Martin Beck

Martin Beck je fiktivní literární a posléze také filmová a televizní postava, detektiv švédské policie. Poprvé se objevil jako hlavní vyšetřovatel v sérii deseti tzv. románů o zločinu od švédské autorské dvojice Maj SjöwallováPer Wahlöö,[1] která byla knižně vydána v letech 1965 až 1975 v nakladatelství Norstedts Förlag a přeložena do mnoha jazyků, včetně češtiny. Všech deset románů bylo mezi lety 1967 až 1994 zfilmováno, některé i dvakrát (ovšem v různých zemích a s různým hereckým obsazením), z toho šest filmů bylo natočeno v letech 1993–1994, kde hlavní roli Martin Becka ztvárnil známý švédský herec Gösta Ekman. Mezi lety 1997 až 2018 bylo natočeno dalších 38 filmů (některé se vysílaly pouze v televizi), kde také vystupuje postava Martina Becka (hraje ji Peter Haber) a další kriminalisté z románů, ale příběhy těchto filmů již nevychází z literární předlohy a odehrávají se v době, kdy byly jednotlivé filmy natočeny.

10 knih o zločinu
Roseanna
Muž, který se vypařil
Muž na balkóně
Noční autobus
Zmizelé hasičské auto
Policie pomo pije
Säffleská bestie
Záhada zamčeného pokoje
Vrah policistů
Teroristé

AutorMaj Sjöwall a
Per Wahlöö
Původní názevroman om ett brott
(román o zločinu)
PřekladatelFrantišek Fröhlich: 1, 2, 3, 5, 6
Miloslav Žilina: 4
Dagmar Hartlová-Černohorská: 7, 9, 10
Jiřina Vrtišová: 8
Země Švédsko
Jazykšvédština
Žánrdetektivní román,
román o zločinu,
Nordic noir
Datum vydání1965–1975
Datum českého vydání1968–1987: 1. vydání
1984–1990: souborné vydání
Vydavatel1. vyd.: Mladá fronta, Odeon, Svoboda
reedice: Ikar, Levné knihy
Braillovo písmo, audioknihy: Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana:
Typ médiatištěné, Braillovo písmo, audioknihy
Počet knih10
Některá data mohou pocházet z datové položky.

10 románů o zločinu

Sjöwallová a Wahlöö napsali od poloviny šedesátých do poloviny sedmdesátých let 20. století 10 románů, později souhrnně označovaných 10 románů o zločinu, ve kterých vystupuje Martin Beck a několik dalších kriminalistů ze stockholmského oddělení vražd (ve většině románů se vyskytují též kriminalisté z Malmö a dalších míst).[2][3] Toto označení vzniklo tak, že první kniha vyšla ve Švédsku pod názvem Roseanna, s podtitulem roman om ett brott, tedy román o zločinu. Autoři tím chtěli zdůraznit, že se nejedná o klasickou detektivku (kde vystupuje geniální detektiv, řešící „od stolu“ svou inteligencí či dedukcí komplikovanou šarádu), ale román, ve kterém se stane skutečný zločin ve skutečných reáliích a který klade důraz na neidealizovaný popis práce a postupů policie. Po velkém úspěchu románu Roseanna se autoři rozhodli, že napíší právě deset knih s touto tematikou a pojem román o zločinu nebo 10 románů o zločinu či obdobný se stal často používaným souhrnným označením pro celou tuto sérii nejen ve švédštině, v češtině, ale i dalších jazycích (např. německy Roman über ein Verbrechen, anglicky The Story of a Crime). Vedle důrazu na popis práce policie se autoři věnují i pečlivé postupné charakterizaci jednotlivých hlavních postav a vývoji jejich osudů. Jsou rovněž považováni za zakladatele žánru Nordic noir.[4][5]

Romány se dočkaly řady vydání ve švédštině, angličtině, němčině, španělštině, francouzštině, italštině, češtině a dalších jazycích.

