Jan Stránský (politik)

Byl synem politika Jaroslava Stránského. Vystudoval práva a v roce 1930 nastoupil do redakce deníku Lidové noviny v Praze a v Brně. Později byl jejich korespondentem ve Vídni a Londýně. V letech 1937–1939 absolvoval vojenskou službu u československé armády ve Francii. Pak odjel za rodiči do exilu do Anglie, kde v letech 1940–1945 působil jako sekretář a pak i vedoucí kanceláře premiéra exilové vlády Jana Šrámka. Stejně jako jeho otec vystupoval v BBC.[3]

V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za národní socialisty. V parlamentu zasedal formálně do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[4]

Stejně jako otec odešel po komunistickém převratu v roce 1948 do exilu.[5] Do emigrace se dostal za pomoci amerického konzula (pod přední kapotou jeho vozu). Takto se dostal do Německa a odtud do Londýna, kde pracoval jako redaktor týdeníku Tablet. V roce 1951 spoluzaložil s Pavlem Tigridem v Mnichově českou sekci rozhlasové stanice Svobodná Evropa. V roce 1952 odjel s Ferdinandem Peroutkou a dalšími exilovými aktivisty do New Yorku, kde pracoval jako šéf tiskové služby a politický poradce Svobodné Evropy až do svého odchodu na penzi v roce 1975.[3] Roku 1973 byl pasován rytířem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.