Miloslav Kaňák

Po složení maturitní zkoušky na gymnáziu v Klatovech (1937) začal studovat teologii na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké (HČEBF), vzhledem k násilnému uzavření českých vysokých škol (1939) však studia dokončil až v roce 1945. V letech 1939–1941 vyučoval náboženství na pražských školách. Na kněze CČS vysvěcen 1941, poté ustanoven farářem v náboženské obci Praha-Vysočany, kde setrval až do skončení války. V roce 1944 sňatek s katechetkou Alenou, rozenou Fišerovou, syn Bohdan (* 1958).

V roce 1945 se stal asistentem na katedře církevních dějin HČEBF, kterou vedl prof. F. M. Bartoš a 20. 5. 1946 zde získal na základě obhájené disertační práce Th. a PhDr. Frant. Loskot, život a dílo kněze-modernisty doktorát teologie. Následující dva roky (1947–1949) studoval na metodistické Drew University v Madisonu / USA. Po návratu do vlasti se na své mateřské fakultě habilitoval spisem o katolickém modernismu a v roce 1950 byl jmenován profesorem církevních a všeobecných dějin na nově zřízené Husově československé bohoslovecké fakultě, kde nepřetržitě působil až do svého odchodu do důchodu (1981); v letech 1958–1966 a 1972–1976 stál v jejím čele ve funkci děkana.

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1952) mu byl na základě obhájení disertační práce o Josefu Dobrovském udělen doktorát filozofie. Jeho rozsáhlá vědecká, pedagogická a osvětová práce, včetně hostování na zahraničních univerzitách, byla mj. oceněna čestným členstvím od Manchester College v Oxfordu a udělením čestného doktorátu teologie na Meadville Lombard Theological School v Chicagu (1974).

Předmětem jeho vědecké, badatelské, ediční a publicistické činnosti byla zejména témata z obecných církevních dějin, husitství, české reformace, národního obrození a vzhledem k teologickému i konfesnímu zaměření také historie Církve československé /husitské/.

Jak uvádí jeho biografický portrét na stránkách Filozofické fakulty UK, bibliografie prof. Dr. Miloslava Kaňáka obsahuje více než 1100 prací, od velkých syntetizujících učebních textů (Čechové a křesťanské náboženství I – III, Přehled dějin mimokřesťanských náboženství, Křesťanské církve, denominace a sekty, Z dějin světových zápasů o pokrok na poli náboženském I – II), přes monografie (mezinárodního uznání pro svou odbornou hodnotu dosáhly zvláště John Viklef z roku 1973 a Jan Milíč z Kroměříže, 1975, které byly přeloženy do němčiny a angličtiny), až po díla popularizující českou reformační minulost a její historii na celostátní i regionální úrovni.

Pro českou kulturu je významná i jeho ediční činnost, v jejímž rámci inicioval nebo se spolupodílel na vydávání českého znění předhusitských, husitských a reformačních literárních památek, kázání a bohoslužebných textů. V náboženských obcích CČSH i ve sborech evangelických uskutečnil řadu ekumenicky zaměřených popularizačních přednášek, zaměřených na nejrůznější, mnohdy kontroverzní dějinné události.