Messier 4

Messier 4 (též NGC 6121) je +5,9 mag jasná kulová hvězdokupa s úhlovým průměrem 26,3'. Nachází se v souhvězdí Štíra, přibližně jeden stupeň západně od hvězdy Antares.[3] Za příznivých pozorovacích podmínek je viditelná pouhým okem.

Messier 4
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typkulová hvězdokupa
ObjevitelJean-Philippe Loys de Chéseaux
Datum objevu1746
Rektascenze16h 23m 35,5s[1]
Deklinace-26° 31' 29"[1]
SouhvězdíŠtír (lat. Sco)
Zdánlivá magnituda (V)+5,6[2]
Úhlová velikost26,3[2]
Vzdálenost7&200[2] ly
Fyzikální charakteristiky
Poloměr27,4[2] ly
Absolutní magnituda (V)−7,19
Metalicita [Fe/H]−1,2
Označení v katalozích
Messierův katalogM 4
New General CatalogueNGC 6121
Melottův katalogMelotte 144
Jiná označeníM4, NGC 6121,
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objevil ji v roce 1745 švýcarský matematik a astronom Philippe Loys de Chéseaux, svůj objev však nepublikoval. Charles Messier ji katalogizoval 8. května 1764.[2]

Popis

Messier 4 je jedna z nejbližších známých hvězdokup, proto také v ní mohl Charles Messier rozeznat jednotlivé hvězdy. M4 se tak stala první objevenou hvězdokupou vůbec.[2] M4 patří také mezi nejmenší a nejvíce rozptýlené známé hvězdokupy. V jejím středu se nachází neobvyklá centrální příčka z hvězd.[3] Celkem obsahuje více než 100 000 hvězd, z toho asi 40 000 velmi starých bílých trpaslíků.[4] V této hvězdokupě bylo také objeveno 43 proměnných hvězd. Od sluneční soustavy se vzdaluje rychlostí 65 km·s−1.[2]

Objevy

V roce 1987 byl v této mlhovině objeven první milisekundový pulsar (PSR 1821-24). Jde o neutronovou hvězdu s periodou rotace více než 300 otáček za sekundu – rotuje tedy desetkrát rychleji než pulsar ve středu Krabí mlhoviny.[5]

V roce 1997 vyfotografoval Hubbleův vesmírný dalekohled v jejím středu bílé trpaslíky, které patří k nejstarším známým hvězdám v Galaxii. Jejich stáří je 13 miliard let.

Systém PSR B1620-26
Související informace naleznete také v článku PSR B1620-26.
Střed hvězdokupy M4 s vyznačeným (zelený kroužek) systémem PSR B1620-26

V roce 1987 britský tým objevil ve středu M4 milisekundový pulsar PSR B1620-26 s hmotností 1,4 M☉. Během dalších výzkumů byl objeven, díky svému gravitačnímu vlivu, bílý trpaslík (PSR B1620-26 B) o hmotnosti 0,4 M☉, který tvoří s tímto pulsarem (neutronovou hvězdou) binární systém – dvojhvězdu. Obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště přibližně dvakrát za pozemský rok. Později byly zjištěny další odchylky v pohybu pulsaru o kterých se usuzovalo, že je způsobuje třetí těleso v soustavě. V průběhu dalších let byly upřesněny výchylky v oběžných drahách těles v systému a podle toho byla určena v roce 2003 hmotnost třetího tělesa. Jde o těleso s hmotností 2,5× větší než je hmotnost Jupitera – jde tedy o planetu, na hvězdu či hnědého trpaslíka je objekt malý. Planeta obíhá soustavu okolo společného těžiště ve vzdálenosti 50 AU. Stáří této planety (označované jako PSR B1620-26 c) bylo určeno na více než 12,5 miliard let. Jde tedy o nejstarší dosud známou planetu (mnohem starší než Slunce). Stáří planety je jedním z důkazů, které podporují teorii, že první hvězdy mohly vznikat již asi 200 000 000 let po Velkém třesku. [6][7][8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Messier 4 na anglické Wikipedii.

  1. SIMBAD Astronomical Database [online]. [cit. 2008-01-31]. Dostupné online. (angličtina)
  2. Astronomia – astronomický server pedagogické fakulty ZČU [online]. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni [cit. 2008-01-31]. Kapitola Mlhoviny, hvězdokupy, galaxie – Messierův katalog – Messier 4. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-09.
  3. Astronomický snímek dne [online]. Česká astronomická společnost, 200-05-23 [cit. 2008-01-31]. Kapitola 23. květen 2000. Dostupné online.
  4. HUBBLESITE [online]. NASA, 1995-08-25 [cit. 2008-01-31]. Kapitola Hubble Space Telescope Finds Stellar Graveyard. Dostupné online. (angličtina)
  5. SolStation.com [online]. Sol Company, 2003 [cit. 2008-01-31]. Kapitola PSR B1620-26 / "Methusalah" System. Dostupné online.
  6. Aktuality z kosmu [online]. Hvězdárna Valašské Meziříčí, 2003-07-14 [cit. 2008-01-31]. Kapitola Hubblův kosmický teleskop pomáhá potvrdit nejstarší známou planetu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-19.
  7. HUBBLESITE [online]. NASA, 2003-07-10 [cit. 2008-01-31]. Kapitola The Life and Times of the Oldest Known Planet. Dostupné online. (angličtina)
  8. ROZEHNAL, Jakub. Aldebaran bulletin [online]. Aldebaran, 2003-12-01 [cit. 2008-01-31]. Kapitola Nejstarší známá planeta?. Dostupné online.

Externí odkazy

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.