Miroslav Svoboda (politik ČSL)

Po absolvování obecné školy v Karlštejně studoval na reálném gymnáziu v Berouně. V letech 1941–1945 pracoval na hospodářství svých rodičů. V letech 1945–1949 navštěvoval Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství v Praze. Pak v letech 1949–1952 působil coby soukromě hospodařící rolník. Od roku 1952 byl agronomem JZD Hlásná Třebáň, od roku 1962 JZD Proletář Mořina. V letech 1967–1968 byl předsedou JZD Pokrok Svinaře. Od roku 1946 byl členem ČSL a v letech 1948–1960 členem MNV Hlásná Třebáň.[3]

Ve volbách roku 1960 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6]

K roku 1968 se profesně uvádí jako náměstek ministra zemědělství a výživy z obvodu Radotín.[7] Tuto funkci zastával od poloviny července 1968 do začátku roku 1970. V roce 1968 mu bylo uděleno vyznamenání Za vynikající práci.[3]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Radotín), kde setrval do listopadu 1970, kdy rezignoval na poslaneckou funkci.[8] Od roku 1969 zasedal i v České národní radě.[9]

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl jedním z deseti poslanců Národního shromáždění, kteří se na podzim 1968 zdrželi hlasování při schvalování smlouvy o „dočasném pobytu“ sovětských vojsk na území ČSSR, která měla legalizovat Moskevský protokol. Ústřední výbor Komunistické strany Československa ho pak s nástupem normalizace zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako náměstek ministra zemědělství České socialistické republiky. Pak odešel z veřejného dění.[10][3]