Masturbace

Původ slova není zcela jasný. V úvahu přicházejí tyto možnosti: (1) z lat. manus (ruka) a stupro (zhanobit, zprznit, znásilnit) - tedy hanobit, prznit (se) rukou (2) mas (samec, muž) a turbare (vzrušit nebo rušit, porušovat) - tedy v možných významech rušit, porušovat mužství nebo (3) vzrušovat mužství.[1][2][3] Další označení jsou ipsace (z latinského slova ipso - sám), dříve také samohana. Kromě toho se běžně používá též termín onanie podle biblické postavy Ónana. Ónan však nemasturboval, ale praktikoval přerušovanou soulož.[4][5]

Masturbace hraje v sexuálním životě člověka důležitou roli.[7] Může být praktikována jako automasturbace, nebo formou heterosexuální, či homosexuální.[7] Sexualita člověka je v podstatě založena na masturbaci a souložení, přičemž lidská ruka je všestranným nástrojem. Z doby, kterou člověk věnuje sexu, připadá pouze desetina na souložení a devět desetin na masturbaci.[7] Většina mužů i žen (80-90 %) bez ohledu na stáří, rasu, náboženství atd. praktikuje nebo praktikovala autoerotismus neboli automasturbaci, která už dávno není považována za zdraví škodlivou.[7]

Autoerotismus u muže spočívá v ruční masturbaci pyje a u ženy v ruční masturbaci poštěváčku a v zavádění předmětů tvaru mužského penisu (tzv. robertek aj.) do pochvy.

Někteří sexuologové v současnosti zastávají názor, že masturbace je zdraví prospěšná.[8][9][10] Na veřejnosti může být projevem exhibicionismu.

Heterosexuální masturbace sensu stricto (tj. masturbace rukou) spočívá v tom, že žena vzrušuje rukou pyj partnera a že muž laská vulvu a především klitoris partnerky a také její pochvu.[7] V širším smyslu zahrnuje masturbace cunnilinctus a felaci a také všechny ostatní způsoby sexuálních styků, které nevyžadují aktivní účast pyje.[7]

V Česku byl proveden výzkum masturbačních aktivit obyvatel. Výsledky byly následující: Zkušenosti s masturbací má významně více mužů než žen. Muži i ženy začínají masturbovat okolo 14. roku, ale čtvrtina žen poprvé masturbuje až kolem 18. roku života. Ženy masturbují méně často než muži. S věkem frekvence masturbace klesá, u mužů rychleji. Výsledky odpovídají výzkumům ve Francii a USA.[6]

V minulosti byla masturbace kvůli velkému vlivu některých, k tomuto fenoménu netolerantních, náboženství zakazována (tabu). I dnes se podobné odsuzující názory v některých společnostech považují za správné. Naproti tomu v některých kulturách může být součástí náboženské sféry - tak tomu bylo u mužské masturbace např. ve starověkém Egyptě v návaznosti na tamní mýtus o stvoření světa bohem Atumem prostřednictvím sebeukojení.[11]

Soutěže v maratonské masturbaci mužů jsou relativně mladým odvětvím, kde mladíci veřejně poměřují své síly. Držitelem českého rekordu v masturbaci je František Klimeš s časem 8 hodin a 5 minut, se kterým vybojoval druhé místo na světovém masturbačním maratónu v Kodani.[12]

Současný světový rekord v maratonské masturbaci je 9 hodin 33 minut.[13]

Onanismus - kniha, která se na dlouhá léta stala základním dílem, z něhož vycházely pokusy o léčbu onanie.

Na konci 18. století švýcarský lékař Samuel Tissot prohlásil masturbaci za příčinu nespočtu fyzických i duševních chorob a zahájil snahu o její léčení, která pokračovala až do padesátých let 20. století.[14] Dalšími významnými spisy o léčbě masturbace jsou anonymní Onania: or the Heinous Sin of Self-Pollution, and AU Its Frightful (1730), a de Bienvillova Nymphomania (1771) líčící potíže s furorem uterinus (běsem děložním).[15] Metody léčby zahrnovaly celou škálu různých postupů od prostého svazování penisu chlapcům, nasazování nejrůznějších pásů cudnosti (včetně ostnatých, které měly chlapci způsobit bolest při erekci), až po ústavní léčbu, skotské střiky, elektrošoky či kastraci. V roce 1859 zkonstruoval E. T. Cramer mechanismus nazvaný aidousoter, který si chlapci museli povinně nasazovat na noc.[16]

• 
  Samuel Tissot (1728 - 1797), otec boje proti masturbaci.
• 
  Protimasturbační pásy Alberta Molla, 1926.
• 
  Korzet pro onanisty.
• 
  Uzamykatelný pás proti onanii chlapců.
• 
  Elektrický přístroj proti chlapecké masturbaci Alberta V. Todda z roku 1903. Obsahuje ostny, elektrické šoky a výstražný zvonek, kterým chlapce odnaučuje erekci.