Mazací tramvaj 5572

Předchůdce dnešní mazací tramvaje byl vyroben roku 1965 v závodě Tatra Smíchov jako běžný osobní motorový vůz typu Tatra T3.[1] Téhož roku byl zařazen do vozového parku pražského Dopravního podniku[2] s evidenčním číslem 6498.[2] Zařazen byl do vozovny Motol[3] a cestující vozil až do roku 1990, kdy byl vyřazen.[4]

Ložná plocha (stav k roku 2015)

Pohled na dveře vozu zkrácené a zúžené kvůli umístění sněhového pluhu

Roku 1990 začala v Ústředních dílnách Dopravního podniku jeho přestavba na nákladní motorový vůz,[5] dokončena v roce 1991,[1] přeměnou zadní části vozu na otevřenou ložnou plochu[5] a přeměnou elektrické regulace na tyristorovou.

Spodní část rámu vozu byla zesílena, aby se zachovala jeho mechanická pevnost. Přední část původní skříně zůstala, v zadní části (za předním sloupkem středních dveří) byla vozová skříň v horní části přeříznuta[6] a odstraněna[7] od výše dolního okraje oken.[1]

Uzavřený prostor v čelní části rozdělila kovová příčná stěna osazená kolmo na směr jízdy na dva oddíly,[7] do příčky byly osazeny jednokřídlé dveře.[8] Stanoviště řidiče je rozšířeno o prostor, ve kterém jsou ještě sedadla pro dalších šest pracovníků.[1] Stanoviště řidiče je kromě standardní sluneční clony vybaveno ještě ventilátorem.[6] Druhý oddíl kryté části vozu, přístupný z přední části dveřmi v příčce, má plochu 6,5 m² a je využíván jako nákladní prostor pro transport materiálů, jež je třeba chránit před povětrnostními vlivy.[1] Z tohoto oddílu vedou ještě dvoukřídlé dveře na zadní otevřenou ložnou nákladní plošinu a na pravém boku vozu jsou dvoukřídlé manipulační dveře pro nakládání drobného materiálu.[6][8]

Zadní část tramvajového vozu je otevřená. Její podlaha o ploše 13 m²[1] je pokryta ocelovými plechy. Bočnice se dají sklopit. V zadní části také zůstaly z původní tramvaje spodní laminátové prvky a též zadní pomocné ovládací stanoviště.[6] K osvětlení ložné plochy slouží dva reflektory umístěné na vozové skříni.[8]

Podle prvotních plánů měla být tramvaj vybavena navíc ještě výsuvnou jeřábovou dráhou, odsunovací střechou a stahovacími roletovými boky, avšak ani jeden z těchto tří prvků nakonec nebyl realizován.[8] Místo toho byla na zadní plošinu instalována hydraulická ruka HR 3001 vyrobená trnavskou pobočkou Bratislavských automobilových závodů (BAZ). Sloužila k manipulaci s těžkými předměty. Měla maximální nosnost 3000 kilogramů,[1] a dosáhla na celou ložnou plochu. Aby se zabránilo jejímu dotyku s trolejí, byla vybavena čidlem, jež reagovalo ve chvíli, kdy vzdálenost mezi ním a trolejí klesla pod jeden metr. Pro zajištění vyšší stability navíc vůz dostal boční opěrné nohy.[7]

Na střeše uprostřed předního čela vozu a na horní ploše zadního laminátového čela se nacházejí oranžové výstražné majáčky.[8]

Aby tramvaj byla způsobilá dlouhodobé pomalé jízdy,[5] byla původní odporová regulace nahrazena tyristorovou regulací TV1, charakteristickou pro tramvaje Tatra T3M,[1] které vznikaly přestavbou tramvají T3 od roku 1976 na základě nařízení vlády Československé socialistické republiky číslo 287/1976 Sb., podle něhož se měla snížit spotřeba paliv a energií ve státě.[6][9] Tyristorově regulovaná tramvaj se od původních T3 liší dynamikou jízdy a zvukovými efekty při rozjezdu a brzdění, vzhledově zejména umístěním skříně s brzdovými odpory na střeše vozu.

