Meschetští Turci

Meschetští Turci či Achalciche - Ahıska Turci (turecky Ahıska Türkleri, ázerbájdžánsky Mesxeti türkləri, Axısqa türkləri,[6][7][8][9] gruzínsky თურქი მესხები t'urk'i meskhebi) jsou etničtí Turci, původně obývající historickou zemi Meschetii v kraji Samcche-Džavachetie v jižní Gruzii podél hranice s Tureckem. Mateřské nářečí Meschetských Turků se nachází na pomezí tureckého a ázerbájdžánského jazyka. Stejně jako turečtina patří do skupiny západoturkických jazyků a podskupiny západních oghuzských jazyků.[1] Většina jich vyznává sunnitský islám, ale jsou mezi nimi i ší'ité.[1]

Meschetští Turci
Ahıska Türkleri
Populace
celkově 350,000-400,000 (2006 akademický odhad) [1] 600,000 (2011 akademický odhad) [2] současní odhady: 500000 [3][4] na 600000 [5]
Gruzie600-1,000 [1]
Kazachstán150,000 [1]
Ázerbájdžán Ázerbájdžán90,000-110,000 [1]
Rusko70,000-90,000 [1]
Kyrgyzstán50,000 [1]
Turecko40,000 [1]
Uzbekistán15,000 [1]
Ukrajina Ukrajina10,000 [1]
USA9,000 [1]
Jazyk(y)
Turečtina, Ruština
Náboženství
sunnitský islám, ší'itský islám
Příbuzné národy
Ázerbájdžánci, Turci

Dějiny
Historická oblast Meschetie v Gruzii

Ačkoli se turecké kmeny usadily v meschetské oblasti již v jedenáctém a dvanáctém století,[1] turecká přítomnost v Meschetii začala osmanským výbojem roku 1578.[1] V důsledku nucených deportací během druhé světové války (září - listopad 1944) žije nejvíce Meschetských Turků v Kazachstánu a v sousedním Ázerbájdžánu. Ostatní jsou rozptýleni ve všech republikách bývalého SSSR, v Turecku a USA. Podle sčítání lidu z roku 1989 bylo v SSSR 207 500 Meschetských Turků, ale skutečný počet se odhaduje přibližně na 400 000.[10]

Podle obecně přijímané teorie bylo důvodem deportací to, že Stalin chtěl "vyčistit" turecko-sovětskou hranici od "sovětských Turků," kteří byli v jeho očích nespolehliví. Podobně jako Krymské Tatary a Čečence je obviňoval z kolaborace s Němci.

Jazyk

Jejich jazyk někteří lingvisté považují za dialekt turečtiny, který pochází z oblasti Karsu, Ardahanu a Artvinu,[1] jiní za východoanatolskou turečtinu. Obsahuje množství cizích slovních výpůjček, které převzali z jazyků, se kterými byli v kontaktu během ruské a sovětské nadvlády (včetně ázerbájdžánštiny, gruzínštiny, kazaštiny, kyrgyzštiny, ruštiny a uzbečtiny).[1]

Reference
  1. AYDINGÜN, Ayşegül: HARDING, Çiğdem Balım: HOOVER, Matthew: KUZNETSOV, Igor: SWERDLOW, Steve. Meskhetian Turks [V. Introduction to their History, Culture, and Resettelment Experiences]. Washington, DC 20016-1859: Center for Applied Linguistics, 2006. 2006 pořízeném dne 2013-09-27. S. 1, 13, 14, 13, 23, 15. (anglicky) Archivováno 27. 9. 2013 na Wayback Machine
  2. SEFEROV, Rehman & AKIŞ Ayhan. Sovyet Döneminden Günümüze Ahıska Türklerinin Yasadıkları Cografyaya Göçlerle Birlikte Genel Bir Bakıs. [s.l.]: Türkiyat Araştırmaları Dergisi, 2011. 411 s. 2011 pořízeném dne 2013-09-27. S. 393. (turecky) Archivováno 27. 9. 2013 na Wayback Machine
  3. KANBOLAT, Hasan. Historic Meskhetian Turk documents destroyed [V. Todays Zaman]. Istanbul: Türkiyat Araştırmaları Dergisi, 15 srpen 2011. 21 únor 2012 pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky)
  4. KANBOLAT, Hasan. Return of Meskhetian Turks to Georgia delayed [V. Todays Zaman]. Istanbul: Türkiyat Araştırmaları Dergisi, 7 duben 2009. 21 únor 2012 pořízeném dne 2011-01-25. (anglicky) Archivováno 25. 1. 2011 na Wayback Machine
  5. KANBOLAT, Hasan. ATAA and ATA-SC Visit Ahiska Turks in Los Angeles [V. Todays Zaman]. Istanbul: Assembly of Turkish American Associations, 5 únor 2008. 21 únor 2012 pořízeném dne 2010-12-12. (anglicky)
  6. MƏMMƏDLI, Şurəddin. Paralanmış Borçalı... və ya Ermənilər 1918-də Borçalının güney qismini işğal etmişlər. [s.l.]: [s.n.], 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-15. (ázerbájdžánsky)
  7. VALEHOĞLU (HACIYEV), Fahri. Gürcistan Coğrafyasında Eski Türkler: Buntürklerden Karakalpaklara [V. I. Uluslararası Uzak Asya’dan Ön Asya’ya Eski Türkçe Bilgi Söleni]. Afyonkarahisar: [s.n.], 2009. 18-20 Kasım 2009 pořízeném dne 2012-05-22. (ázerbájdžánsky) Archivováno 22. 5. 2012 na Wayback Machine
  8. Gürcüstanda repatriant qanunu dəfn olundu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-27. (ázerbájdžánsky) Archivováno 27. 3. 2012 na Wayback Machine
  9. Quzey Qafqazda Ahısqa Türkləri üçün yeni problemlər [V. Tezadlar]. [s.l.]: İctimai Siyasi qəzet, 2011. Dostupné online. (ázerbájdžánsky)
  10. TISKOV, V. A. & ALEKSANDROV V. A. Narody Rossii: entsiklopedija. Moskva: Bolšaja Rossijskaja Entsiklopedija, 1994. 479 s. 2013-09-14. ISBN 5-85270-082-7. S. 342. (rusky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.