Mokša (jazyk)

Mokša (мокшень кяль)
Rozšíření	Rusko (Mordvinsko, Baškortostán, Tatarstán, Penzenská oblast, Samarská oblast, Orenburská oblast)
Počet mluvčích	cca 500.000
Klasifikace	Uralské jazyky Ugrofinské jazyky Finsko-permské jazyky Finsko-volžské jazyky Mordvinské jazyky; ; ; ; ;
Písmo	Cyrilice
Postavení
Regulátor	Mordovian Research Institute of Language, Literature, History and Economics
Úřední jazyk	Mordvinská republika (Rusko)
Kódy
ISO 639-1	není
ISO 639-2	mdf (B); mdf (T)
ISO 639-3	mdf
Ethnologue	MDF
Wikipedie
	mdf.wikipedia.org
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jazyk mokša (mokšansky мокшень кяль, rusky мокшанский язык) patří do finsko-volžské větve uralské jazykové rodiny. Nejblíže příbuzným jazykem je jazyk erzja, se kterým tvoří skupinu mordvinských jazyků. Z morfologického hlediska se jedná o aglutinační jazyk.

Jazykem mokša mluví okolo 500 000 lidí. Nejvíce mluvčích se nachází v západní části Mordvinské republiky, ve které je také jedním ze tří úředních jazyků (dalšími jsou ruština a jazyk erzja). Dále se mokšanštinou mluví především v Baškortostánu, Tatarstánu, Penzenské oblasti, Samarské oblasti a Orenburské oblasti.

Mimo tuto evropskou část Ruské federace jsou menšiny mluvčích v Arménii, Austrálii a USA.

Existují tři hlavní dialekty tohoto jazyka - centrální, západní a jihovýchodní.

Historie

První souvislý text v jazyce mokša se objevil na konci 18. stol. V té době neexistoval jednotný spisovný jazyk. Byly vydány tiskoviny, které se zapisovaly různými dialekty. V roce 1892 byl vydán první mokšanský slabikář. V 30. letech 20. stol. se jediným spisovným jazykem stal centrální dialekt. V současném spisovném jazyce jsou přítomny i některé zvláštnosti ostatních nářečí. Mezi významné spisovatele mokšanské literatury patří Zachar Dorofeev (Захар Дорофеев), Michal Bezborodov (Михаил Безбородов), Timofej Kirdjaškin (Тимофей Кирдяшкин) a Maksim Beban (Максим Бебан).

V současné době se v jazyce mokša vyučuje na některých středních školách. Jazyk je možné studovat na filologických fakultách Mordvinské státní univerzity a Mordvinského státního pedagogického institutu. Institut také vydává literárně-umělecký časopis Мокша (Mokša), časopis pro děti Якстерь тяштеня (Červená hvězdička) a noviny Мокшень правда (Mokšanská pravda). V jazyce mokša je také vysílán rozhlas a uvádějí se některé televizní pořady.

Abeceda a fonetika

Mokšanský jazyk používá k zápisu cyrilici bez přidaných znaků.

velké	А	Б	В	Г	Д	Е	Ё	Ж	З	И	Й	К	Л	М	Н	О	П	Р	С	Т	У	Ф	Х	Ц	Ч	Ш	Щ	Ъ	Ы	Ь	Э	Ю	Я
malé	а	б	в	г	д	е	ё	ж	з	и	й	к	л	м	н	о	п	р	с	т	у	ф	х	ц	ч	ш	щ	ъ	ы	ь	э	ю	я
přepis	a	b	v	g	d	e	ё	ž	z	i	j	k	l	m	n	o	p	r	s	t	u	f	ch	c	č	š	šč	''	y	'	è	ju	ja

Mokšanština obsahuje více hlásek, než je písmen v abecedě. Proto k vyjádření některých souhlásek užívá spřežky. Některé samohlásky se také zapisují různými písmeny. Například samohlásky [æ] a [ə] se zapisuje pomocí písmen Э, O, E, Я. Psaný jazyk tedy neodpovídá přesně výslovnosti.

Jazyk mokša obsahuje 7 samohlásek. Předopatrové [æ], [e], [i], střední [a], [ə], zadopatrové [o], [u]. Na rozdíl od příbuzného erzjanského jazyka byla zachována hláska [æ] a také se objevila nová redukovaná samohláska [ə]. Samohlásky v přízvučných slabikách se vyslovují výrazně, v nepřízvučných méně výrazně nebo redukovaně.