Přestavěná tramvaj úspěšně prošla 21. dubna 1992 schvalovacím řízením. Byla zařazena do Ústředních dílen DP, kde převážela materiál či repasované agregáty tramvají.[8]

Roku 1995 přešel vůz do vozovny Pankrác, kde sloužila podobným účelům jako v ÚDDP. Hydraulické ruce mezitím propadla nutná povolení,[8] požadavkům nového zákona o dráhách číslo 266/1994 Sb. již nevyhovovala[6] a nebyla ani využívána tolik, jak se při její instalaci předpokládalo,[1] a proto ji zaměstnanci vozovny demontovali a předměty na její plochu nakládali ručně[8] nebo s pomocí externích zařízení.

Po vzoru tohoto vozu začala roku 1992 přestavba dalšího tramvajového vozu, původně s evidenčním číslem 6436, na nákladní vůz číslo 5573, který měl být vybaven dieselagregátem, jenž by umožňoval jízdu i v těch úsecích, kde bylo během rekonstrukčních prací na trati vypnuto elektrické napájení troleje. Ovšem vzhledem k finanční náročnosti těchto úprav a také s ohledem na očekávané administrativní obtíže při schvalování vozu do provozu byla přestavba zastavena, a to navzdory tomu, že o upravenou tramvaj měli zájem představitelé města Alexandrie v Egyptě. Tento přebudovávaný vůz byl následně během roku 1996 sešrotován.[7]

Sněžný pluh je osazený před prvním dvojkolím

Koncem listopadu 2003 začal provoz na tramvajové trati z Hlubočep na Barrandov.[10] Na ní je z Hlubočep v délce 418 metrů stoupání ve sklonu 60 promile a po stometrovém úseku následuje další 304 metrů dlouhý úsek se sklonem 62 promile, na který navazuje úsek k zastávce Geologická.[5][11] Vzhledem k tomu, že všechny stávající pluhovací tramvaje byly na bázi odporově regulovaných tramvají Tatra T3, které nejsou konstruovány na dlouhodobou pomalou jízdu do svahu nebo ze svahu (při pomalé jízdě není přemostěn zrychlovač a docházelo by k jeho přehřátí a zničení),[8] byl za účelem zimní údržby této trati v roce 2004 šípový sněžný pluh na místo standardní ochrany podvozku namontován na nákladní vůz číslo 5572.[7] Kvůli umístění pluhu bylo zkráceno[6] a znefunkčněno[8] zadní křídlo předních dveří. Během roku ale vůz sloužil i nadále původním účelům, pro převoz materiálu a k tahání jiných vozů.[1]

Statické maznice v tramvajové smyčce Nádraží Podbaba

Detail mazacích trysek

Dlouhodobým problémem tramvajového provozu je skřípání tramvají projíždějících traťovými oblouky. Nejintenzivněji tento zvuk vydávají tramvaje typu Škoda 15T, který byl v Praze nasazen do provozu s cestujícími od 5. února 2011.[12] Přestože nemá dvojkolí, ale každé kolo osazené a poháněné samostatně, což vedlo ke snížení jejich skluzů při průjezdu oblouky, má zvolené řešení za následek zvýšení intenzity vydávaných zvuků. Přičítá se to vyšší hmotnosti vozidla připadající na kolo a snazšímu vzniku rezonancí.[1] Problémy ve styku kola s kolejnicí způsobují též škubání vozů v obloucích.[13]

Během března roku 2014 v pankrácké vozovně představeno mazivo, které se aplikuje na temena kolejnic[3] v obloucích a na kříženích.[13] Předvedená směs se dá ale použít i na okolky a částí kolejnic, jichž se okolky při jízdě obloukem dotýkají. Používá se mazací směs s obchodním názvem „HeadLub 90“. Lze ji aplikovat při teplotách pohybujících se v rozmezí od -30 do +100 °C a vliv na nanášení nemají ani dešťové či sněhové srážky.[1]

