Matvej Ivanovič Platov

Matvej Ivanovič hrabě Platov (8. srpnajul./ 19. srpna 1753greg.[1] na Donu3. lednajul./ 15. ledna 1818greg. tamtéž) byl generál ruské armády a ataman donských kozáků.

Matvej Ivanovič Platov
Narození8.jul. / 19. srpna 1753greg.
Staročerkasskaja
Úmrtí3.jul. / 15. ledna 1818greg. (ve věku 64 let)
Taganrog
Místo pohřbeníKatedrála Nanebevstoupení Páně v Novočerkassku
Povolánívoják
OceněníVojenský řád Marie Terezie
Řád sv. Jiří 4. třídy
Řád sv. Jiří 3. třídy
Řád sv. Jiří 2. třídy
Řád černé orlice
 více na Wikidatech
DětiIvan Matvejevič Platov
Maria Matveevna Platova
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Platov vstoupil do kozáckého sboru roku 1765 a již roku 1770 bojoval proti Turkům. V letech 17821783 sloužil pod Suvorovem na Kubáni a na Krymu. Roku 1790 se vyznamenal při slavném Suvorovově dobytí Izmajilu. Upadl do nemilosti cara Pavla I. a byl uvězněn v Petropavlovské pevnosti. Roku 1801 byl carem Alexandrem I. jmenován generálporučíkem a vrchním velitelem vojska donských kozáků. V této funkci dal popud k stavbě pevnosti Novočerkassk, kde umístil své vrchní velitelství a správu donského regionu. Účastnil se bojů III. a IV. koalice v letech 18051807. Významná byla jeho účast na bitvách u Jílového (Eylau 8. února 1807) a Friedlandu (14. června 1807). V tažení proti Turkům v roce 1809 měl velký podíl na vítězstvích u Rasevatu a Kalipetri. V roce 1812 velel 20 kozáckým plukům, 2 plukům jízdních myslivců a 2 jízdním bateriím, které tvořily nejprve zadní voj armádního sboru generála Bagrationa a později předvoj ruské armády. Již 8. července 1812 se utkal s polským sborem u Miru (Bělorusko - nerozhodná srážka). Bojoval i v bitvě u Borodina (7. září 1812). Matvej Platov byl pak 10. října 1812 povýšen do šlechtického stavu s titulem hrabě Platov. Při ústupu francouzské armády napadal a pronásledoval nepřítele až na hranice Ruska. V následujícím roce obsadil města Kwidzyn (tehdy Marienwerder), Tczew (Dirschau), Malbork (Marienburg), Elbląg (Elbing) a po bitvě u Lipska (16.-19. října 1813) pronásledoval nepřítele až k Rýnu. Následující rok pak se podílel na vítězství u Laonu (9. a 10. března 1814 – trojnásobná převaha spojenců), obsadil Nemours , Arcis-sur-Aube a nakonec Versailles. Spolu s ostatními spojenci pak vtáhl do Paříže. Platov byl vzdělaný, taktní a v armádě mimořádně oblíbený velitel: Všechny své podřízené znal jménem. Byl i autorem několika sbírek poesie. Současníky byl považován za příklad hrdiny. Stal se čestným doktorem university v Oxfordu a byl portrétován sirem Thomasem Lawrencem.

Reference

  1. MARTIROSOVA, Margarita. К вопросу о дате рождения Матвея Ивановича Платова [online]. 2016 [cit. 2016-10-28]. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.