Michael Joyce

Michael Joyce (* 1. února 1973 Santa Monica, Kalifornie) je bývalý americký tenista, který se na profesionálních okruzích pohyboval v letech 1991–2003. Ve své kariéře nevyhrál na okruhu ATP Tour žádný turnaj. Na challengerech ATP získal tři singlové a dva deblové tituly ve čtyřhře.[2]

Michael Joyce
StátSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození1. února 1973 (49 let)[1]
Místo narozeníSanta Monica, CA, Spojené státy[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost75 kg[1]
Profesionál od1991
Ukončení kariéry2003
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek756 999 USD
Dvouhra
Poměr zápasů46–67
Tituly0 ATP, 3 challengery
Nejvyšší umístění64. místo (8. dubna 1996)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (1996, 1997)
French Open1. kolo (1998)
Wimbledon4. kolo (1995)
US Open2. kolo (1991, 1993)
Čtyřhra
Poměr zápasů8–21
Tituly0 ATP, 2 challengery
Nejvyšší umístění181. místo (9. června 2003)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (1995)
US Open1. kolo (1993, 1995, 1996)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200420a20. dubna 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po skončení aktivní dráhy se stal trenérem. Mezi roky 2004–2011 vedl Rusku Marii Šarapovovou.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 1996 na 64. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2003 na 181. místě. Trénoval ho Tony Graham.[1]

V juniorském tenisu se probojoval do finále dvouhry Wimbledonu 1991, kde jej zdolal druhý nasazený Švéd Thomas Enqvist.[4]

Tenista se stal tématem eseje amerického spisovatele Davida Fostera Wallaceho, která vyšla v časopise Esquire[5] a později byla zařazena do sbírek A Supposedly Fun Thing I'll Never Do Again a String Theory.

Tenisová kariéra

V rámci okruhu ATP Tour debutoval na srpnovém Los Angeles Open 1992. Vypadl již v prvním kole s krajanem Jeffem Tarangem až po ztraceném tiebreaku rozhodující sady.[1][2]

Do premiérového semifinále na túře ATP postoupil na lednovém Indonesia Open 1996 v Jakartě po výhře nad rakouskou turnajovou dvojkou Gilbertem Schallerem. Před branami finále jej však vyřadil pozdější nizozemský vítěz Sjeng Schalken. Ve třetím kole skončil o dva měsíce později na březnovém Indian Wells Masters 1996, když do dvouhry postoupil z kvalifikace. Ve druhém kole singlu přehrál Jonase Björkmana, ale následně nestačil na světovou jedničku Peta Samprase. První čtvrtfinále velkého turnaje si zahrál během navazujícího Miami Masters 1996. Ve čtvrtém kole zdolal Švýcara Marca Rosseta. Mezi poslední osmičkou hráčů mu stopku vystavil pozdější šampion Andre Agassi. Bodový zisk zejména z předchozí části roku mu po skončení turnaje v Key Biscayne zajistil posun na kariérní maximum, když 8. dubna 1996 figuroval na 64. místě žebříčku ATP.[6][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 1991, do něhož mu pořadatelé udělili divokou kartu. Na úvod vyřadil amerického kvalifikanta Pata Crowa a ve druhé fázi podlehl Australanu Wallymu Masurovi po čtyřsetovém průběhu. Grandslamovým maximem se stalo osmifinále ve Wimbledonu 1995, kde ve třech sadách nenašel recept na Japonce Šúzóa Macuoku.[1][2]

Trenér

Joyce při vedení tréninku Marie Šarapovové na vítězném US Open 2006

Jako tenisový trenér v letech 2004–2011 spolupracoval s Ruskou Marií Šarapovovou a doplňoval otce Jurije Šarapova. Pod Joycovým vedením se hráčka stala světovou jedničkou a vyhrála dva grandslamy. Poprvé jej o trénink s nadějnou tenistkou požádal v Los Angeles její kouč Robert Lansdorp, v době kdy Joyce končil profesionální kariéru. Do týmu se pak vrátil nejdříve jako sparingpartner, Rusku začal doprovázet na okruhu a od léta 2004 převzal roli kouče. Spolupráce trvala do ledna 2011, kdy jej nahradil Švéd Thomas Högstedt.[7][8][3][9]

V období 2012–2017 koučoval Američanku Jessicu Pegulaovou.[3] Na osm měsíců v sezóně 2017 se jeho svěřenkyní stala bývalá světová jednička Viktoria Azarenková,[3] v době návratu po mateřské dovolené.[10] Desetiměsíční spolupráce[11] s britskou jedničkou Johannou Kontaovou skončila v říjnu 2018.[12] Okamžitě pak převzal vedení Kanaďanky Eugenie Bouchardové až do dubna 2019.[11][13] V červnu téhož roku začal spolupracovat s Maďarkou Tímeou Babosovou.[14]

Finále na juniorském Grand Slamu

Dvouhra juniorů: 1 (0–1)

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista1991Wimbledontráva Thomas Enqvist4–6, 3–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Joyce (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. Michael Joyce na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20200420a20. dubna 2020
  2. Michael Joyce na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200420a20. dubna 2020
  3. Who is Michael Joyce? All you need to know about Johanna Konta's new trainer. The Sun [online]. 2019-07-07 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  4. The Championhips 1991 – Junior Boys' Singles [PDF]. Wimblebon [cit. 2020-04-20]. Dostupné online.
  5. WALLACE. The String Theory. Esquire [online]. 2008-09-17 [cit. 18-07-2017]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Michael Joyce | Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Michael Joyce: Sharapova Had This Belief That She Was Always In it Until Last Point [online]. UBI tennis, 2020-03-03 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  8. THOMPSON, Peter. Michael Joyce hails Sharapova's 'eye of the tiger'. Sportstar [online]. 2020-03-04 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Sharapova's long-time coach leaves job. RIA Novosti [online]. 16-01-2011 [cit. 23-10-2014]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Azarenka splits with coach Joyce [online]. WTA Tennis [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  11. Konta splits with coach Michael Joyce, Bouchard hires him [online]. womenstennisblog.com, 2018-10-10 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  12. Johanna Konta splits with coach Michael Joyce [online]. BBC, 2018-10-10 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  13. Bouchard in split from coach Joyce [online]. ESPN, 2019-04-27 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
  14. Wimbledon: Babos Tímea amerikai sztáredzővel készül [online]. Nemzeti Sport [cit. 2019-06-20]. Dostupné online. (maďarsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.