Monika Šimůnková

V letech 1987 až 1991 navštěvovala Gymnázium v Korunní ulici v Praze 2. Následně v letech 1991 až 1999 vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (získala titul Mgr.).[2] V rámci studia absolvovala roční stipendijní pobyt na univerzitě v německém Pasově.

V roce 2002 úspěšně složila advokátní zkoušku a působila v řadě právních kanceláří. V letech 2004 až 2010 pracovala jako právnička a zástupkyně ředitelky Nadace Naše dítě zaměřené na ochranu dětských práv. V nadaci iniciovala vznik bezplatné Linky právní pomoci. V minulosti byla členkou panelu odborníků ministerstva práce a sociálních věcí pro problematiku mezinárodních únosů dětí. Byla vedoucí projektu Internet Hotline, první české internetové horké linky pro boj s dětskou pornografií a pro bezpečnější internet. Jako odbornice na právní ochranu dětí se zabývala mimo jiné mezinárodními kauzami únosů dětí jedním z rodičů či nebezpečím zneužívání dětí prostřednictvím internetu.[3]

V únoru 2011 ji vláda Petra Nečase jmenovala svou zmocněnkyní pro lidská práva.[4] Dne 17. října 2013 rezignovala na post vládní zmocněnkyně pro lidská práva poté, co byla odvolána z funkce ředitelky Sekce pro lidská práva Úřadu vlády, neboť vláda Jiřího Rusnoka dle jejího názoru tuto tematiku zanedbávala.[5]

Dne 27. listopadu 2019 byla poslaneckou sněmovnou zvolena na místo zástupkyně veřejného ochránce práv. Do funkce byla nominována jak Senátem, tak i prezidentem Milošem Zemanem. Získala 89 hlasů, když její protikandidátka Lenka Marečková obdržela 29 hlasů.[6] Úřadu zástupkyně veřejného ochránce práv se ujala dne 4. prosince 2019, kdy složila slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR Radka Vondráčka. Ve funkci tak vystřídala Stanislava Křečka.[7]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Monika Šimůnková na Wikimedia Commons