Mirotice (Bochov)

Mirotice (německy Miroditz) je malá vesnice, část města Bochov v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi 5,5 km na jihozápad od Bochova. V roce 2011 zde trvale žilo 30 obyvatel.[2]

Mirotice
Dům v obci
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBochov
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°6′39″ s. š., 13°0′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel30 (2011)[1]
Katastrální územíMirotice u Kozlova (6,86 km²)
PSČ364 71
Počet domů10 (2011)[1]
Mirotice
Další údaje
Kód části obce71633
Kód k. ú.671631
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirotice leží v katastrálním území Mirotice u Kozlova o rozloze 6,86 km².[3]

Název

Až do sedmnáctého století se vesnice jmenovala Miřetice. V písemných pramenech se název vesnice objevuje ve tvarech de Mirzieticz (1394), de Mirzeticz (1398), de Myrzyetycz (1399), de Mierzieticz (1400), von Mereticz (1442), z Mierzeticz (1495), Meretitz (1536), Miereticze (1581), na Merediczych (1600), na Miřeticích (1603), na Měroticích (1615), Meroditz (1785) a Miroditz nebo Miretitz (1847).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1394, kdy zde zemřel zeman Pešek z Miřetic, který byl leníkem pánů z Rýzmburka na bochovském hradě.[5] V letech 1442–1456 je uváděn Broum, předek vladyckého rodu Broumů z Miřetic. Mikuláš Broum byl v roce 1495 služebníkem Plavenských z Plavna. Teprve roku 1567 Jindřich starší Plavenský zrušil manské povinnosti mirotického panství, které v té době patřilo Hanušovi z Utenhofu.[6] Roku 1567 vesnici získal Adam Steinsdorf ze Steinsdorfu, jehož potomci ji v roce 1624 prodali Juliu Jindřichovi Sasko-Lauenburskému, který ji připojil ke svému ostrovskému panství.[7]

Přírodní poměry

Oblast je intenzivně využívána k hospodaření jak v lesích tak na polích. Jih zaujímají pole a sever hospodářské lesy.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 175 obyvatel (z toho 86 mužů). Všichni byli německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 194 obyvatel: tři Čechoslováky a 191 Němců. I tentokrát se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 25824623319417717519453332329203130
Domy 4242424139384036.578910
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Kozlov.

Pamětihodnosti

Mirotická tvrz stávala na jižní straně poplužního dvora. Pod ní bývala kaple svatého Floriána z první poloviny devatenáctého století. Měla obdélný půdorys a trojboce uzavřený presbytář. Vstupní průčelí zdůrazňoval trojúhelníkový štít a interiér osvětlovala dvě půlkruhová okna v bočních stěnách. Ze střechy vybíhala zvonička s cibulovou střechou. Zbořena byla spolu s tvrzí po roce 1968.[11]

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 271.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř). Svazek III. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Mirotice, s. 93.
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Mirotice – tvrz, s. 212–213.
  6. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Toužimě, s. 221.
  7. VYČICHLO, Jaroslav. Mirotice – mladší tvrz [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 236.
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 405.
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
  11. VYČICHLO, Jaroslav. Mirotice – kaple sv. Floriána [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2017-01-01]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.