Mikuláš Mercoeurský

Mikuláš byl původně předurčen k církevní kariéře, v roce 1543 se stal métským biskupem a roku 1544 biskupem verdunským. V roce 1545 se stal "vychovatelem a správcem" svého synovce, Karla III. Lotrinského, společně se svou švagrovou Kristinou Dánskou. Nicméně, lotrinské stavy ho v listopadu 1545 zbavily funkce ve prospěch Kristiny jako jediné regentky. Vzdoroval její procísařské politice. Mikuláš roku 1548 rezignoval na své diecéze ve prospěch vlastního strýce Jana, lotrinského kardinála, a převzal titul hraběte z Vaudémont.

Po zabavení tří biskupství Jindřichem II. Francouzským v roce 1552, byl znovu jmenován jediným regentem za svého synovce, a tuto funkci si udržel až do roku 1559.

V roce 1551 bylo Nomeny odděleno od métského biskupství a v roce 1567 ho Maxmilián II. Habsburský přidělil Mikulášovi jako markrabství. Mikuláš byl uznán za nezávislého, dědičného Říšského knížete.

Ve Francii bylo baronství Mercœur v roce 1563 povýšeno na knížectví a roku 1569 na vévodství. Mikuláš se také stal rytířem Řádu sv. Ducha.

Oženil se třikrát. Poprvé se oženil v Bruselu 1. května 1549 s Markétou z Egmontu (1517– 1554), dcerou hraběte Jana IV. z Egmontu. Měli spolu syna a tři dcery:

1. Markéta Lotrinská
2. Kateřina Lotrinská
3. Jindřich Lotrinský
4. Luisa Lotrinská

Podruhé se oženil 24. února 1555 ve Fontainebleau s Johanou Savojskou, dcerou vévody Filipa z Nemours. Měli spolu čtyři syny a dvě dcery:

1. Filip Emanuel z Mercœur
2. Karel Lotrinský
3. Jan Lotrinský
4. Markéta Lotrinská
5. Klaudie Lotrinská
6. František Lotrinský

Potřetí se oženil 11. května 1569 v Remeši s Kateřinou Lotrinskou, dcerou vévody Klauda z Aumale. Měli spolu tři syny a dvě dcery:

1. Jindřich Lotrinský
2. Kristina Lotrinská
3. Antonín Lotrinský
4. Luisa Lotrinská
5. Erik Lotrinský