Miroslav Mozetič

Na právnické fakultě Univerzity v Lublani promoval v roce 1976. Advokátní zkoušku složil v roce 1979. Poté působil v hospodářství, kde se věnoval zahraničnímu obchodu a zastupování před soudy.[2] Mimo to pak v letech 1990 až 1992 působil jako tajemník městské skupščiny v Lublani.[3]

Změnu přinesl rok 1992, kdy byl za křesťanské demokraty zvolen do Státního shromáždění.[3] Od 23. prosince 1992 do konce volebního období byl místopředsedou Shromáždění.[4] Mimo jiné se podílel na přípravě jednacího řádu Státního shromáždění.[2] V roce 1996 byl za SKD opět zvolen do Státního shromáždění a do června 2000 byl předsedou poslaneckého klubu SKD.[4][5] Od 16. ledna 1997 byl slovinským zástupcem v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. V roce 1999 získal na Právnické fakultě Univerzity v Lublani titul magistra právních věd (zaměření na ústavní právo). V únoru 2000 byl zaměstnán u Ústavního soudu jako poradce a od roku 2001 byl náměstkem generálního tajemníka Ústavního soudu. V roce 2005 byl jmenován generálním ředitelem Ředitelství pro legislativu na ministerstvu spravedlnosti. Počátkem roku 2006 se stal vedoucím Legislativně-právní služby Státního shromáždění. Je spoluautorem Komentáře ke slovinské ústavě.[3]

Jako kandidát na funkci ústavního soudce byl zmiňován již na podzim 2006, kdy se chýlilo ke konci funkční období soudkyně Dragici Wedamové Lukićové. Soudcem se tehdy nakonec stal Franc Grad.[6] Mozetič však byl opět navržen v roce 2007.[1] Soudcem Ústavního soudu byl od 31. října 2007 do 30. října 2016. Od 11. ledna 2010 byl jeho místopředsedou,[2] od 11. listopadu 2013 do 30. října 2016 pak jeho předsedou.[7]