Mezinárodní politická ekonomie

Hlavním tématem mezinárodní politické ekonomie je globální trh a finance. Největšího rozvoje se tyto fenomény dočkaly díky přechodu od merkantilismu k zavádění do praxe myšlenek Adama Smithe.[1][2]

Smithův liberální pohled měl obecně nejvíce zastánců na západní akademické půdě, kde byl také v osmnáctém století poprvé představen. Tuto podporu si systém udržel i v následujících staletích, vyjma období mezi 40. a 70. lety století dvacátého, kdy se začalo rozsáhle podporovat též keynesiánství. Keynes se zabýval především domácí makroekonomickou politikou. Keynesiánský model byl konfrontován Friedrichem Hayekem a později také Miltonem Friedmanem a dalšími významnými ekonomy již v 50. letech. Do konce let 70. se vliv keynesiánství na směřování světové ekonomiky a tvorbu hospodářské politiky výrazně snížil.

Po druhé světové válce byl založen tzv. Brettonwoodský měnový systém odrážející rozvíjející se politicko ekonomický směr označovaný jako integrovaný liberalismus. V roce 1971 začal prezident Richard Nixon od této politiky upouštět a až do roku 2008 byl uplatňován trend stále větší liberalizace mezinárodního obchodu a financí, který je označován jako neoliberalismus. V důsledku finanční krize roku 2007 se však ze strany světových lídrů ozývají hlasy k zavedení nového brettonwoodského systému.

Mezinárodní politická ekonomie začíná též zahrnovat nová témata jako mezinárodní měnový fond, finanční krize (viz finanční krize 2007 – 2008 a asijská finanční krize), směnné kurzy, přímé zahraniční investice a nadnárodní společnosti.

Mezinárodní politická ekonomie se zabývá teoriemi mezinárodního obchodu, jako je například Heckscherův a Ohlinův model nebo Ricardiánská ekonomika. Odborníci IPE se věnují problematice globálního trhu, strategických teorií obchodu, obchodních válek, národních platebních bilancí nebo obchodního deficitu.

Jednotliví státní aktéři v období od vzniku moderní ekonomiky v patnáctém století až do poloviny století minulého uplatňovali především politiku merkantilismu. Suverénní státy soutěžily v hromadění drahých kovů dosahováním obchodních přebytků nebo dobýváním a obsazováním nových území. Toto bohatství bylo poté využíváno k vybudování infrastruktury nebo posílení vojenských složek.

Po Washingtonském konsenzu roku 1989 se však začíná upřednostňovat v zahraničním obchodu strategie win-win, kde by firmám mělo být umožněno soutěžit, či spolupracovat v závislosti na tržních silách. Po druhé světové válce bylo dosaženo značného úspěchu developmentalismu v oblasti Jižní Ameriky. Vysoká míra ekonomického růstu a rovnosti byla z velké části dosažena díky opatřením a politice prosazované Raulem Prebischem, jehož studenti a spolupracovníci byli poté obsazováni do vládních rolí po celém kontinentu.

IPE se zabývá též rozvojovou ekonomikou a vysvětluje, jak a proč se země rozvíjejí.

Americký politický ekonom Benjamin Cohen ve svém díle poskytuje detailní náhled do historie amerického i britského tábora mezinárodní politické ekonomie. Americký přístup je více pozitivistický, snaží se vytvořit teorie střední úrovně, které bývají podpořeny kvantitativními důkazy v určité podobě. Naproti tomu je britský přístup více „výkladový“ a snaží se odhalit „velké teorie,“ jež využívají různých metod empirického šetření. Benjamin Cohen spatřuje výhody v obou ze zmíněných přístupů.[3]Každý z nich se pak dočkal speciální edice v časopisu New Political Economy[4], který referoval o „britské škole“ IPE, respektive v Review of International Political Economy, jenž se věnoval škole americké.[5]

Toto srovnání bylo předmětem diskuze Wawrick/RIPE v roce 2008 Archivováno 26. 11. 2018 na Wayback Machine, kde o tématu debatovali Benjamin Cohen, politolog Mark Blyth, profesor politologie a mezinárodních studií Richard Higgott a profesor politické ekonomie Matthew Watson. Především Higgott a Watson se v diskuzi pozastavovali nad vhodností dříve uvedených Cohenových kategorií.[6]

• Broome, André (2014) Issues and Actors in the Global Political Economy, Basingstoke: Palgrave Macmillan. ISBN 978-0-230-28916-1.
• COHEN, Benjamin. International Political Economy: An Intellectual History. Princeton, NJ: Princeton University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-691-13569-4. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• GILL, Stephen. Global Political Economy: perspectives, problems and policies. New York: Harvester, 1988. ISBN 0-7450-0265-X. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• GILPIN, Robert. Global Political Economy: Understanding the International Economic Order. Pon, NJ: Princeton University Press, 2001. ISBN 0-691-08677-X. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Paquin, Stephane (2016), Theories of International Political Economy, Oxford University press, Don Mill, Oxford University Press. ISBN 9780199018963
• Globalizing International Political Economy. Redakce Phillips, Nicola. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2005. ISBN 978-0-333-96504-7. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• RAVENHILL, John. Global Political Economy. Oxford: Oxford University Press, 2005. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-01. ISBN 0-19-926584-4. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• WATSON, Matthew. Foundations of International Political Economy. [s.l.]: Palgrave Macmillan, 2005. ISBN 978-1-4039-1351-7. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• British International Studies Association - International Political Economy Group
• International Studies Association - International Political Economy Section