Samohlásky v jazyce mokša
	přední	střední	zadní
zavřené	i		u
středové	e	ə	o
otevřené	æ	a

Na souhlásky je jazyk mokša jedním z nejbohatších mezi všemi uralskými jazyky. Obsahuje 33 souhlásek, z nichž 20 tvoří deset párů tvrdých - měkkých souhlásek. Zvláštností je pět neznělých sonor [lch], [l'ch], [rch], [r'ch] a [jch], které se zapisují pomocí spřežek лх, льх, рх, рьх a йх, a palatální frikativa [ç], která není v písmu rozlišena.

Přízvuk je v jazyce mokša zpravidla na první slabice. Pokud však je v první slabice И nebo У a v druhé samohláska [a] nebo [æ], přechází přízvuk na druhou slabiku. Například (přízvuk je vyznačen čárkou): сúмомс (pít), симáн (já piji), симáт (ty piješ).

Starobylá ugrofinská samohlásková harmonie se nezachovala.

Gramatika

Jazyk mokša má velmi silný aglutinační charakter. Existují pouze přípony a koncovky, naopak neexistují žádné předpony. Podstatná jména lze rozložit na kmen - přípona čísla - posesivní přípona - pádová koncovka, slovesa na kmen - přípona způsobu - přípona času - koncovka osoby a čísla. V jazyce se nerozlišuje mluvnický rod, ani u zájmen 3. osoby (сон / son značí on, ona, ono).

Podstatná jména

Podstatná jména se ohýbají podle čísla a pádu. Také k nim lze připojit posesivní přípony. Možné číslo se tvoří pomocí přípon -т, -ть / -t, -t'. Druhá přípona (-ть) se používá po měkkých souhláskách.

куд / kud (dům) - кутт / kutt - (domy)
ведь / ved' (voda) - ветть / vett' (vody)
ош / oš (město) - ошт / ošt (města)

Zvláštností mokšanského jazyka je dvojí skloňování. Existuje skloňování neurčité a skloňování ukazovací (určité). Tvary neurčitého a ukazovacího skloňování mají funkci podobnou jako neurčitý a určitý člen některých indoevropských jazyků, jako je třeba angličtina. Pádový systém v neurčitém skloňování se skládá ze 13 pádů.

Pády v neurčitém skloňování
pád	koncovka	příklad	překlad	otázka
nominativ		куд / kud	dům	Kdo? Co?
genitiv	-нь / -n'	кудонь / kudon'	domu	U koho? Čí?
dativ	-нди / -ndi	кудонди / kudondi	domu	Komu? Čemu?
lativ	-в, -у, -и / -v, -u, -i	куду / kudu	do domu	Kudy?
inesiv	-са, -ца / -sa, -ca	кудса / kudsa	v domě	Kde?
elativ	-ста, -цта / -sta, -cta	кудста / kudosta	z domu	Odkud?
ilativ	-с, -ц / -s, -c	кудс / kuds	do domu	Kam?
prolativ	-ва, -га, -ге / -va, -ga, -ge	кудога / kudoga	po domě	Po kom, čem? Podél koho, čeho?
ablativ	-ка, -да, -та / -ka, -da, -ta	кудода / kudoda	od domu	Od koho, čeho?
komparativ	-шка / -ška	кудшка / kudška	jako dům	Jako kdo, co?
abesiv	-фтома / -ftoma	кудфтома / kudftoma	bez domu	Bez koho, čeho?
translativ	-кс / -ks	кудкс / kudks	v dům (se změnit)	Kým se stát? V co se změnit?
kauzativ	-нкса / -nksa	кудонкса / kudonksa	kvůli domu	Kvůli koho, čeho?

Ukazovacím skloňováním se vyjadřují určité (neobecné) osoby nebo předměty. Na rozdíl od erzjanského jazyka, ukazovací skloňování v mokšanském jazyce obsahuje 3 pády - nominativ, genitiv a dativ.

куд / kud - dům obecně
кудсь / kuds' - tento dům (nominativ, jed. č.)
кудть / kudt' - tohoto domu (genitiv, jed. č.)
кудти / kudti - tomuto domu (dativ, jed. č.)

куттнень / kuttnen' - těchto domů (genitiv, mn. č.)
куттненди / kuttnendi - těmto domům (dativ, mn. č.)

Posesivní přípony v jazyce mokša tvoří systém přípon, pomocí kterých se vyjadřuje příslušnost jednoho nebo více předmětů k jedné či více osobám.

