Mitragyna speciosa

Mitragyna speciosa je v období sucha krátce opadavý nebo za určitých podmínek i stálezelený strom, dorůstající výšky okolo 25 metrů, většinou však podstatně nižší. Kmen dosahuje tloušťky asi 60 až 100 cm. Borka je hladká, šedá až šedohnědá, vnitřní kůra je narůžovělá. Mladé větévky jsou tupě čtyřhranné. Listy jsou sytě zelené, jednoduché, vstřícné, řapíkaté, papírovité až lehce kožovité, s kopinatými, interpetiolárními, 2 až 4 cm dlouhými palisty. Čepele listů jsou eliptické, vejčité nebo obvejčité, 5 až 17 cm dlouhé a 3 až 12 cm široké, se zaokrouhlenou až srdčitou bází, na vrcholu špičaté, oboustranně lysé nebo na rubu trochu chlupaté. Žilnatina je zpeřená, bělavá nebo načervenalá, tvořená 11 až 17 páry postranních žilek. Na rubu čepele jsou v paždí žilek domatia, pokrytá bledými chlupy. Řapík je 2,5 až 5 cm dlouhý. Mladé listy (zejména střední žilka, někdy i palisty) bývají načervenalé. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné, uspořádané ve vrcholových, stopkatých, kulovitých, mnohakvětých hlávkách uspořádaných ve trojicích. Květenství mají 15 až 25 mm v průměru. Mezi květy jsou 4 až 6 mm dlouhé listeny. Kalich je někdy narůžovělý, s asi 2 mm trubkou a dlouhými laloky. Koruna je smetanově až žlutavě bílá, stářím tmavnoucí do sytě žluté, nálevkovitá, uvnitř korunní trubky chlupatá. Tyčinek je pět, mají krátké nitky a jsou přirostlé při ústí korunní trubky. Semeník obsahuje 2 komůrky s mnoha vajíčky. Plodem je 7 až 9 mm dlouhá tobolka s vytrvalým kalichem. Plody jsou uspořádané v kulovitém plodenství o průměru 20 až 30 mm. Semena jsou drobná, asi 1 mm dlouhá, s krátkými papírovitými křídly na obou koncích.[2][3][4]

• 
  Větve M. speciosa s odkvetlými květenstvími
• 
  Listy M. speciosa
• 
  Listy a květenství M. speciosa

Druh se přirozeně vyskytuje v tropické Asii od Indočíny (Thajsko, Kambodža) přes jihovýchodní Asii (Malajský poloostrov, Sumatra, Borneo, Filipíny) po Novou Guineu. Strom je pěstován také v jižním Vietnamu a jv. Myanmaru.[5][3] Roste jako součást nížinných tropických deštných lesů a bažinatých lesů v nadmořských výškách do 200 metrů, často jako pionýrská dřevina na podmáčených místech podél pomalých vodních toků. Je též odolný vůči dočasnému zaplavení.[2][3]

O opylování a šíření semen tohoto druhu nejsou dostupné žádné informace. Druh je v tropické Asii živnou rostlinou housenek lišaje Cephonodes hylas a můry Dysaethria quadricaudata z čeledi kometovití (Uraniidae). Tyto druhy někdy způsobují rozsáhlé škody na olistění.[3]

• 
  Můra Dysaethria quadricaudata
• 
  Housenka lišaje Cephonodes hylas
• 
  Lišaj Cephonodes hylas

Produkty z rostliny, dovážené do Evropy či USA, jsou ponejvíce známy pod thajským názvem kratom. Podle jazykovědců pochází toto slovo ze sanskrtu a je odvozeno od slova kadam, jímž se označuje příbuzná a podobná rostlina z čeledi mořenovité, Neolamarckia cadamba, která náleží mezi posvátné rostliny hinduistů. Obdobné názvy se používají i pro další příbuzné druhy, pocházející z dané oblasti.[3] V asijských zemích je kratom znám pod rozličnými místními názvy: u různých etnik v Indonésii se nazývá kadamba, puri nebo keton, v Malajsii biak, biak-biak, ketum, kutum, pokok biak, pokok ketum nebo sepat, v Myanmaru beinsa či bein-sa-ywat, na Filipínách mambog, lugub nebo polapupot, v Thajsku ithang thom, bai krathom, gratom, kakaum, katawn, krathawm, kratom nebo kraton, ve Vietnamu giam d[ef]p či giam l[as] nh[or].[3]

Rostlina je od nepaměti využívána v Indočíně a jihovýchodní Asii v místní medicíně a jako stimulans. První známá písemná zmínka o rostlině pochází z roku 1836, kdy plukovník James Low (1791–1852) zaznamenal v Malajsii používání listů kuřáky opia jako náhražky při nedostatku této drogy.[3] Pro vědu druh poprvé zaznamenal nizozemský botanik Pieter Willem Korthals (1807–1892), který pracoval mezi lety 1830 a 1837 pro nizozemskou Východoindickou společnost na Malajském poloostrově. Korthals publikoval druhové jméno Mitragyna speciosa, protože však chyběl popis druhu, bylo později jméno prohlášeno za neplatné (tzv. nomen nudum). Později tentýž autor přesunul druh do rodu Stephegyne a další autoři následně do rodu Nauclea. Při revizi rodu Nauclea jej v roce 1897 George Darby Haviland přesunul zpět do rodu Mitragyna a jméno Mitragyna speciosa platně publikoval.[3]

