Otto Barth (malíř)

Otto Barth se narodil jako druhý syn uměleckého a okrasného zahradníka Johanna Bartha a jeho ženy Anny. V dětství býval fyzicky slabý a často nemocný.[1] Zdraví mu pomohl zlepšit intenzivní pobyt na horách. Zprvu navštěvoval uměleckou školu a později začal studovat na Akademii.[2]

Jeho blízkým přítelem byl malíř a horolezec Gustav Jahn. Společně podnikly mnoho výprav, některými z nich byly prvovýstupy. Otto Barth založil uměleckou skupinu s názvem Phalanx. Později se stal členem skupiny Hagenbund ve Vídni.

Během první světové války sloužil v hodnosti nadporučíka jako pobočník velitele c. a k. důstojnické stanice pro válečné zajatce (k.u.k. Offiziersstation für Kriegsgefangene) ve Waidhofenu an der Ybbs. Zde jej v červnu 1916 zastihla nemoc, se kterou se léčil v důstojnické nemocnici ve Vídni.[3] 9. srpna však nemoci podlehl.

Barth měl na kontě desítky knižních ilustrací, grafik v horolezeckých časopisech a řadu obrazů. Získal také několik zakázek na výzdobu veřejných budov, například nádraží v Salcburku, radnice v Krnově či hotelu Herzoghof v Badenu. Výběr obrazů:

• Verlassene Alm - s tímto obrazem reprezentoval rakouské umění na mezinárodní výstavě v Římě.
• Morgengebet der Bergführer auf dem Gipfel des Großglockners (1911) - od roku 1915 se nacházel v Alpines Museum v Mnichově[4]. V současnosti je umístěn ve sbírkách Alpenverein-Museum Innsbruck.
• Der letzte Gang
• Ostersonntag in Rauris

• 
  Morgengebet der Kalser Bergführer auf dem Großglockner (1911)