Mirošov
Město Mirošov (německy Miröschau) se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, v lesní krajině při úpatí Brd, necelých 8 km jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať 175 Rokycany - Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město). Ve městě žije přibližně 2 200[1] obyvatel.
| Mirošov | |
|---|---|
 Kostel | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| LAU 2 (obec) | CZ0326 559997 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Rokycany |
| Okres (LAU 1) | Rokycany (CZ0326) |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 49°41′17″ s. š., 13°39′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 234 (2022)[1] |
| Rozloha | 13,63 km² |
| Nadmořská výška | 457 m n. m. |
| PSČ | 338 43 |
| Počet domů | 712 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Míru 53 Mirošov 33843 Mirošov 1 [email protected] |
| Starosta | Vlastimil Sýkora |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Mirošov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559997 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728.
Významnou roli ale Mirošov sehrál v době národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Kramerius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.
V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic.
V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv. Jakuba.
Během druhé světové války byl zde zřízen koncentrační a kárný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).
V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Mirošov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[3] Toto území má rozlohu 2,088398 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.[4]
Části města
- Mirošov (k. ú. Mirošov a Mirošov v Brdech)
- Myť (k. ú. Mirošov)
Pamětihodnosti
- Zámek Mirošov byl založen rodem Gryspeků v šestnáctém století jako renesanční tvrz. Dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby z počátku dvacátých let osmnáctého století.[5]
- V severní části města se dochovalo tvrziště, které je pozůstatkem tvrze Dvorec ze čtrnáctého století. Ta zanikla na počátku husitských válek.[6] Na jejím místě roste památný strom Lípa na Purku.
- Kostel svatého Josefa na náměstí
- Socha anděla
- Socha svatého Antonína Paduánského
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sousoší Piety
- Zájezdní hostinec na náměstí
- Sýpka se sochou anděla
- Mirošovské doly – těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolování zastaveno, protože se nevyplatilo.
- Lípy u křížku
- † Mirošovský topol
Významné osobnosti města
- Ladislav Karel Feierabend (14. června 1891, Kostelec nad Ohří – 15. srpna 1969, Villach, Rakousko), československý politik
- Karel Kašpar (16. května 1870, Mirošov – 21. dubna 1941, Praha), římskokatolický teolog, biskup královéhradecký, arcibiskup pražský
- Vojtěch Nejedlý (17. dubna 1772, Žebrák – 7. prosince 1844), kněz, vlastenecký básník
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.
- katastrální území Mirošov v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Mirošov – zámek, s. 212.
- ROŽMBERSKÝ, Petr. Panská sídla v Mirošově. Ilustrace Milan Novobilský. Plzeň: Nadace České hrady, 1995. 20 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 5–6). S. 3–6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mirošov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Hory (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Encyklopedické heslo Mirošov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Katastrální mapa Mirošova na webu ČÚZK
- Mirošov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky Základní školy a Mateřské školy Mirošov
- Mirošov na POZNEJBRDY.cz
