národního muzea a je hojně využíván osobami nehandicapovanými.

Busty Vladmíra Lista (vlevo) a Bohumila Belady ve vestibulu stanice

Na úsecích Vyšehrad – I. P. Pavlova (spojky se napojují těsně za stanicí na lince C) a Muzeum – Náměstí Míru (A) jsou odbočky pro dvě jednokolejné traťové spojky (A-C a C-A). Zajímavostí těchto spojek je, že jede-li vlak z depa na trase C do depa na trase A a naopak, jede bez nutnosti změny směru jízdy a stanoviště. Rozšíření traťového tunelu mezi Muzeem a Hlavním nádražím nemělo sloužit pro výstavby spojky, ale je to pozůstatek původního projektu podpovrchové tramvaje ze 60. let dvacátého století. V místě rozšíření měla být větev podpovrchové tramvaje na Václavské náměstí. V budoucnu by se zde přestupovalo na linku Dobřichovice-Poříčany, kvůli ulehčení průjezdu Prahou. Ve směru na Dobřichovice by byla ještě stanice Karlovo náměstí a ve směru Poříčany Hlavní nádraží a Florenc a proto by se tento krátký úšek využil jako linka Dobřichovice-Poříčany.

Roku 1992 byly do vestibulu umístěny busty projektantů metra ve 20. letech dvacátého století, Vladimíra Lista a Bohumila Belady.[3]

Ve stanici existuje už od roku 1974 salonek, kde byly hoštěny různé delegace při svých návštěvách metra a kde se konala různá jednání. V roce 2015 byla dokončena jeho rekonstrukce.[4]

V části stanice na trase C byl 2. srpna 2002 zavražděn policista Ján Mato, který se pokusil zneškodnit muže s kopím. Vrahem byl ruský přistěhovalec Alexandr Kručinin, který se za 27 dní zabil v cele.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Muzeum na Wikimedia Commons
• Muzeum A na metroart.cz
• Muzeum C na metroart.cz

← směr Nemocnice Motol	Metro v Praze	směr Depo Hostivař →
	A · B · C · D · O
Můstek	Muzeum	Náměstí Míru
Nemocnice Motol   – Petřiny   – Nádraží Veleslavín    – Bořislavka   – Dejvická   – Hradčanská   – Malostranská  – Staroměstská  – Můstek B   – Muzeum C   – Náměstí Míru  – Jiřího z Poděbrad – Flora  – Želivského  – Strašnická   – Skalka   – Depo Hostivař

← směr Háje	Metro v Praze	směr Letňany →
	A · B · C · D · O
I. P. Pavlova	Muzeum	Hlavní nádraží
Háje   – Opatov   – Chodov   – Roztyly   – Kačerov   – Budějovická   – Pankrác   – Pražského povstání  – Vyšehrad   – I. P. Pavlova   – Muzeum A   – Hlavní nádraží    – Florenc B   – Vltavská    – Nádraží Holešovice    – Kobylisy   – Ládví   – Střížkov   – Prosek   – Letňany