Medzev

První písemná zmínka o osídlení oblasti Medzeva pochází z roku 1272 - jednalo se o záznam o nepovoleném užití lesa obyvateli hornické osady. Z roku 1366 se zachovala listina o povolení výstavby tří vodních kovářských hamrů. V 19. století měl medzevský region nejvyšší koncentraci kovářského řemesla na světě. Například v roce 1842 v okolí Medzevu na řece Bodvě a na jejích přítocích pracovalo 109 vodních hamrů s celkovým počtem 198 výhní.[1] Kovářské výrobky z Medzevu - rýče, lopaty motyky a další nářadí - byly proslulé nejen po celém Slovensku, ale i v zahraničí.[2]

Oblast byla od 13. století osídlována německými kolonisty, kteří sem přicházeli z nejvzdálenějšího severozápadu Německa, z Flámska a Brabantu. Tito obyvatelé Medzevu hovořili specifickým německým dialektem, tzv. mantáčtinou, jež se v této oblasti udržela jako živý jazyk až do 21. století.[3]

Pohled od starého hřbitova v Medzevu do údolí

Přesto, že Medzev je tradičně považovaný za "hlavní město Němců na Slovensku", počet obyvatel německé národnosti zde klesá.[1] Zatímco v roce 1991 představovali Němci 17,26 % obyvatel Medzevu, o čtvrtstoletí později z celkového počtu téměř 4 400 obyvatel tvořili občané, hlásící se k německé národnosti, jen necelé 400 stovky. (Pro srovnání: v roce 1930 bylo německé národnosti 77,72 % obyvatel Medzevu).

Po roce 1989 však došlo k poklesu i u počtu obyvatel romské národnosti. V roce 1991 tvořili Romové, vesměs obyvatelé místní romské osady, 9,40 % obyvatel Medzevu, v roce 2011 již jen pouhých 1,81 %. Počet obyvatel slovenské národnosti se stabilně pohyboval okolo 70 %.

• Seznam měst na Slovensku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Medzev na Wikimedia Commons