Maximilian von Proskowetz

Úmrtní oznámení z roku 1898

Narodil se jako druhý syn průmyslníka Emanuela von Proskowetze staršího. Od dětství se učil cizí jazyky. Oplýval také nadáním pro malířské a kreslířské umění. Maturoval na vídeňském Schottengymnasium v roce 1869, po té studoval na Vídeňské univerzitě práva, ze kterých získal v roce 1874 doktorát. Jeho další zájem byl ovšem především o zemědělství, pracoval jako dobrovolník na jednom statku v Rakouském Slezsku. Na základě toho studoval agronomii ve Vídni a v Halle. Max Proskowetz se zajímal o využití umělých hnojiv a se svým bratrem vykonal spoustu studijních cest po Evropě. O tom, co všechno na svých cestách viděl, napsal v díle Landwirtschaftlichen Reisebriefen (Agronomické dopisy z cest). V roce 1880 procestoval Egypt, Palestinu, Sýrii, Malou Asii, evropskou část Turecka a Řecko. Z těchto cest vydal v roce 1881 spisy Streifzüge eines Landwirts (Putování zemědělce) a Landwirtschaftliche Reisebriefe aus dem Orient (Agronomické dopisy z cest po Orientu).

Po několika letech práce na svých pozemcích, vyrazil v roce 1888 na cestu do Ruska, kde navštívil Kavkaz a pomocí nové transkaspické železniční dráhy i města Samarkand a Bucharu. Po jeho návratu publikoval své deníky z cest pod názvem Vom Newastrand nach Samarkand. Následně se věnoval přípravě a realizaci mezinárodního zemědělského a lesnického kongresu ve Vídni (1890). Rovněž bojoval proti rozšířenému alkoholismu mezi venkovským obyvatelstvem.

Ve spolupráci se severoamerickými zemědělskými podniky vyrazil se svým mladším bratrem Felixem na další cestu po světě. V posledních letech života působil v rakouských diplomatických službách, nejprve jako konzul ve Smyrně a v New Yorku, po roce 1897 potom jako konzul v Chicagu.

Zemřel na následky pádu z plošiny železničního vozu.

Byl rytířem řádu Františka Josefa.

• Mitteilungen der K. K. Geographischen Gesellschaft in Wien XLI, 1898, S. 621–623 (Buschman).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maximilian von Proskowetz na Wikimedia Commons