Pro zkušební aplikaci v provozu byla zvolena tramvaj evidenční číslo 5572, do jejíchž vnitřních prostor se dalo potřebné zařízení umístit. Při instalaci byly využity zkušenosti s obdobným zařízením, která používal dopravní podnik GVB ve městě Gera v německé spolkové zemi Durynsko.[1]

Projekt byl dělán tak, aby byl co nejlevnější. Proto byla pro přestavbu vybrána tramvaj, která na své dosavadní úkoly už technicky nestačila a měla jít do šrotu.[13]

Přestavbu vozu provedla během srpna 2014 společnost Sklenář, jež na úkolu spolupracovala s firmou Igralub AG ze Švýcarska.

Mazací tramvaj v myčce

Na druhý podvozek, konkrétně ke kolům třetího dvojkolí, je dovedeno šest trysek, a to ke každému kolu tři. Z této trojice vždy jedna aplikuje směs na hlavu kolejnice, druhá na vnitřní stranu okolku a poslední zásobuje vnější stranu okolku. V zadním oddílu uzavřené části vozu[1] přibyl kompresor se zásobníkem vzduchu a dále baterie z tramvaje Škoda 14T,[3] jež přes invertor tento kompresor napájí. Nachází se zde také zásobník maziva doplněný dvěma čerpadly, z nichž jedno je určeno pro dopravení maziva k tryskám na temena kolejnic, a druhé transportuje směs pro okolky. U řidiče je navíc instalována řídicí jednotka, která umožňuje ovládání mazacího systému pomocí dvou tlačítek. Tlačítka jsou osazena do pozic, kde se původně nacházely ovládací prvky pro otevírání zadních dveří.[1] Stisk jednoho zajišťuje aplikaci jednoho postřiku po dobu šesti sekund, stisk druhého na dané místo nanese dvakrát za sebou mazací směs po dobu dvou šestisekundových vstřiků, mezi nimiž je pauza o délce tří sekund. Typ aplikace, její místo (buď okolky, nebo temeno kolejnice, popřípadě obojí) a počet opakování (jednou až čtyřikrát) vybírá řidič tramvaje na ovládacím panelu.[3] Po stisku tlačítka se otevřou elektromagnetické ventily, což umožní přísun vzduchu ze vzdušníku jak k čerpadlům, tak do směšovačů, v nichž se vytváří směs vzduchu a maziva. Protože je do spojovacích hadic směs vehnána vždy jen na několik sekund, eliminuje se riziko jejich ucpání.[1]

Následně probíhaly testy zařízení spolu s úpravami elektroinstalace příslušející k mazací technologii.[3] Náklady dopravního podniku na investice do úpravy vozu a vlastní instalaci zařízení činily 30 000 Kč. Po dobu zkušebního provozu hradil dopravní podnik pouze aplikovanou směs,[14] což si vyžadovalo 50 000 Kč za měsíc.[15] Cena vlastního mazacího zařízení je 250 000 Kč.[16] Během ledna roku 2015 schválil vůz Drážní úřad.[3]

Od 2. února 2015 jezdí pravidelně dle jízdního řádu,[3] a to denně přibližně mezi čtvrtou hodinou ranní a jednou hodinou po půlnoci následujícího dne.[17] Mazací vůz denně ujede trasu dlouhou 200 až 250 kilometrů,[14] což činí asi 6 000 kilometrů za měsíc.[1] Za měsíc spotřebuje asi 50 kilogramů mazací směsi, to jest přibližně 2 kilogramy denně. Z celkové najeté vzdálenosti maže tramvaj asi na 15 % trasy.[1]

Každý čtvrtek lichého týdne absolvuje tramvaj kontrolu v pankrácké vozovně.[15] V ní také tráví každou noc, během níž probíhá denní ošetření a doplnění mazací směsi.[18]

Výsledky mazání dokumentuje například měření v oblouku v ulicích Na Veselí a Soudní u věznice Pankrác, kde před mazáním během ledna způsobil průjezd tramvaje typu 15T hluk o intenzitě 86 dB, ale po průjezdu mazací tramvaje a pak – s odstupem několika hodin – následném projetí místa tramvají 15T poklesla intenzita na 61 dB.[1] Protože se tak zařízení Dopravnímu podniku osvědčilo, odkoupil jej 25. července 2015 za 290 000 Kč do svého vlastnictví.[15]

