Mirošov (nádraží)
Mirošov je železniční stanice v jihozápadní části města Mirošov v okrese Rokycany v Plzeňském kraji nedaleko Skořického potoka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati z Rokycan do Nezvěstic. Ve městě je dále železniční zastávka Mirošov město, která se nachází přímo v obvodu stanice Mirošov.
Mirošov | |
---|---|
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Město | Mirošov |
Souřadnice | 49°42′0″ s. š., 13°39′58″ v. d. |
Mirošov (nádraží) | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 763151 |
Trať | 175 |
Nadmořská výška | 430 m n. m. |
V provozu od | 27. května 1869 (nákladní doprava) |
Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo (DOZ z CDP Praha) |
Dopravních kolejí | 3 |
Nástupišť (hran) | 2 (2) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Dne 27. května 1869 otevřela důlní společnost Mirošovské kamenouhelné těžařstvo nákladní železniční vlečku z Rokycan do Mirošova, osobní doprava zde byla zavedena roku 1883. Oba typy dopravy zajišťovala společnost Česká západní dráha (BWB) provozující od roku 1862 rokycanské nádraží na trati spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově (Praha-Západní nádraží).
K prodloužení dráhy do Nezvěstic společností České obchodní dráhy (BCB) a její napojení na železnici Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň došlo 1. srpna 1882, osobní vlaky začaly trať obsluhovat až roku 1889. BCB v Mirošově zřídila vlastní koncové nádraží Mirošov město. Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy
Popis
Nachází se zde dvě jednostranná nástupiště, k příchodu na poloostrovní nástupiště č. 2 slouží přechod přes kolej.
Externí odkazy
- Informace v článku o nádraží Rokycany
- Historie České západní dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah