Miloš Čeleda

Miloš Čeleda, pseudonymy: Č. Sokol, Miloš Čelinský (24. listopadu 1884 Opava[1] – 12. června 1958 tamtéž) byl český hudební skladatel.

Miloš Čeleda
Základní informace
Narození24. listopadu 1884
Opava, Slezsko
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí12. června 1958 (ve věku 73 let)
Opava
Československo Československo
Povoláníhudební skladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Otec skladatele byl opavský obchodník s čajem a Miloš se systematicky věnoval přípravě na pokračování v jeho práci. Nejprve studoval na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, ale po dvou letech přestoupil na Vysokou obchodní školu v Lipsku. Po absolvování školy byl na praxi v Hamburku a v Londýně. Po návratu do Čech převzal rodinný obchod. Za německé okupace, kdy se Opava stala centrem sudetské župy, žil v Pardubicích a Kolíně. Po osvobození nějaký čas pokračoval ve svých předválečných aktivitách, ale po komunistickém převratu mu byl obchod znárodněn a Čeleda se živil jako knihovník ve strojírenském podniku Ostroj Opava.

Hudba se nikdy nestala jeho hlavním povoláním, přestože již v raném věku projevoval mimořádné nadání. Stejně jako jeho bratr Jaroslav Čeleda, který se stal houslistou a hudebním historikem. Ještě za gymnazijních studií zkomponoval Mši C-dur a v roce 1903 melodrama Kantor Halfar (na slova Petra Bezruče. Po dobu svých studií v Praze byl žákem Antonína Anděla a Silvestra Hipmana. Rovněž za okupace se věnoval soukromému studiu hudební kompozice.

Vedle svých obchodních povinností se v Opavě stal hlavním organizátorem hudebního života. Byl dirigentem amatérského orchestru Českého čtenářského spolku, spoluzakladatelem stálé České divadelní scény (1919–1938), která uváděla také operní večery. Pro Opavu zajišťoval vystoupení významných sólistů a orchestrů včetně Emy Destinnové a orchestru České filharmonie. V roce 1923 založil časopis Opavské meziaktí, v němž vedl hudební rubriku. Podobně přispíval i do dalších slezských časopisů (Opavský týdenník, Slezské slovo).

Podle vlastního katalogu zkomponoval na 50 skladeb. Přes nedostatek formálního vzdělání se jeho skladby vyznačují dobrou technickou úrovní a byly obecenstvem dobře přijímány.

Dílo

Opery
  • Když první se vrátí, op. 6 (pod pseudonymem Č. Sokol, libreto Oto Erich Hartleben – 1911)
  • Za štěstím, op. 8 (pod pseudonymem Miloš Čelinský, libreto Jáchym Blechta – 1924)

Symfonické skladby
  • Menuetto brillante (1901)
  • Menuetto in B dur (1944)
  • Rozhovor se sfingou, symfonická báseň, op. 19 (Krásy dne, Rozhovor se sfingou, Loučení –1954)
  • Suita koncertních tanců, op. 20 (1955)

Melodramy

Kantáty a sbory
  • Svatý Václave. Kantáta pro smíšený sbor s průvodem varhan, op. 9 (1943)
  • Dvanáctky (úprava slezských lidových písní, tři řady – 1949)
  • Óda na lidskou duši, kantáta pro sóla, smíšený sbor a symfonický orchestr, op. 16 (1950)
  • Dvě písně pro smíšený sbor na slova Antonína Otáhala, op. 5 (1910);
  • Nad rovem, op. 9 (mužský sbor – 1943)
  • Slezské hymny (1947)

Chrámové skladby
  • Missa in C dur; op. 1 (1901)
  • Tantum ergo in F-dur, pro smíšený sbor, varhany a smyčcový orchestr (1901)
  • Tantum ergo in Es-dur, pro smíšený sbor a cappella (1900)
  • Modlitba, pro smíšený sbor, op. 9 (1943)
  • Missa solemnis in a-moll, pro smíšený sbor s průvodem varhan, op. 11 (1943)
  • Tantum ergo in c-moll, pro smíšený sbor s průvodem varhan, op. 11 (1943)
  • Ave Maria in B-dur, pro soprán, varhany a malý orchestr, op. 12 (1943)
  • Vánoční koleda pro soprán, alt, varhany a malý orchestr, op. 12 (1943)
  • Koleda in A-dur pro soprán a alt nebo violoncello s průvodem varhan nebo malého orchestru (1945)
  • Otče náš, pro tenor nebo baryton a varhany, op. 12 (1946)
  • Koleda in F-dur, pro soprán (1949)

Písně
  • Rusalka (1905)
  • Tři prosté písně ve slohu lidových písní slezských (1909)
  • Kdybych věděl (1909)
  • Červený květ (na slova Petra Bezruče op. 13 (1944)
  • Jen jedenkrát, op. 13 (slova Petr Bezruč – 1945)
  • Cesta do práce, op. 18 (1953)


Komorní skladby
  • Česká humoreska pro violoncello a klavír, op. 2 (1901)
  • Menuetto brillante, (klavír – 1901);
  • Dvě vzpomínky pro klavír (1901)
  • Vzpomínky. 3 suity pro smyčcové kvarteto (1901–58):

Literární dílo
  • K historii slezské hymny (Slezský sborník 47, 1949, s. 147–152)
  • O organisaci české divadelní činnosti na Opavsku do osvobození (Slezský sborník 49, 1951, s. 102–107);
  • O třech dvanáctkách slezských lidových písní, rukopis ve Slezském muzeu.

Odkazy

Literatura
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Ficek, V.: Biografický slovník širšího Ostravska. 5. Opava 1983
  • Janota, D. – Kučera, J. P.: Malá encyklopedie české opery. Praha 1999
  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 5, 1998, s. 20–21
  • Stolařík, Ivo: Za Milošem Čeledou (Červený květ 3, 1958, č. 7, s. 165).
  • Turková, Marie: Medailon opavského hudebního skladatele Miloše Čeledy (Vlastivědné listy 1, 1975, s. 26–27).
  • Vzpomínka na Miloše Čeledu (Ostravský kulturní měsíčník 3, 1978, č. 6, s. 71).
  • Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945 (Profil Ostrava, 1984, s. 123, 191, 233).
  • Spisarová, Renata – Mazurek, Jan: Miloš Čeleda (1884–1958) (Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, svazek 126, řada D-28, 1991, s. 95–100).
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 574–575.

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Opava

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.