Matyáš Hummel

Matyáš Hummel (1732 Vídeň – 20. února 1800 Praha), někdy psán jako Mathias Hummel nebo i Matěj Humel, byl klasicistní architekt a stavitel rakouského původu působící v Čechách.[1]

Matyáš Hummel
Narození1732
Vídeň
Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí20. února 1800
Praha
České království České království
Povolánístavitel, architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a dílo

Podrobnější údaje o životě a rodině tohoto stavitele nejsou známy. V roce 1758 získal měšťanské právo na pražské Malé Straně. V roce 1761 výhodně koupil prázdné stavební místo na Kampě a pravděpodobně v letech 1769–1774 si tam vystavěl obytný dům v pozdně barokním až klasicistním stylu; ten je známý jako Humlův dům (nebo také Trnkův dům).

Jeho jméno je často zmiňováno zejména v souvislosti s klasicistními stavbami a přestavbami významných nebo památkově chráněných objektů, především v Praze. Často pracoval pro šlechtické rody: po roce 1760 pro Černíny, od roku 1765 byl ve službách hraběte Františka Adama Vratislava z Mitrovic, v roce 1773 byl přijat jako stavitel Karla Egona Fürstenberga.[2] V roce 1766 byl zmiňován jako fortifikační stavitel a v roce 1776 jako dvorní stavitel.[3] Z roku 1787 je znám jeho (nerealizovaný) projekt adaptace letohrádku Belveder na státní hvězdárnu.[4]

Některé stavby v Praze, které realizoval nebo se na nich podílel:

Mimo Prahu:

Galerie
  • Humlův neboli Trnkův dům
  • Průčelí Lichtenštejnského paláce
  • Laudonův pavilon, zámecký park Veltrusy
  • Chrám přátel venkova a zahrad, zámecký park Veltrusy

Odkazy

Reference
  1. HUMMEL Matyáš (Matheus, Mathias) 1732-20.2.1800 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-01-14]. Dostupné online.
  2. Stavitelé a tvůrci zámku Veltrusy. www.veltrusy.net [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
  3. Vlček 1999, s. 530
  4. Vlček 1999, s. 165
  5. Poche 1985, s. 285
  6. Poche 1985, s. 324
  7. Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy: operativní příruční seznam. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 98.
  8. Poche 1985, s. 139
  9. Vlček 1999, s. 291
  10. Poche 1985, s. 278
  11. Zrcadlová kaple Klementina — Národní knihovna České republiky. text.nkp.cz [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.
  12. Vlček 1999, s. 187, 288
  13. Vlček 1999, s. 356
  14. Vlček 1999, s. 220
  15. zámek Veltrusy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-15]. Dostupné online.

Literatura
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 68, 139, 160, 263, 278, 285, 324.
  • VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 624 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 119, 165, 174, 220, 287, 288, 291, 356, 530.
  • BIEGEL, Richard. Mezi barokem a klasicismem. Proměny architektury v Čechách a Evropě druhé poloviny 18. století. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2013. 344 s. ISBN 978-80-246-2193-7.
  • BACHTÍK, Jakub; BIEGEL, Richard. Filip Heger, Matthias Hummel a ohlasy vídeňského planimetrismu v 2. polovině 18. století. In: Barokní architektura v Čechách. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2736-6.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.