Ján Vanovič

Vystudoval právo v Bratislavě a Budapešti, od roku 1886 působil jako advokát v Martině. Dlouhodobě se angažoval v Matici slovenské. V letech 1931–1939 byl jejím předsedou.[1] Už v 3. třetině 19. století patřil mezi nejvýznamnější politiky Slovenské národní strany.[2] Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti.[3] Patřil mezi signatáře Martinské deklarace.

Podle údajů k roku 1920 byl profesí advokátem v Turčianském Svätém Martině.[4]

V letech 1919–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Usedl sem na 30. schůzi v únoru 1919. Byl členem Slovenského klubu (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění se ještě nedělili podle stranických frakcí).[5] V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Slovenskou národní a rolnickou stranu poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Strana později splynula s Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).[6]

V letech 1922–1938 byl generálním dozorcem evangelické církve na Slovensku.