Václav Matěj Kramerius

Václav Matěj Kramerius (9. února 1753 Klatovy[1]22. března 1808 Praha[2]) byl český spisovatel, nakladatel, dramatik, žurnalista a novinář, zakladatel novodobé české žurnalistiky.

Václav Matěj Kramerius
Gustav Zoula: Krameriova busta (1899)
Narození9. února 1753
Klatovy
České království České království
Úmrtí22. března 1808 (ve věku 55 let)
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníspisovatel, vydavatel, novinář, překladatel a knihkupec
NárodnostČeši
Děti
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob V. M. Krameria na Olšanských hřbitovech
Pamětní deska v Husově ulici v Praze

Život

Narodil se v římsko-katolické měšťanské rodině v Klatovech. Jeho rodiče byli Augustin a Terezie Kramériovi. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později z důvodů vlasteneckých. Své příjmení psal většinou bratrským pravopisem jako Kraméryus.[3]

Studoval na jesuitském gymnasiu v Klatovech, poté v Praze na Karlo-Ferdinandově univerzitě filosofii a v letech 17781780 práva; k jeho pedagogům patřili Ignác Cornova či Stanislav Vydra. Během studií získal prostřednictvím Josefa Dobrovského práci u Jana Norberta z Neuberka, jemuž katalogizoval knihovnu. Přitom pro Neuberka pořizoval opisy starých rukopisů, i jinak pracoval se staročeskými díly. Dále prováděl korektury textů pro řadu českých osvícenců. Pravděpodobně tato práce iniciovala jeho vydavatelskou činnost, naučil se redakčním a vydavatelským pracím nutným pro vydávání knih a získal celou řadu užitečných známostí.

Krátce působil jako učitel češtiny, a poté pracoval od roku 1786 pro Schönfeldské císařské královské poštovské Noviny, čímž získal značnou popularitu a zkušenosti. V květnu 1791[4] se oženil s dcerou majitele Johanna Ferdinanda Schönfelda. Od 4. července 1789 začal vydávat vlastní noviny pod názvem Krameriusovy c.k.[5] Pražské poštovské noviny, roku 1791 byly přejmenovány na Krameriusovy c.k. vlastenecké Noviny. Tyto noviny se staly velmi oblíbenými ve středních a nižších společenských vrstvách, ale trpěly stálým finančním nedostatkem. Kramerius k nim začal vydávat různé drobné spisky; roku 1795 koupil knihtiskárnu a získal tak bázi potřebnou k efektivnímu nakladatelskému podnikání.

Krameriovy císařsko-královské poštovní noviny

Související informace naleznete také v článku Krameriovy císařsko-královské poštovní noviny.

Byly založeny roku 1789. Krameriovy c.k. vlastenecké noviny se zaměřovaly hlavně na osvětu prostého lidu, národní emancipaci, sociálně-hygienické uvědomění a odstraňování lidových pověr. Mezi jejich hlavní rubriky patřily úřední vyhlášky, oznámení, vojenské zahraniční i domácí zprávy, novinky z literatury a divadla. Zpočátku Kramerius čerpal zahraniční informace hlavně z Wiener Kölner Zeitung, ale později si vytvořil rozsáhlý okruh dopisovatelů. Od roku 1795 nastal úpadek novin z důvodu přísné cenzury a nepříznivé hospodářské situace. I přesto Kramerius pokračoval ve vydávání až do své předčasné smrti v roce 1808.

Česká expedice

Související informace naleznete také v článku Česká expedice.

Krameriem založená Česká expedice byla prvním ryze českým nakladatelstvím se zemskou působností v Českých zemích.[3] Vyšla v něm většina českých knih své doby, a lze proto tvrdit, že založení tohoto nakladatelství bylo jedním z podstatných kroků pro úspěšné znovuuvedení češtiny do oblastí, z nichž během předchozích 100–150 let zvolna mizela.

Okruh potenciálních Krameriových zákazníků byl značně omezený, takže se lze domnívat, že vedení Expedice vyžadovalo značnou obratnost, obětavost a zároveň zapálení pro věc. Kramerius onemocněl revmatismem a edémem plic, zemřel předčasně v chorobinci a chudobinci v Praze Na Karlově. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.

Po smrti zakladatele převzal jeho nakladatelství syn Václav Rodomil Kramerius; nesnadné poměry jej přivedly k úpadku. Druhý syn Vojtěch se stal knězem a příležitostnému psaní se věnoval jen pár let v mládí.

Odkaz

Krameriovo zakladatelské dílo zůstává v českém historickém povědomí živé dodnes. Leckde se setkáváme také s odkazem na jeho jméno: Národní knihovna ČR nazvala svůj projekt digitalizace periodik a monografií Kramerius; Krameriova ulice je v Praze, Brně, Klatovech i v Říčanech u Prahy. Česká expedice ožila na nedlouhý čas v názvu pražského nakladatelství 90. let 20. století.