V rámci pravidelné prohlídky předepsané po ujetých zhruba 120 tisících kilometrů prošla od 12. května 2016 tramvaj též několika úpravami. Protože byla údajně v poměrně špatném technickém stavu, měly být vyměněny například schody u vstupu řidiče do kabiny, část předního čela či střechy.[19]

Ačkoliv původně měla být oprava dokončena v červenci, nakonec tramvaj byla vrácena do provozu až 19. prosince 2016, kdy byla s výzdobou slavnostně představena na smyčce Těšnov. Oproti původnímu plánu byla ještě na zadní plošinu namontována cisterna s vodou, aby mohla tramvaj v létě kropit zatravněné kolejové pásy. Při rekonstrukci byla zesílena a nově nalakována karoserie, na pochozí plošinu byly namontovány nerezové plechy, byl upraven vchod v prostoru předních dveří a repasovány součásti elektrické výzbroje.[20][21]

V rámci slavnostního vrácení do provozu byla tramvaj vybavena 2320 světýlky a stojatým vánočním andělem s trumpetou.[20]

V květnu 2017 bylo na vůz ve spolupráci s projektem Kanárci.cz instalováno laserové čidlo pro měření koncentrace polétavého prachu v ovzduší (PM2.5, tedy částic o průměru menším než 2,5 μm); čidlo měří též teplotu vzduchu. Snímač je umístěn na boční straně tramvaje a připomíná obrysové světlo. Okamžitou hodnotu v místě aktuálního výskytu tramvaje zobrazuje stránka mazací tramvaje na slow.tv.[22]

Triko s mazací tramvají

Mazací tramvaj, někdy nazývaná také Mazačka, se postupem roku 2015 stala fenoménem, na nějž reagovali i běžní lidé, nejen příznivci městské dopravy a jejích prostředků.[23] Během léta založila na sociální síti Facebook její uživatelka Eva Holická skupinu, jež sdružuje příznivce této tramvaje.[24] Na začátku listopadu 2015 čítalo toto uskupení téměř osm tisíc příznivců.[25] Jeho členové se jednak vzájemně informují, kudy pracovní vůz v minulosti jel, ale také přidávají fotografie (či selfie) tramvaje. Zakladatelka skupiny během letních prázdnin plánovala připravit kolekci věcí, na kterých by se objevil kreslený motiv tohoto vozu.[24]

Tvůrci mazací tramvaje si všimli její popularity ve chvíli, kdy o ní vznikla písnička a objevila se na Slow TV. Příčinu její popularity vidí vedoucí opraven DP Jaroslav Janda v tom, že se asi zrovna trefila do poptávky – jde o kabriolet, specialitku, je také jinak barevná a je jen jedna.[13]

Počátkem září 2015 vydala pelhřimovská skupina 2MS tvořená Jakubem Markem a Hanou Minářů píseň pojmenovanou „Mazací“. V ní opěvují činnost mazací tramvaje a v textu zmiňují také jejího řidiče Aleše Fořta.[26]

V polovině září 2015 společnost Mafra připravila na své internetové televizi Playtvak.cz přímý přenos z jízdy mazací tramvaje. Na vůz proto před tím osadila kameru umožňující natáčení v HD formátu i během nočních hodin, na záď ložné plochy byly umístěny velké ručičkové hodiny. Signál kamery je přenášen do internetového vysílání.[1] Tuto stránku do konce října 2015 navštívilo více než 250 tisíc diváků.[27] Od roku 2019 tento živý přenos běží na MALL.TV.