Původní švédské vydání

Ve Švédsku romány poprvé vycházely v letech 1965 až 1975 v nakladatelství Norstedts Förlag. Až do roku 1972, kdy vyšel osmý román Záhada zamčeného pokoje, vycházela podle plánu každý rok jedna kniha. Devátý román Vrah policistů místo 1973 vyšel až 1974, což bylo způsobenou vážnou nemocí, které v roce 1975 Per Wahlöö podlehl. Název prvního románu je křestní jméno americké turistky, která je na začátku knihy zavražděna, většina překladů ho proto převzala (kromě německého vydání). Švédský název čtvrtého románu je narážka na původně britskou písničku, která byla přeložena i do švédštiny. Kromě angličtiny tak román vyšel pod různými názvy. Název šestého románu je slovní hříčka a současně napodobenina „Polis polis potatisgris“ (doslova „Policie, policie, bramborové prase“), což byl pokřik, který demonstranti skandovali na různých demonstracích v 60. letech.[6]

Přehled prvních vydání ve švédštině
Č.RokPůvodní švédský názevDoslovný překlad
11965Roseanna: roman om ett brottRoseanna: román o zločinu
21966Mannen som gick upp i rökMuž, který se vypařil
31967Mannen på balkongenMuž na balkóně
41968Den skrattande polisenSmějící se policajt
51969Brandbilen som försvannZmizelé hasičské auto
61970Polis, polis, potatismos!Policie, policie, bramborová kaše
71971Den vedervärdige mannen från SäffleOhavný muž ze Säffle
81972Det slutna rummetUzavřená místnost
91974PolismördarenVrah policistů
101975TerroristernaTeroristé

Anglická vydání

Anglické překlady poprvé vyšly v letech 1967 až 1976 v nakladatelství Pantheon Books, případně pro britský trh v nakladatelství Victor Gollancz. Později vyšly ještě v mnoha reedicích různých nakladatelství (např. Vintage Books, HarperCollins, Penguin Random House), často v jednotné grafické úpravě všech svazků. Názvy anglických vydání většinou odpovídají původním švédským (první román je bez podtitulu, název sedmého je zkrácen), zcela odlišný je pouze název šestého románu.

Přehled prvních vydání v angličtině
Č.RokAnglický názevDoslovný překlad
11967RoseannaRoseanna
21969The Man Who Went Up in SmokeMuž, který se vypařil
31968The Man on the BalconyMuž na balkóně
41970The Laughing PolicemanSmějící se policajt
51970The Fire Engine That DisappearedHasičské auto, které zmizelo
61971Murder at the SavoyVražda v (hotelu) Savoy
71972The Abominable ManOhavný muž
81973The Locked RoomUzamčená místnost
91975Cop KillerVrah policisty
101976The TerroristsTeroristé

Česká vydání

První tři romány vyšly v roce 1974 ve společném svazku v edici „3x...“, nakladatelství Odeon, překlad František Fröhlich, který napsal také doslov. V témže roce vyšel v nakladatelství Mladá fronta čtvrtý román Noční autobus: název zcela odlišný od švédského, který ale dobře vystihuje hlavní dějovou linii (píseň, podle které je pojmenováno švédské i anglické vydání není v češtině příliš známá). Další romány vycházely „na přeskáčku“ celkem ve třech nakladatelstvích a v různých edicích. Do roku 1983 vyšlo 9 románů (Noční autobus vyšel v druhém vydání již roku 1978, není v tabulce).

V roce 1984 začaly romány vycházet znovu v nakladatelství Svoboda jako souborné vydání v jednotné grafické úpravě v edici „10 románů o zločinu“, také „na přeskáčku“, poslední román vyšel v roce 1990. Mezitím ale ještě poprvé, mimo tuto edici a v jiném nakladatelství vyšel šestý román Policie pomo pije (Odeon, 1987). Dvě tabulky shrnují první a souborné vydání. Většina románů vyšla ještě v různých reedicích po roce 1990 (nakladatelství Ikar, Levné knihy). Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana kromě toho vydala některé romány v Brailově písmu anebo jako audioknihy. Reedice a tato speciální vydání jsou uvedena v článcích o jednotlivých románech.[7]

