Moganopterus

Moganopterus; Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 125 miliony let
	Hypotetická rekonstrukce hlavy moganoptera
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Reptilia);
Nadřád	archosauři (Archosauria);
Řád	ptakoještěři (Pterosauria);
Podřád	Pterodactyloidea;
Nadčeleď	Ctenochasmatoidea;
Čeleď	Boreopteridae;
Podčeleď	Moganopterinae;
Rod	Moganopterus; Lü et al., 2012
Binomické jméno
	Moganopterus zhuiana; Lü et al., 2012
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moganopterus ("křídlo (mistrů mečířů) jménem Kan Ťiang a Muo Jie" - podle ostrých zubů ptakoještěra) byl rod obřího pterodaktyloidního ptakoještěra, který žil v období spodní křídy (geologické věky barrem až apt, asi před 125 miliony let) na území dnešní severovýchodní Číny (provincie Liao-ning, souvrství Yixian). Fosilie tohoto ptakoještěra byly formálně popsány týmem čínských paleontologů v roce 2012.[1]

Popis

Holotyp nese označení 41HIII0419 a představuje částečně zachovanou kostru s lebkou. Dochovaná část lebky je dlouhá 75 cm (spodní čelist 68,5 cm) a čtvrtý krční obratel měří na délku 14,5 cm. Jedná se tedy o největšího známého "zubatého" ptakoještěra, jehož rozpětí křídel je odhadováno přinejmenším na 5 metrů, pravděpodobně ale na 7 nebo i více metrů. Jednalo se tedy o jednoho z největších známých ptakoještěrů vůbec. V čelistech tohoto nejspíš rybožravého druhu ptakoještěra se nacházelo přinejmenším 62 ostrých, špičatých zubů.

Podle některých výzkumů byli obří ptakoještěři velmi efektivními letci, schopnými urazit vcelku až kolem 16 000 kilometrů, a to při průměrné rychlosti asi 130 km/h po dobu 7 až 10 dnů (což se však týká spíše rodu Quetzalcoatlus a některých dalších azhdarchidů).[2]

Zařazení

Druh M. zhuiana náležel do čeledi Boreopteridae a podčeledi Moganopterinae, jeho nejbližším vývojovým příbuzným (a sesterským taxonem) byl další čínský druh Feilongus youngi, formálně popsaný v roce 2005.[3] V zařazení do systému však u tohoto druhu přetrvává nejistota.[4]

Odkazy

Reference

Lü Junchang; Pu Hanyong; Xu Li; Wu Yanhua; Wei Xuefang (2012). "Largest Toothed Pterosaur Skull from the Early Cretaceous Yixian Formation of Western Liaoning, China, with Comments On the Family Boreopteridae". Acta Geologica Sinica. 86 (2): 287–293. doi: 10.1111/j.1755-6724.2012.00658.x
SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online. (česky)
Wang X., Kellner A. W., Zhou Z., Campos D. (2005). "Pterosaur diversity and faunal turnover in Cretaceous terrestrial ecosystems in China". Nature. 437 (7060): 875–9. doi:10.1038/nature03982
https://qilong.wordpress.com/2013/07/20/is-moganopterus-a-ctenochasmatoid/

Související články

Velikost ptakoještěrů

Literatura

GAO Dian-Song, JIANG Shun-Xing, XU Li, CHENG Xin, YANG Li-Li, JIA Song-Hai & WANG Xiao-Lin (2022). Reappraisal of the largest ctenochasmatid Moganopterus zhuiana Lü et al., 2012. Vertebrata Palasiatica. doi: 10.19615/j.cnki.2096-9899.220111

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Moganopterus na Wikimedia Commons
Informace na webu Pteros (anglicky)
Článek na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
Profil na databázi Fossilworks (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Lü Junchang; Pu Hanyong; Xu Li; Wu Yanhua; Wei Xuefang (2012). "Largest Toothed Pterosaur Skull from the Early Cretaceous Yixian Formation of Western Liaoning, China, with Comments On the Family Boreopteridae". Acta Geologica Sinica. 86 (2): 287–293. doi: 10.1111/j.1755-6724.2012.00658.x

[2] SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online. (česky)

[3] Wang X., Kellner A. W., Zhou Z., Campos D. (2005). "Pterosaur diversity and faunal turnover in Cretaceous terrestrial ecosystems in China". Nature. 437 (7060): 875–9. doi:10.1038/nature03982

[4] ttps://qilong.wordpress.com/2013/07/20/is-moganopterus-a-ctenochasmatoid/