Bořislavka (stanice metra)

Nástupiště ve stanici metra

Ražená stanice Bořislavka v květnu 2012

V blízkosti vchodů do této stanice existují tři tramvajové zastávky, které nesly názvy – Bořislavka (více na východ a směrem k Dejvické), Horoměřická (přímo nad stanicí) a Sídliště Červený vrch (více na západ a směrem k Nádraží Veleslavín). První dvě nesou od 7. dubna 2015 názvy Na Pískách (dříve Bořislavka) a Bořislavka (dříve Horoměřická).

Pro tuto stanici se původně používal pracovní název Červený Vrch. Dne 12. června 2012 však schválila rada hlavního města Prahy názvy nových stanic, přičemž oproti pracovním názvům stanovila pro tuto stanici název Bořislavka.[4][5] Názvy stanic navrhl Radě hlavního města Prahy po konzultaci s městskými částmi Dopravní podnik hl. m. Prahy. Název Bořislavka prosadila městská část Praha 6. Podle mediálních zpráv měl korespondovat s komerčními zájmy majitele budovaného polyfunkčního centra Shopping park Bořislavka. Podle médií nejmenovaní odborníci doporučovali název Horoměřická, zatímco název Bořislavka podle nich znamená „totální chaos z pohledu orientačního a také historického“.[6] Proti novému názvu se vyjádřil například archivář Dopravního podniku hl. m. Prahy Pavel Fojtík.[7]

Projekt stanice vznikl v kancelářích Metroprojektu, autorem je architekt Miroslav Mroczek.[3]

Stanice byla zbudována pod ulicí Evropskou, v prostoru mezi křižovatkami ulic Evropská–Arabská a Evropská–Horoměřická. Stanice je ražená, jednolodní se dvěma vestibuly, jeden povrchový a druhý hloubený přímo pod povrchem, zajímavé je, že z jedné strany nenajdete eskalátor, ale pouze výtahy. Stanice je 193 m dlouhá. Hloubka středu stanice činí 26,7 metrů. Jedná se o stanici metra petrohradského typu raženou NRTM.

Vestibul přístupný z východního čela stanice je situován do křižovatky s Horoměřickou ulicí s vazbou na uvažovaný malý terminál městských a příměstských linek autobusové dopravy směřujících sem zejména z oblasti Nebušic, Jenerálky a Horoměřic. Dále vestibul navazuje na chodbový podchod pod Evropskou ulicí, který má být realizován v rámci výstavby obchodně administrativního centra v jihovýchodním kvadrantu křižovatky. Vestibul vytváří také možnost přímého přestupu na stávající tramvajovou trať na Evropské ulici.[8] Stanice je laděná do třešňové barvy s opálově zelenou uprostřed.

Směrem ke stanici Dejvická se nachází služební stanice Kanadská, kde jsou umístěna pouze technologická zařízení nutná pro provoz nové trasy metra.[9][10]

Stavbu prováděla společnost Hochtief jako součást konsorcia Metrostav-Hochtief-Subterra... Stanice byla ražena z přístupové štoly František, dlouhé 223 m, která je dnes částečně využita jako ventilační tunel. Vzduch je zde přiveden 25 m hlubokou ventilační šachtou, její hloubení probíhalo od 3. 9. do 7. 12 2010. Stanice byla ražena ve třech etapách, každá rozdělene na tři výruby. Když byl jeden výrub dokončen, začala se ražba další etapy, ačkoliv na jiném výrubu ještě původní etapa nebyla dokončená. První etapa, dlouhá 43 m, byla ražena od 15. dubna do 25. listopadu 2011. 10. 7. byla zahájena druhá etapa, dlouhá 38 m. Ta byla dokončena 19. 3. 2012. Třetí, nejdelší část, dlouhá 112 m, byla ražena od 8. 9. 2011 do 20. 10. 2012. Finální ostění mělo být podle plánu z roku 2012 zabetonováno 13. 1. - 20. 8. 2013. Součástí stanice byl také eskalátorový tunel, výtahová šachta a podchod pod Evropskou ulicí. Ražba 18 m dlouhého eskalátorového tunelu se sklonem 30 stupňů probíhala od 22. srpna do 30. září 2011, sekundární ostění bylo betonováno od 30. října do 31. prosince. Hloubení výtahové šachty začalo 3. 9. 2011 a skončilo 7. 12. Finální ostění bylo budováno od 6. 12. 2011 do 30. 1. 2012. Aby byl zachován provoz na Evropské, tak výstavba podchodu probíhala ve dvou etapách. první etapa byla zahájena 26. 3. 2011 a skončila 26. února 2012. Podle plánu z roku 2012 měla výstavba druhé etapy proběhnout 4. 8. - 23. 12. 2012. První etapa trvala déle, protože stavební jáma byla využita pro ražbu a betonáž eskalátorového tunelu. Po dokončení finálního ostění došlo k výstavbě nástupišť, kolejišť a technologických prostor a později k montáži technologií, interiérů a kolejí. Stanice byla otevřena 6. dubna 2015.

Otevření stanice metra Bořislavka přineslo kritiku odborné i laické veřejnosti. Předmětem kritiky byla nízká kvalita architektonického řešení stanice.[11][12] Na stanici totiž nebyla vypsána veřejná architektonická soutěž. Objevilo se zde mnoho nedokonalostí jako nezastřešené schody do vestibulu a kanálek pod nimi, který kvůli nepřesnému umístění nezachytí zdaleka všechnu dešťovou vodu.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bořislavka na Wikimedia Commons

← směr Nemocnice Motol	Metro v Praze	směr Depo Hostivař →
	A · B · C · D · O
Nádraží Veleslavín	Bořislavka	Dejvická
Nemocnice Motol   – Petřiny   – Nádraží Veleslavín    – Bořislavka   – Dejvická   – Hradčanská   – Malostranská  – Staroměstská  – Můstek B   – Muzeum C   – Náměstí Míru  – Jiřího z Poděbrad – Flora  – Želivského  – Strašnická   – Skalka   – Depo Hostivař