Modrého

Modrého je ulice v katastrálním území Vysočany a Hloubětín na Praze 9. Začíná u křižovatky ulic Ivana Hlinky (do roku 2019 Pod Spalovnou)[2] a U Elektry a má slepé zakončení, ze severu do ní ústí ulice Hany Maškové. Má přibližný západovýchodní průběh.

Modrého
Umístění
StátČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 9
ČtvrťVysočany, Hloubětín
Poloha50°6′21,3″ s. š., 14°31′20,66″ v. d.
Začíná nakřižovatka ulic Ivana Hlinky a U Elektry
Končí naslepé zakončení
Historie
Datum vzniku2008
Pojmenováno poBohumil Modrý
Další údaje
Počet adres7[1]
PSČ198 00
Kód ulice789518
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a názvy

Ulice byla pojmenována v roce 2008.[3] Nazvána je podle českého hokejového brankáře Bohumila Modrého (1916–1963), který jako člen národního týmu dvakrát získal titul mistra světa (1947, 1949) a ze Zimních olympijských her 1948 si přivezl stříbrnou medaili.[3] V 50. letech byl v tajném, politicky vykonstruovaném soudnímu procesu s vyloučením veřejnosti obžalován a odsouzen na 15 let vězení za špionáž a velezradu (Případ Modrý). Po propuštění předčasně zemřel v roce 1963 na následky věznění ve věku 46 let.

Pamětní deska

Na opěrné zdi před domem čp. 1107/5 je upevněna pamětní deska s majuskulním textem: Na památku Ing. Bohumila Modrého (1916–1963), skvělého brankáře hokejové reprezentace, která vybojovala na MS v Praze v roce 1947 první titul mistrů světa, o rok později na Olympiádě ve Svatém Mořici místo druhé a v roce 1949 ve Stockholmu podruhé titul mistrů světa. / Zlatý start československého hokeje byl násilně přerušen v 50. letech ve smyšlených politických procesech. Neprávem bylo odsouzeno za špionáž a velezradu spolu s Bóžou Modrým 11 hokejových reprezentantů / Gustav Bubník, Stanislav Konopásek, Václav Roziňák, Vladimír Kobranov, Josef Jirka, Zlatomír Červený, Jiří Macelis, Antonín Španninger, Přemysl Hainý, Josef Štock a hostinský Mojmír Ujčík / Součet trestů byl 77 let a 8 měsíců.[4]

Zástavba

Po severní straně ulice je v západním úseku zahrádkářská kolonie, ve východním úseku jsou čtyři pětipodlažní obytné domy s balkony, lodžiemi nebo terasami developerského projektu Zahrady nad Rokytkou I,[5] který byl dokončen v létě 2008.[6][7] Před domy jsou podélná parkovací stání. Na jižní straně je svah, ve kterém jsou vjezdy do garáží a vchody do obytných domů developerského projektu Zahrady nad Rokytkou II,[5] který byl dokončen v letech 2015 (domy s označením 6 a 7 na východní straně) a 2016.[8] Autorem projektu této etapy je pražský atelier Loxia. V sedmi šestipodlažních domech je 282 bytů s balkony, předzahrádkami a prostornými terasami.[6] Byty mají dispozici od 1+kk až 4+kk.[8] Ulice je lemována stromy, chodník je ze zámkové dlažby. Na východním konci ulice je parková úprava. Podél jižní strany ulice nad svahem vede stezka pro cyklisty A26.

Odkazy

Reference

  1. Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-16.
  2. Ulice při povodí Rokytky nesou jméno po legendách. Ve Vysočanech přibyla ulice Ivana Hlinky [online]. Blesk.cz, 2020-03-05 [cit. 2020-08-12]. Dostupné online.
  3. JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 106.
  4. Spolek pro vojenská pietní místa: Praha 9 [online]. vets.cz [cit. 2019-02-05]. Dostupné online.
  5. Nad Rokytkou [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné online.
  6. Rezidenční bydlení Zahrady Nad Rokytkou II [online]. stavbaweb.cz [cit. 2018-12-15]. Dostupné online.
  7. Nové Vysočany [online]. [cit. 2018-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-16.
  8. Nad Rokytkou vyrůstají nové Zahrady [online]. Dům a byt [cit. 2018-12-16]. Dostupné online.

Literatura

  • JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 106.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.