V rostlině bylo zjištěno více než 40 různých, strukturně příbuzných látek ze skupiny indolových alkaloidů, z nichž významný účinek má zejména mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Tyto alkaloidy mají podobnou strukturu jako yohimbin z bujarníku Pausinystalia yohimbe, řazeného do stejné čeledi. Paleta obsahových látek je však širší, mimo alkaloidů rostlina obsahuje i různé flavonoidy, terpenoidní saponiny, polyfenoly a glykosidy.[4] Alkaloidy tvoří celkem asi 0,5 až 1,5 %[6] hmotnosti listové sušiny. Obsah a složení alkaloidů dosti kolísá zejména v závislosti na varietě, stáří a původu rostliny. Rostliny s bělavou žilnatinou listů jsou obecně považovány za silnější než ty s červenými žilkami.[4] Hlavní podíl má u dospělých rostlin mitragynin, který u typického materiálu z Thajska představuje asi 66 % z obsažených alkaloidů. U rostlin z Malajsie je jeho obsah nižší (asi 12 % z celkového obsahu alkaloidů). V listech mladých rostlin je složení alkaloidů značně odlišné. Mitragynin je v nich přítomen pouze ve stopových množstvích (a v kůře stonku a kořenů vůbec), naopak byly zjištěny některé alkaloidy, které dospělé rostliny již neobsahují.[3][7]

Typická koncentrace, zjištěná v klasickém materiálu dováženém do Japonska, se pohybuje v rozmezí 12–21 mg/g mitragynu a 0,11–0,39 mg/g 7-hydroxymitragyninu v sušených či mletých listech. V pryskyřici se obsah pohybuje v rozmezí 35,6–62,6 mg/g, resp. 0,12–0,37 mg/g. V nápojích, známých v Malajsii jako ketum, byl zjištěn obsah asi 22–25 mg mitragyninu na čtvrtlitrovou sklenici.[4]

• 
  Mitragynin
• 
  7-hydroxymitragynin
• 
  Detail listu variety s bledě zelenými žilkami
• 
  Detail listu variety s červenými žilkami

Přes určitou stigmatizaci se kratom užívá především při léčbě závislosti na opioidech a jiných drogách, kdy mírní přicházející abstinenční příznaky. Mnozí jistě ocení také jeho stimulující a aktivizující účinky.

Kratom v menších dávkách pomáhá lépe se koncentrovat a zbavit se stresu, proto je populární mezi studenty. Je také vhodnou alternativou k nelegálním relaxantům a stimulantům jako jsou např. konopí či MDMA. Dokáže zbystřit mysl, odbourat únavu, dodává chuť do fyzické i psychické práce a zvyšuje libido. Podporuje míru komunikativnosti a družnosti.

Kratom má své místo i v medicíně. Je to silné analgetikum, které tlumí bolest, zklidňuje a uvolňuje bolesti svalů. Určité odrůdy působí také proti depresím.

Účinky jsou přímo spojené s dávkou, ale i odrůdou kratomu. Obecně při dávkování platí, že dávka do 4g je stimulační. Při vyšších dávkách se začínají projevovat euforické až sedativní účinky.

V Thajsku je kratom pěstován především na jihu a v centrální části země, na severu se kratom pěstuje pouze ojediněle. Kratom je rostlina, o jejímž pěstování se toho prozatím moc neví. Jelikož se jedná o vytrvalou tropickou rostlinu, potřebuje především vlhkou a humusovitou půdu. Pokud je pěstovaná mimo deštné pralesy, je třeba si uvědomit, že je citlivá na mráz a chladnější počasí by ji mohlo zahubit. Listy kratomu se sbírají na podzim, kdy jsou nejúčinnější. Kratom pěstovaný v chladném prostředí má slabé listy, a tím pádem i slabší účinky.

V popise Kratomu jste se mohli dočíst o žilkách, které každý list má. Tyto žilky mohou mít celkem 4 základní barvy, podle nichž se dají odvodit účinky Kratomu. Jedná se o následující barvy:

Díky účinkům je Kratom oblíbený snad po celém světě. Zajímavé je, že například v Thajsku se smí pěstovat pouze za účelem exportu, nikoli konzumace. Situace je napjatá obzvláště v některých státech Evropské Unie. Například Polsko řadí Kratom na pozici tvrdých drog. V Německu, Rakousku nebo Itálii je Kratom kontrolovaný a hlídaný, naopak ve Španělsku se prodává v obchodech naprosto bez problémů. Jelikož se zákony stále novelizují, je potřeba zjistit současnou situaci v zemi, kam s Kratomem cestujete.

V U.S.A. je Kratom stále debatovaný. Některé státy jej povolují, jiné zakazují.

4.3.2019 byl kratom oficiálně zakázaný v Indonésii pro konzumaci a výrobu koncového produktu. Export prášků a drcených listů zůstal bez postihu.

Kratom by se neměl kombinovat s žádnými léky a látkami, především s těmi, které obsahují yohimbin, kokain, amfetamin a kofein. Kratom nelze kombinovat s léky na nervovou soustavu a s alkoholem. Další zakázanou kombinací je kratom a inhibitory MAO – syrská routa (Peganum harmala, Harmala), Banisteriopsis caapi (Ayahuasca), mučenka pletní (Passioflora incarnata), Bujarník johimbe (Corynthe yohimbe) a s antidepresivy.

Kratom by neměly užívat těhotné a kojící ženy. Kratom může představovat zdravotní rizika pro osoby trpící nízkým tlakem (snižuje tlak).

Po požití kratomu nikdy nepoužívejte těžkou techniku, neřiďte motorová vozidla a nevykonávejte žádnou jinou nebezpečnou činnost.

Podle zkušeností uživatelů není kratom návykový, pokud není konzumovaný příliš často a/nebo ve vysokých dávkách. Nedoporučuje se konzumovat kratom denně, případně jen po omezenou dobu 1-3 týdnů. Při dlouhodobějším intenzivním užívání 5 a více gramů denně může kratom představovat nepřiměřenou zátěž organizmu a způsobit silnou zácpu.