Mitragynin

Extrakty obsahující kratomy s jejich doprovodnou sadou alkaloidů a dalších přírodních produktů byly používány pro jejich vnímané vlastnosti ke zmírnění bolesti (tj. antinocicepce) po dobu alespoň jednoho století. V jihovýchodní Asii je konzumace mitragyninu z preparátů krátkých listů z celého listu běžná u dělníků, kteří uvádějí, že využívají mírného stimulantu a krátkého střeva pro zkrácení vytrvalosti a zmírnění bolesti při práci. V jedné^[které?] laboratorní studii na krysím modelu v roce 2016 extrakty obsahující kratom obsahující alkaloidy prokázaly indukci naloxonem reverzibilních antinociceptivních účinků v testech na plotně a švihnutí ocasem na úroveň srovnatelnou s oxykodonem .  

Síla orálně podaného mitragyninu je asi čtvrtinová až třetinová oproti morfiu, tzn. že prahové účinky se objevují po konzumaci asi 15–20 mg a středně silnou bolest tlumí kolem 60–80 mg mitragyninu (u 70 kg muže). Účinek nastupuje mezi 5–30 minutami a trvá přibližně 1,5–6 hodin. Vedlejší účinky mohou zahrnovat snížený tlak, nevolnost a vysychání sliznic („sucho v ústech“).[1] Oproti morfiu výrazně nesnižuje objem/frekvenci dýchání a nevzniká na něj tak rychle tolerance (i přesto existuje riziko předávkování, avšak u čistého mitragyninu není znám případ smrtelné otravy).

Studie na myších poukazují na to, že mitragynin jako takový není příliš účinný a že jeho efekty jsou způsobené jeho metabolitem, 7-hydroxymitragyninem. Koncentrace 7-hydroxymitragyninu v těle je pak závislá na metabolismu daného těla (především aktivitě enzymu CYP3A4 ). To pravděpodobně vede ke stropovému efektu, kdy od určité dávky mitragyninu už neroste koncentrace 7-hydroxymitragininu v těle (mozku).

Mitragynin tak u většiny jedinců pravděpodobně nemůže tlumit silnou bolest (pouze střední a mírnější) – na druhou stranu jsou jeho vedlejší účinky slabší. Injekčně podané dávky mitragyninu nevykazovaly vyšší účinek než p.o. dávky (oproti morfiu, kde lze silnou bolest tlumit injekcí i.m. či i.v.). Dalším původcem slabších vedlejších i celkových účinků může být jejich částečný agonismus mu-opiodních receptorů (mitragyninu i jeho 7-hydroxy derivátu). Tento je u morfia úplný. Mitragynin/7-hydroxymitragynin také neaktivuje ß-arrestinovou dráhu, což opět snižuje vedlejší účinky typu zácpa a zpomaluje vznik tolerance.[2][3][4]

Extrakty s až 80 mg/ml mitragyninu jsou v ČR volně prodejné. Na Slovensku budou od prosince 2021 zakázané a v ČR probíhá diskuze o jejich zákazu.

Kratom se ve Spojených státech amerických běžně používá pro samoléčení bolesti a abstinenčních příznaků opioidů. Přehled stávající literatury z roku 2019 naznačil potenciál využití kratomu jako substituční terapie chronické bolesti.^[zdroj?]

Již v 19. století byl kratom údajně používán k léčbě závislosti na opiu. Některé výzkumy na zvířatech naznačují, že mitragynin může potlačit a zmírnit abstinenční příznaky z jiných opioidních agonistů, například po chronickém podávání morfinu rybám.

Předpokládá se, že původci účinků kratomu jsou mitragynin a jeho metabolit 7-hydroxymitragynin. Množství spotřebovaných listů odpovídá síle účinků. Při nízkých dávkách rostlina vyvolává mírný stimulační účinek, zatímco u větších dávek dochází k sedaci a antinocicepci typické pro opioidy. Bylo zjištěno^[kým?], že koncentrace mitragyninu a dalších alkaloidů v kratomu se liší mezi jednotlivými odrůdami rostliny, což naznačuje také specifické účinky kmene ze spotřeby. Kratomové extrakty se často míchají s jinými snadno dosažitelnými psychoaktivními sloučeninami – nacházejících se v lécích proti kašli, které jsou volně prodejné – za účelem zesílení účinků koncentrovaných hladin mitragyninu.