Nezvěstice (nádraží)

Nezvěstice je železniční stanice v západní části obce Nezvěstice v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji nedaleko řeky Úslavy. Leží na tratích 175 a 190. Stanice je elektrifikovaná (25 kV, 50 Hz AC, trať 190).

Nezvěstice
Nádraží v Nezvěsticích
StátČesko Česko
KrajPlzeňský
ObecNezvěstice
Souřadnice49°38′31,99″ s. š., 13°30′58,97″ v. d.
Nezvěstice (nádraží)
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice764050
Tratě175, 190
Nadmořská výška380 m n. m.
V provozu od1. září 1868
Zabezpečovací zařízeníAutomatické hradlo
Dopravních kolejí7
Nástupišť (hran)4 (4)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaAutobusová stanice před nádražní budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Stanice byla vybudována jakožto součást Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň, roku 1872 prodloužené až do Chebu na hranici Německa, podle typizovaného stavebního návrhu. 1. září 1868 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Českých Budějovic do Plzně.

27. května 1869 otevřela důlní společnost Mirošovské kamenouhelné těžařstvo nákladní železniční vlečku z Rokycan do Mirošova, osobní doprava zde byla zavedena roku 1883. Oba typy dopravy zajišťovala Česká západní dráha (BWB) obsluhující rokycanskou stanici. K prodloužení dráhy do Nezvěstic společností České obchodní dráhy a jejímu napojení na železnici KFJB došlo 1. srpna 1882, osobní vlaky začaly trať obsluhovat až roku 1889. K původní nádražní budově byla přistavěna budova nová. Po zestátnění KFJB v roce 1884 a BCB v roce 1909 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]

Elektrická trakční soustava zde byla zprovozněna 3. října 1963.

Popis

Obě tratě procházející stanicí jsou jednokolejné. Nachází se zde čtyři nekrytá hranová nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště.

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.