Způsobové sloveso

Způsobové sloveso (též modální sloveso) je druh slovesa, jehož pomocí se vyjadřuje, zda je dispozice konatele děje k tomuto ději nutná, možná nebo záměrná, vyjadřuje tedy „stupeň realizovatelnosti“ děje, neboli voluntativní modalitu. Většinou se pojí s infinitivem plnovýznamového slovesa, méně často s gerundiem.[1]

Způsobová slovesa někdy ztrácejí některé možnosti časování. Například česká způsobová slovesa netvoří imperativ (rozkazovací způsob) ani pasivum (trpný rod) a nemají vidový protějšek (jsou pouze nedokonavá). V angličtině sloveso must (muset) nemá gerundium ani minulý čas.

Čeština
Podrobnější informace naleznete v článku Česká modální slovesa.

V češtině se způsobová slovesa pojí s infinitivem slovesa.
Příklad: On to může udělat.

Angličtina
Podrobnější informace naleznete v článku Anglická modální slovesa.

V angličtině se způsobová slovesa pojí s infinitivem slovesa.
Příklad: I want to do it. – Já to chci udělat.

Španělština

Ve španělštině se způsobová slovesa pojí s infinitivem slovesa.
Příklad: Tenemos que hacerlo. – Musíme to udělat.

Reference
  1. ŠEVČÍKOVÁ, Magda. Funkce kondicionálu z hlediska významové roviny (disertační práce) [online]. Praha: Univerzita Karlova, 2009. S. 32–33. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.