Meišó

22. prosince 1629 se císař Go-Mizunó vzdal trůnu ve prospěch své dcery.[3] Princezně Okiko bylo v té době 5 let a stala se tak první ženou na Chryzantémovém trůnu od dob císařovny Kóken/Šótoku, která zemřela v roce 770, tedy po 859 letech.[4]

Roku 1632 zemřel bývalý šógun Hidetada Tokugawa.[3]

V roce 1633 zasáhlo panství Odawara v tehdejší provincii Sagami (dnes prefektura Kanagawa) zemětřesení.[3]

Následujícího roku navštívil šógun Iemicu Tokugawa Mijako.[3] Panuje přesvědčení, že za císařovnu Meišó až do doby, než se vzdala trůnu ve prospěch svého mladšího nevlastního bratra, ve skutečnosti vládl její strýc Iemicu.[4]

Roku 1635 byl v Mijako přijat vyslanec korejského krále Indža (1623–1649).[3]

V roce 1637 vypuklo velké povstání klanu Arima a Šimabarské povstání, jehož se zúčastnilo mnoho křesťanů. K jejich potlačení byla vyslána vojska šógunátu. Následujícího roku byla obě povstání rozdrcena, přičemž bylo zabito na 37 000 povstalců. Křesťanství bylo v Japonsku zakázáno pod trestem smrti.[3]

Španělská loď z Macaa přivezla 6. června 1640 do Nagasaki delegaci 61 lidí. Všichni byli 9. srpna sťati a jejich hlavy byly nabodány na kůly.[3]

Roku 1641 byl císařovnin nevlastní bratr princ Cuguhito jmenován korunním princem.[4]

V roce 1643 přibyl do Japonska vyslanec korejského krále.[3][7] Téhož roku císařovna 14. listopadu 1643 v 15. roce své vlády abdikovala,[1] načež na trůn nastoupil její nevlastní bratr princ Cuguhito jako císař Go-Kómjó.[3][7]

Bývalá císařovna Meišó zemřela 4. prosince 1696 ve věku 72 let.[1]

Meišó vládla patnáct let. Stejně jako tomu bylo u dalších šesti vládnoucích císařoven, jejichž následníci byli obvykle vybíráni z mužů otcovské císařské rodové linie, nastoupil i po císařovně Meišó na Chryzantémový trůn muž. Proto někteří konzervativní vzdělanci zastávají názor, že ženy-panovnice vládly vždy pouze dočasně, a že proto musí být v 21. století zachována tradice pouze mužského nástupnictví.[8] Jedinou výjimkou stojící proti této konvenční argumentaci tak zůstává císařovna Gemmei, po níž jako jediná v japonské historii nastoupila na trůn její dcera Genšó.

Kami císařovny Meišó je uctíváno v císařském mauzoleu Cuki no wa no misasagi, které se nachází v chrámu Sennjúdži v kjótské čtvrti Higašijama-ku. Jsou zde rovněž uloženi její otec císař Go-Mizunó a její následovníci, císařové Go-Kómjó, Go-Sai, Reigen, Higašijama, Nakamikado, Sakuramači, Momozono, císařovna Go-Sakuramači a císař Go-Momozono.[4]