Přehled prvních vydání v češtině (řazeno dle roku vydání)
Č.Rok
Švéd.
Rok
CZ
Český názevNakladatelEdicePřekladatelNáklad
119651974Roseanna In: 3× Martin BeckOdeon3x...František Fröhlich80 000
219661974Muž, který se vypařil In: 3× Martin BeckOdeon3x...František Fröhlich80 000
319671974Muž na balkóně In: 3× Martin BeckOdeon3x...František Fröhlich80 000
419681974Noční autobusMladá frontaSmaragd, sv. 69Miloslav Žilina
819721976Záhada zamčeného pokojeSvobodaJiskryJiřina Vrtišová
719711978Säffleská bestieSvobodaDagmar Hartlová-Černohorská
519691981Zmizelé hasičské autoOdeonČtení na dovolenouFrantišek Fröhlich
919741983Vrah policistů In: Vrah policistů; TeroristéSvobodaDagmar Hartlová-Černohorská
1019701983Teroristé In: Vrah policistů; TeroristéSvobodaDagmar Hartlová-Černohorská
619721987Policie pomo pijeOdeonČtení na dovolenouFrantišek Fröhlich100 000
Přehled souborného vydání v češtině v jednotné úpravě (dle roku vydání)
Č.Rok
Švéd.
Rok
CZ
Český názevNakladatelEdicePřekladatelNáklad
719711984Säffleská bestieSvoboda10 románů o zločinuDagmar Hartlová-Černohorská
819721985Záhada zamčeného pokojeSvoboda10 románů o zločinuJiřina Vrtišová
219661986Muž, který se vypařilSvoboda10 románů o zločinuFrantišek Fröhlich80 000
119651986RoseannaSvoboda10 románů o zločinuFrantišek Fröhlich80 000
319671987Muž na balkóněSvoboda10 románů o zločinuFrantišek Fröhlich80 000
419681988Noční autobusSvoboda10 románů o zločinuMiloslav Žilina
519691988Zmizelé hasičské autoSvoboda10 románů o zločinuFrantišek Fröhlich80 000
919741989Vrah policistůSvoboda10 románů o zločinuDagmar Hartlová-Černohorská
619721990Policie pomo pijeSvoboda10 románů o zločinuFrantišek Fröhlich100 000
1019701990TeroristéSvoboda10 románů o zločinuDagmar Hartlová-Černohorská

Německá vydání

Ve Spolkové republice Německo romány poprvé vyšly v letech 1968 až 1977 (jednotlivé tituly vždy dva až tři roky po vydání originálu) v nakladatelství Rowohlt Verlag, v roce 2008 vyšly všechny romány v nových překladech ve stejném vydavatelství. V NDR nakladatelství Volk und Welt vyšly rovněž všechny tituly, většina však až v 80. letech, některé romány s odlišným názvem (viz tabulka). Za zmínku stojí zcela odlišný název prvního románu (zatímco anglické, české, francouzské, španělské i italské vydání převzalo původní název), čtvrtý román, kde vydání v SRN zvolilo popisný název, zatímco v NDR román vyšel pod názvem, který se shoduje se švédským i anglickým vydáním (a je narážkou na název písně), odlišný je i název pátého a šestého románu (kde původní švédský název je slovní hříčka, německý název vychází z hlavní dějové linie).

Přehled prvních vydání v němčině (SRN a NDR)
Č.Rok
Švéd.
Název SRNRok
SRN
Název NDRRok
NDR
Doslovný překlad
11965Die Tote im Götakanal1968Die Tote im Götakanal1981Mrtvá v kanálu Göta
21966Der Mann, der sich in Luft auflöste1969Der Mann, der sich in Luft auflöste1988Muž, který se proměnil ve vzduch (... se vypařil)
31967Der Mann auf dem Balkon1970Der Mann auf dem Balkon1983Muž na balkóně
41968Endstation für neun1971Der lachende Polizist1973Konečná stanice pro devět (NDR: Smějící se policajt)
51969Alarm in Sköldgatan1972Alarm in der Sköldgatan1984Poplach ve Sköldgatan
61970Und die Großen lässt man laufen1972Und die Großen läßt man laufen1988A velcí se nechají běžet (Velkým všechno projde)
71971Das Ekel aus Säffle1973Das Ekel aus Säffle1980Zrůda ze Säffle
81972Verschlossen und verriegelt1975Der verschlossene Raum1977Zavřeno a zarýglováno (NDR: Zamčený pokoj)
91974Der Polizistenmörder1976Der Polizistenmörder1985Vrah policistů
101975Die Terroristen1977Die Terroristen1986Teroristé

Francouzská vydání

Ve francouzštině začaly překlady vycházet v roce 1970 a do roku 1972 vyšlo prvních šest románů, i když v odlišném pořadí: viz tabulka níže. Vždy je uveden název prvního vydání, název dalšího vydání je uveden, jen pokud se odlišuje.

