Michael Pitey

Byl rumunské národnosti.[3] Narodil se roku 1820 na černovickém předměstí Rosch. Absolvoval gymnázium v Černovicích a pak práva na Lvovské univerzitě. V září 1846 byl jmenován guberniálním konceptním praktikantem na místodržitelství ve Lvově. Od listopadu 1849 působil jako auskultant u zemského soudu v Černovicích. Už v dubnu 1850 ovšem přešel do diplomatických služeb, když se stal vicekancléřem na generálním konzulátu ve městě Jasy. V červnu 1855 se vrátil do Bukoviny a byl jmenován okresním hejtmanem v Rădăuți. Od roku 1868 byl okresním soudcem v Dorna a roku 1869 se stal radou zemského soudu v Černovicích. 6. června 1882 byl jmenován radou vrchního zemského soudu v Černovicích. Na této pozici setrval do roku 1888, kdy odešel do penze.[1] V závěru jeho působení v čele vrchního zemského soudu proti němu místní advokátní komora podala stížnost a dokonce uspořádala stávku právních zástupců.[4] Advokátům vadila Piteyova přikrost.[5]

Byl i politicky aktivní. Od roku 1890 byl členem černovické obecní rady za rodnou čtvrť Rosch.[1] Působil rovněž jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1880 za kurii venkovských obcí v Bukovině, obvod Suceava, Rădăuți atd. Slib složil 30. listopadu 1880, rezignaci oznámil na schůzi 5. prosince 1882.[6] Důvodem rezignace bylo jmenování do vysoké soudní funkce.[7] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Michael Pitey, c. k. rada zemského soudu, bytem Černovice.[8] Politicky ho vídeňský tisk řadil mezi bukovinské nacionální autonomisty.[9] V parlamentní debatě o používání jazyků hájil práva rumunštiny coby jazyka obvyklého v Bukovině.[10] Na Říšské radě zastupoval Hohenwartův klub (středopravicový, konzervativní a federalistický blok).[11]

Zemřel náhle v srpnu 1892 na mrtvici.[1][2]