Posesivní přípony ve slově *куд* / *kud* (dům)
	1 vlastník - 1 věc		1 vlastník - více věcí		více vlastníků - 1 věc / více věcí
1. os.	кудозе / kudoze	můj dům	кудне / kudnе	moje domy	кудоньке / kudon'kе	náš dům / naše domy
2. os.	кудце / kudce	tvůj dům	куттне kuttnе	tvoje domy	кудонте / kudontе	váš dům / vaše domy
3. os.	кудоц / kudoc	jeho dům	кудонза kudonza	jeho domy	кудсна / kudsna	jejich dům / domy

Přídavná jména

Přídavná jména si v mokšanském jazyce zachovala starobylou zvláštnost - v přívlastku se neshodují s podstatným jménem, které rozvíjí.

jednotné číslo - цебярь квартира / cebjar' kvartira - dobrý byt
množné číslo - цебярь квартират / cebjar' kvartirat - dobré byty

Stupňování přídavných jmen se tvoří analyticky pomocí samostatných slov - 2. stupeň přídavných jmen se tvoří pomocí slova сяда / sjada, 3. stupeň pomocí slov инь / in', сембода / semboda.

1. st. - акша / akša - bílý
2. st. - сяда акша / sjada akša - bělejší
3. st. - сембода акша / semboda akša - nejbělejší

Zájmena

Osobní zájmena
	jed. číslo		mn. číslo
1. os.	мон / mon	já	минь / min'	my
2. os.	тон / ton	ty	тинь / tin'	vy
3. os.	сон / son	on	синь / sin'	oni

Číslovky

Mokša	Česky
фкя	jeden
кафта	dva
колма	tři
ниле	čtyři
вете	pět
кота	šest
сисем	sedm
кафкса	osm
вейхкса	devět
кемонь	deset

Slovesa

Časování sloves v mokšanském jazyce se vyznačuje velkou složitostí a mnohotvárností. Existuje v něm sedm slovesných způsobů, tři slovesné časy - přítomný, I. minulý a II. minulý. V mokšanském jazyce neexistuje budoucí čas. Budoucnost se vyjadřuje přítomným časem. Zvláštností jazyka jsou dva druhy časování - předmětný a bezpředmětný. Slovesné způsoby se tvoří synteticky pomocí přípon. Ty se připojují ke kmeni slovesa.

Bezpředmětné časování

Užívá se v případě, kdy sloveso k sobě neváže přímý předmět. Koncovky osoby a čísla se váží ke slovesu.

Bezpředmětné časování slovesa *мора* / *mora* (zpívat)
	jednotné číslo		množné číslo
1. os.	моран / moran	zpívám	моратама / moratama	zpíváme
2. os.	морат / morat	zpíváš	моратада / moratada	zpíváte
3. os.	морай / moraj	zpívá	морайхть / morajcht'	zpívají

Předmětné časování

U předmětného časování koncovky sloves ukazují nejen na osobu a číslo podmětu, ale také předmětu. Díky tomuto existuje šest řad koncovek, které se liší osobou a číslem předmětu, po šesti koncovkách. Dohromady tedy 36 slovesných koncovek.

Předmětné časování slovesa *кунда* / *kunda* (chytit) pro řadu "mě"
	jed. číslo		mn. číslo
2. os.	кундасамак / kundasamak	chytíš mě	кундасамасть / kundasamast'	chytíte mě
3. os.	кундасамань / kundasaman'	chytí mě	кундасамазь / kundasamaz'	chytí mě

Zápor

Zápor se v přítomném a II. minulém čase tvoří pomocí záporové částice аф / af, která se neohýbá.

аф молян / af moljan - nejdu

V I. minulém čase se místo záporové částice užívá záporové sloveso изе / ize, které se časuje. Významové sloveso je v infinitivu.

Zápor v I. minulém čase slovesa *мора* / *mora* (zpívat)
	jed. číslo		mn. číslo
1. os.	изень мора / izen' mora	nezpíval jsem	иземе мора / izeme mora	nezpívali jsme
2. os.	изеть мора / izet' mora	nezpíval jsi	изеде мора / izede mora	nezpívali jste
3. os.	изь мора / iz' mora	nezpíval	исть мора / ist' mora	nezpívali

V jiných slovesných způsobech jsou odlišné tvary záporu.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu mokša na Wikimedia Commons
(mokšansky) Мокшень Правда (Mokšanská pravda) – Noviny v jazyce mokša
(anglicky) Mokša na webu Ethnologue

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.