K mazání trolejí přikročil pražský dopravní podnik již v 50. letech 20. století v souvislosti s nasazením vozů Tatra T1 a s výměnou koleček na sběracích tyčích tramvají za ferografitová smykadla. Mazací vozy měly za sběrací tyčí umístěnu druhou, upravenou pro nanášení mazadla na trolej. Jako mazadlo sloužila směs loje s grafitem, vytlačovaná ze zásobníku ve voze s pomocí kompresoru. V roce 1953 byl přestavěn stávající motorový osobní vůz ev. č. 183. V roce 1961 byl nahrazen přestavěným vozem ev. č. 310, který pak byl roce 1963 přečíslován na ev. č. 4050. V roce 1965 byl vyřazen a nahrazen třetím mazacím vozem, přestavěným z motorového vozu ev. č. 447 a přečíslovaným na 4049. Roku 1973 byl při rekonstrukci zbaven větrací střešní nástavby a klasická sběrací tyč trakčního proudu byla nahrazena lyrou. V roce 1989 byl vyřazen a nahrazen přestavěným vozem T3 ev. č. 6205, přečíslovaným na 5523.[28]

V únoru 2014 mrholilo a byl mráz a dopravní podnik po velkých problémech začal řešit, jak technicky zajistit prevenci.[13] Po ledovkové kalamitě v prosinci 2014, která ochromila zejména tramvajový, trolejbusový a železniční provoz namrzáním trolejí, ředitel DPP Jaroslav Ďuriš prohlásil, že „troleje před námrazou nelze dopředu nijak ochránit“. Na základě inspirace mazacími tramvajemi v některých německých, švédských nebo norských městech[13] se dopravní podnik rozhodl postupně vybavit tramvaje, které slouží jako sněžné pluhy, též zařízením pro mazání trolejí nemrznoucí glycerinovou směsí,[29] která ochrání trolej na tři až pět dnů.[13] Debatovali například s dopravním podnikem v Liberci, ale nevědí o tom, že by někdo v Česku tento systém využíval.[13]

V listopadu 2015 mělo být toto zařízení jako pilotní projekt nákladem 1,8 milionu korun namontováno na první dvě tramvaje, na pluhy vozoven Vokovice a Kobylisy, odkud jsou obsluhovány nejvíce postižené tratě ve vyšších polohách,[29] postupně má být takto upraveno všech 8 sněžných pluhů (tedy i ten pro barrandovskou trať). Jde tedy převážně o dosavadní pluhy tvořené tramvajemi Tatra T3M s tyristorovou pulzní regulací, kterou má i vůz ev.č. 5572, které jsou vybaveny oranžovými výstražnými majáčky a opatřeny červenobílým pruhováním po stranách čela. Na stávající pantograf je připevněna bronzová lišta, která odkrajuje námrazu z trolejí. Na zadní část tramvají má být umístěn druhý pantograf, mazací. Ten má speciální zabudovaný válec, do jehož středu se zespoda z vozu přivádí pod tlakem glycerin a válečkem se roznese na trolej. Speciální mazací pantografy dodala německá společnost Stemmann.[13] Na základě dokumentace bude Drážní úřad asi měsíc rozhodovat o zkušebním provozu, kde stanoví jeho podmínky.[13]

Vedoucí pražských opraven tramvají Jaroslav Janda si nemyslel, že protinámrazové tramvaje navážou na úspěch mazacího kabrioletu, pokud nemají jiné barvy nebo nějaký speciální design, ale považuje to za možné a určitě by se tomu nebránil. Rozdíl je však také v tom, že zatímco tramvaj pro mazání kolejí jezdí pravidelně a denně, sněžné pluhy pro mazání trolejí budou vyjíždět jen v případě potřeby.[13]

V listopadu 2016 Dopravní podnik oznámil, že připravuje zabudování speciálního zařízení k ošetřování kolejnic do 25 moderních souprav 15T ForCity. Tři z nich měly vyjet ve zkušebním provozu 21. listopadu 2016. Mazivo mají na hlavy kolejnic vstřikovat, jen když jim dá pokyn automatický systém takzvané Elektronické mapy trati (EMA). Pokud se mazací systém osvědčí, bude instalován na dalších 22 tramvají 15T, čímž bude dosaženo optimálního počtu. Mají být použity jak tramvaje z novější série se žlutými čely, tak ze starší série.[30]