Alois Geldner

Alois Geldner (2. září 1860, Kostelec u Krnova[1] – 2. září 1923, Opava[2]), byl stavitelem, architektem a městským radním v Opavě.

Alois Geldner
Narození2. září 1860
Kostelec u Krnova
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. září 1923 (ve věku 63 let)
Opava
Československo Československo
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život
Kolumbarium na hřbitově v Opavě

Po absolvování průmyslové školy v Brně a Opavě začal pracovat od roku 1887 ve stavební firmě Julia Lundwalla a pak u Karla Kerna. V roce 1892 založil vlastní stavební firmu. Byl od roku 1902 členem Obchodní a živnostenské komory (komerční rada) a jako živnostenský rada působil na ministerstvu obchodu ve Vídni. Působil v kuratoriu uměleckoprůmyslového muzea. Od roku 1915 byl laickým přísedícím zemského soudu. V období let 1919 až 1920 byl členem správní komise, která řídila město Opavu po rozpadu Rakousko-uherské monarchie.[3]

Dílo

Jeho firma se podílela na výstavbě města na základě zakázek města nebo jiných institucí.

  • 1890–1891 úprava opavského hřbitova, který vznikl podle projektu E. Labitzkého[4]
    Obchodní a živnostenská komora, dnes Společenský dům - Městský dům kultury Petra Bezruče v Opavě
    stavba Jahnovy tělocvičny
  • 1903 přestavba dvojdům dr. Nissnera a dr. Charwata (novorenesance)[5]
  • 1907-1914 stavby části psychiatrické léčebny. Léčebna byla postupně rozšiřovánadle projektů: 1886-89 Wademar Osterloff, 1907-14 Adolf Müller, 1928 Karl Gottwald [6]
  • 1914-1918 filiálka Rakousko-uherské banky (dnes Obecní dům) podle projektu Rudolfa Eislera [7]
  • 1907-1909 výstavba Kláštera Kongregace Dcer Božské Lásky – Marianum. Společný projekt A. Geldnera a Adalberta Bartela nahradil původní sídlo z roku 1871 novou budovou kláštera. Dvoupartová monumentální novorománská budova, která dominuje celé čtvrti.
  • 1906-1909 Vila Josefa Hatschka podle projektu vídeňského architekta Arnolda Hatscheka (1865–1931). Později přestavěna Leopoldem Bauerem.[9]
    Marianum, Opava.

Vlastní realizace
  • Jubilejní škola císaře Františka Josefa
  • Slezská obchodní škola (Husova ulice)
  • vila J. Benischka
  • 1903 Vlastní vila (Olomoucká ulice 70), později zde vzniklo Pendlovo sanatorium.[10]

Na své náklady postavil několik domů v Husově ulici ve stylu pozdního historismu a secese.

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Opavy. Ostrava: NPÚ, 2011. 230, 325 s. ISBN 978-80-85034-62-2.
  4. Strakoš c.d., s. 232
  5. Strakoš c.d., s. 67
  6. Strakoš c.d., s. 224
  7. Strakoš c.d., s. 230
  8. Strakoš c.d., s. 192
  9. VYBÍRAL, Jindřich, et. al. Slavné vily Moravskoslezského kraje. Praha: [s.n.], 2008. ISBN 978-80-87073-09-4. S. 40.
  10. Strakoš c.d., s. 220
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.