Asociace nezávislých médií uděluje od roku 2016 Krameriovu cenu za nezávislou publicistiku.[6] Tato cena je však částí novinářské veřejnosti považována za kontroverzní a spojenou s dezinformačními weby.[7][8][9]

Díla

Kalendáře

V tradici Veleslavínově to byly sborníky sezónního čtení s kalendáriem.

  • Nový kalendář tolerancí – vycházel jako příloha novin, obsahoval církevní svátky katolické i evangelické, dále přehled celoročních událostí, rady zemědělcům, povídky, atp. Oblíbená univerzální četba pro venkov; vycházel od roku 1787 do roku 1798.
  • Vlastenecký poutník
  • Domovní přítel
  • Věrný společník

Historické, cestopisné a dobrodružné

  • Zdeněk ze Zásmuk
  • Hrabě z Rožmberka
  • Laudonův život a jeho hrdinští činové
  • Vypsání ukrutné smrti Marie Antonie, královny francouzské
  • Historické vypsání velikého mongolského císařství v druhém dílu světa Azii (1803)
  • Druhý díl Indie, to jest Historické vypsání mnohých království a krajin, jenž na druhém Indickém polouostrově v Azii leží (1804)
  • Ouplné vypsání dějin Egypta (1816)
  • Vypsání cest po mořích
  • Mladší Robinson
  • Způsoby, mrawy a mínění Činů a Kochin Činů – první sinologické dílo v české literatuře, přibližující život a kulturu Číňanů a Vietnamců, knihu sestavil sám Kramerius, především na základě zpráv misionářů.

Mravoličné, bajky a pohádky

  • Zrcadlo šlechetnosti
  • Noví čeští zpěvové pro krásné pohlaví ženské – sbírka básní, některé básně jsou překlady, jiné jsou vlastní tvorba.
  • Dobrá rada v potřebě
  • Mravové šlechetných dítek
  • Cvičení dítek jednoho každého stavu, item příkladové a básně dítkám k dobrému naučení
  • Arabské pohádky
  • časopis pro děti Kacafírek

Rytířské a strašidelné

Převážně překladová tvorba nevelké kvality pomáhala k rozšíření češtiny, její ekonomický přínos byl, stejně jako u knih dobrodružných pro Českou expedici velký a pomohl udržet vydávání ostatních prodělečných titulů, kterých byla většina.

  • Čarodějnice Megera
  • Rozličné povídačky k poučení a obveselení

Vydal

  • Jana Mandyvilly… Cesta po světě (1796), první reedice slavného cestopisu doby gotické (1796)
  • Jana Smita, kapitána anglického, pravdivé příhody po cestách, kteréž vykonal v čtyřech dílích světa (1798)

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském
  3. Lexikon české literatury : Osobnosti, díla, instituce 2/II, K–L, Praha : Academia 1993, 1. vydání. S. 930
  4. 645. schůzka: Česká expedicí. Dvojka [online]. 2014-04-27 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. (česky)
  5. HORA, Petr. Toulky českou minulostí. 1. vydání. vyd. Praha: [s.n.] volumes <1-14> s. Dostupné online. ISBN 80-85621-18-5, ISBN 978-80-85621-18-1. OCLC 13006417
  6. V Praze byly uděleny Krameriovy ceny. prahatv.eu [online]. 2017-06-21 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online.
  7. ANM – Asociace nedůvěryhodných médií? Otazníky nejen kolem Krameriovy ceny. Manipulátoři [online]. 2016-11-25 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online.
  8. Dezinformátoři ocenili zavražděného Kuciaka. Slovenský velvyslanec cenu převzal, mluvit o tom ale nechce. HlídacíPes.org [online]. 2018-06-20 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online.
  9. Příbuzní Jána Kuciaka nepřevezmou Krameriovu cenu. V pořádající asociaci jsou i zástupci dezinformačních webů. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-06-24 [cit. 2018-06-24]. Dostupné online.

Literatura

  • RYBIČKA, Antonín. Život a působení Václava Matěje Krameriusa. Praha: Pospíšil, 1859. Dostupné online.
  • HERBEN, Jan. Matěj V. Kramerius : osvícensky novinář a buditel. Praha: Volná myšlenka československá, 1926. Dostupné online.
  • HUBÁČEK, Jiří. Matěj Václav Kramerius a daleká východní země. In: M. V. Kramerius, Dva indické "cestopisy". Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2019. ISBN 978-80-7308-952-8 (print), ISBN 978-80-7308-953-5 (online).
  • Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce 2/II, K–L, kolektiv autorů, editor J. Forst. Academia Praha 1993, s. 930–931.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.