Metoděj Kubáň

Brigádní generál Metoděj Kubáň (18. září 1885 Horní Bečva[1] – 5. března 1942 Koncentrační tábor Dachau) byl český katolický duchovní, generál československé armádní duchovní správy.

Msgre. Metoděj Kubáň
Metoděj Kubáň v hodnosti plukovníka v roce 1935
Narození18. září 1885
Horní Bečva
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. března 1942 (ve věku 56 let)
Koncentrační tábor Dachau
Německá říše Německá říše
Civilní činnostduchovní Římskokatolické církve
Vojenská kariéra
HodnostBrigádní generál
VelelDuchovní správa Čsl. armády
Války1. světová válka
VyznamenáníČeskoslovenský válečný kříž in memoriam
multimediální obsah na Commons

Život

Do roku 1918

Narodil se dne 18. září 1885 v Horní Bečvě.[1] Po studiu na českém gymnáziu v Místku se stal studentem teologické fakulty v Olomouci a 5. července 1908 byl vysvěcen na kněze. Jeho prvním působištěm v civilní duchovní správě se stal Bergstadt a Frankštát.

Dne 1. května 1909 byl jmenován polním kurátem v záloze. Bezprostředně po vypuknutí první světové války byl povolán v rámci mobilizace do rakousko-uherské armády a nastoupil službu v záložní nemocnici v Olomouci. Záhy se nemocnice stěhovala na ruskou frontu a později na Balkán.

Po vzniku ČSR

Po vzniku samostatné Československé republiky sloužil u vojenského velitelství v Moravské Ostravě. Od 1. června 1919 se stal vojenským kaplanem v posádkové nemocnici v Brně. Odtud byl přeložen na Slovensko, kde prožil takřka deset let své vojenské kariéry.

V dubnu 1929 byl převelen ze Slovenska do Hradce Králové a Josefova, kde byl až do listopadu 1934 duchovním správcem 4. pěší divize. Dalším místem jeho vojenské kariéry se stala Praha. Zde byl pověřen funkcí přednosty katolické skupiny I/6. oddělení Ministerstva národní obrany. V únoru 1935 byl jmenován generálním vikářem československé branné moci, v červenci 1935 byl povýšen na plukovníka a o tři roky později, 23. srpna 1938 mu byla dekretem prezidenta republiky udělena hodnost generála duchovní služby.[pozn. 1]

Okupace a smrt

Jako důstojník Československé armády a vlastenec velmi těžce nesl přijetí Mnichovské dohody a následnou okupaci republiky v březnu 1939. Zapojil se proto do protinacistického odboje v řadách Obrany národa a podílel se na organizaci pomoci rodinám zatčených a pronásledovaných důstojníků čs. armády.

V roce 1940 byl na udání Franze Bobeho zatčen, uvězněn a odsouzen pro „urážku německé branné moci“.[2] Trest odnětí svobody si odpykával v káznici v Budyšíně, v Praze na Pankráci, v Malé pevnosti v Terezíně, a nakonec byl 13. února 1942 odeslán do koncentračního tábora Dachau jako politický vězeň č. 29214. Zde byl vystaven brutálnímu mučení a dne 5. března 1942 v ranních hodinách zemřel.

Po osvobození byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem a povýšen do hodnosti generála šéfa duchovní služby.[pozn. 2]

Vyznamenání

Odkazy

Poznámky
  1. Odpovídala dnešní hodnosti brigádního generála u generálů zbraní.
  2. Odpovídala dnešní hodnosti divizního generála.

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Horní Bečva
  2. HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. ISBN 80-7325-029-2. S. 16, 79.
  3. Válka.cz, Záslužný kříž pro duchovní
  4. [Válka.cz, Čestné vyznamenání za zásluhy o červený kříž]

Literatura
  • STEHLÍK, Eduard. Páter Method. Praha: Ministerstvo obrany ČR, Agentura vojenských informací a služeb, 2006. ISBN 80-7278-370-X.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.