Martin Jan Stránský

Pochází z významné československé prvorepublikové rodiny. Jeho pradědeček Adolf Stránský založil Lidové noviny a byl prvním ministrem obchodu v období první republiky, jeho dědeček Jaroslav Stránský byl ministrem spravedlnosti a po druhé světové válce ministrem školství. Jeho otec Jan Stránský založil s Pavlem Tigridem československé vysílání rádia Svobodná Evropa.^[zdroj?]

V roce 1978 získal bakalářský titul v oboru dějiny umění na Columbia University v New Yorku.[2][3] V roce 1983 promoval na lékaře na grenadské St. George's University (Návětrné ostrovy Malých Antil v Karibiku).[3][4][pozn. 1]

Působí na katedře neurologie na Yaleské univerzitě.[5]

Je spoluzakladatelem a ředitelem Polikliniky na Národní v Praze.[1]

Je zakladatelem a ředitel programu Prague Selective, letního programu pro studenty medicíny na světě.[6]

Roku 2014 založil kancelář Ombudsmana pro zdraví. Dnes se převážně věnuje neurologickým dopadům moderní technologie na lidský mozek a na budoucnost lidstva; na toto téma chystá knihu, pojednávající o nastupující deevoluci Evoluce člověka lidského druhu.[7]

Martin Jan Stránský byl zakládajícím členem občanské iniciativy Impuls 99.[3]

V roce 2008 kandidoval ve volebním obvodu č. 27 (zahrnuje části Praha 1, Praha 2, Praha 5, Praha 6 a Praha 7) do Senátu jako nezávislý s podporou Věcí veřejných. Získal 12 % hlasů a nepostoupil do druhého kola.[8]

V říjnu 2009 byl hlavním partnerem lékaře Jana Hnízdila v aktivitách skupiny lékařů a politiků blízkých Václavu Havlovi, kteří začali prodiskutovávat možnost odvolání prezidenta republiky Václava Klause pro jeho údajné psychické onemocnění v době, kdy odmítal podepsat Lisabonskou smlouvu. Hnízdil podnikal kroky k otestování této možnosti již v květnu 2009, Stránský je uváděn jako hlavní spoluiniciátor, s plánem sympatizoval též například psychoanalytik Václav Mikota a psycholog Slavomil Hubálek, někteří další oslovení se k plánu stavěli zdrženlivěji. Tuto korespondenci medializoval v únoru 2010 redaktor Adam B. Bartoš.[9][10]

V roce 2010 neúspěšně kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny na kandidátce Věcí veřejných v Jihomoravském kraji,[11] za stejnou stranu byl také stínovým ministrem zdravotnictví České republiky.[12][13]

V roce 2010 byl zvolen na kandidátce Věcí veřejných do zastupitelstva městské části Praha 1.[3][14] Roku 2011 upozornil protikorupční spolek Oživení na Stránského porušení Etického kodexu zastupitele Prahy 1, neboť neodevzdal povinné „Oznámení o příjmech a činnostech“ a neuvedl tak zdroje ani výši svých příjmů.[15] V letech 2011–2015 byl členem dozorčí rady Nadace Pražské děti, řízené politiky Městské části Prahy 1, která si dala za cíl podporovat různé kulturní akce pro děti;[16] kromě toho se věnuje i podnikatelské činnosti.[pozn. 2]

V komunálních volbách v roce 2014 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva městské části Praha 1 na kandidátce Demokratů Jana Kasla, která se do zastupitelstva nedostala.[18] V roce 2018 opět kandidoval do Zastupitelstva Městské části Praha 1, tentokrát na kandidátce TOP 09, avšak nebyl zvolen.[19]

Po návratu do Československa navázal na rodinné tradice a v lednu 1995 začal vydávat měsíčník Nová Přítomnost, odkazující na politický týdeník Přítomnost, který v roce 1924 začal vydávat jeho dědeček Jaroslav Stránský.[20] Od roku 1996 začala vycházet též v anglickém překladu pod názvem The New Presence.[21]

V roce 2014 založil v Hněvkovicích vinařství Želivka. Víno je zde údajně pěstováno čistě „bio“ způsobem, tedy bez jakýchkoliv chemických prostředků. Fermentování je spontánní. Současná úroda vinice je kolem 700 litrů ročně.[22]

• Člen PEN Klubu, ČR[23]
• Člen Mezinárodního nominačního komitétu, Nadační fond Trebbia, Praha.[24]