Přehled prvních vydání ve francouzštině
Č.Rok
Švéd.
Rok a název prvního francouzského vydání
(Název v souborném vydání, pokud je jiný)
Doslovný překlad francouzského názvu
119651970: RoseannaRoseanna
219661971: L'Homme qui partit en fuméeMuž, který se vypařil
319671970: Elles n'iront plus au bois
419681970: Le massacre de l'autobusMasakr v autobuse
519691972: Feu à StockholmPožár ve Stockholmu
619701972: Le Meurtre du Savoy
(Vingt-deux, v'là des frites !)
Vražda v (hotelu) Savoy
()
719711987: L'Abominable Homme de SäffleZrůda (bestie) ze Säffle
819721987: La Chambre closeZavřený (zamčený) pokoj
919741987: L'Assassin de l'agent de policeVrah policisty
1019751987: Les TerroristesTeroristé

Španělská vydání

Ve Španělsku jednotlivé romány začaly vycházet v 70. let 20. století, zpočátku ovšem byly překládány z angličtiny (takže není překvapivé, že španělské názvy často odpovídají anglickým), až později byly romány znovu přeloženy přímo ze švédštiny.

Přehled vydání ve španělštině
Č.Název španělského vydáníDoslovný překlad španělského názvu
1RoseannaRoseanna
2El hombre que se esfumóMuž, který se vypařil
3El hombre del balcónMuž na balkóně
4El policía que ríePolicajt, který se smál (Smějící se policajt)
5El coche de bomberos que desaparecióHasičské auto, které zmizelo (Zmizelé hasičské auto)
6Asesinato en el SavoyVražda v (hotelu) Savoy
7El abominable hombre de SäffleZrůda (bestie) ze Säffle
8La habitación cerradaZavřený (zamčený) pokoj
9El asesino de policíasVrah policistů
10Los terroristasTeroristé

Italská vydání

V Itálii začalo jednotlivé romány vydávat milánské nakladatelství Garzanti, pozdější souborné vydání vyšlo v nakladatelství Sellerio.

Přehled prvních vydání v italštině
Č.Rok
Švéd.
Rok
Itálie
Název prvního italského vydáníDoslovný překlad italského názvuNakladatel
119651973RoseannaRoseannaGarzanti
219661974L'uomo che andò in fumoMuž, který se vypařilGarzanti
319671973L'uomo al balconeMuž na balkóněGarzanti
419681973Il poliziotto che rideSmějící se policajtGarzanti
519691974L'autopompa fantasmaGarzanti
619701974Omicidio al SavoyVražda v (hotelu) SavoyGarzanti
719712010L'uomo sul tettoMuž na střešeSellerio
819722010La camera chiusaZavřený (zamčený) pokojSellerio
919741976Un assassino di troppoGarzanti
1019752011TerroristiTeroristéSellerio

Postavy a jejich vývoj

Každý román je napsán jako samostatná jednotka, ve kterém se řeší (a je vyřešen) odlišný závažný kriminální případ (případy), ale současně můžeme sledovat osudy všech postav v průběhu 10 let, kdy knihy vycházely. Můžeme tak román od románu sledovat jak postavy stárnou, postupují v kariéře (někteří i umírají), ale velká pozornost je věnována také jejich osobnímu, partnerskému a rodinnému životu. Jednotlivé postavy se proto seznamují i rozvádějí, jejich děti rostou a dospívají. Kromě těchto osudů, které na sebe plynule navazují v každém dílu, autoři rozvíjejí řadu dějových linií, kterých si všimne jen pozorný čtenář. Např. Lennart Kollberg v prvním románu Roseanna zneškodní unikajícího vraha nevídaným chmatem a jen stručně kolegům vysvětlí, že se ho naučil na vojně během parašutistického výcviku. Až v sedmé knize Säffleská bestie se čtenář dočká podrobného objasnění, kdo, kdy, kde a proč ho tento a obdobné chvaty naučil. Tyto „skryté“ návaznosti se týkají i pachatelů, např. v devátém románu Vrah policistů znovu vystupuje Folke Bengtsson, který před devíti lety zavraždil americkou turistku Roseannu.

Autoři byli velmi levicoví, proto je v románech velká pozornost věnována také sociálním otázkám a objevuje se zpočátku nenápadná, ale postupně sílící kritika dobových nedostatků švédského státu blahobytu, takže v posledních dílech je mnohými považována až za přehnanou.[8] Většinou je však umně začleněna do charakteristiky pachatelů a bez ní by jejich činy vlastně nedávaly smysl. Např. v šestém románu Policie pomo pije průmyslník Palmgren zničil Bertilu Svenssonovi celý život. Nejprve kvůli němu přišel o práci, poté jeho rodinu vystěhovali z bytu (činžáky také patřily Palmgrenovi), nakonec se mu rozpadla rodina a rozvedl se. Přesto vraždu neplánoval, ale když jel na kole náhodou okolo hotelu, „přeskočilo“ mu a Palmgrena zabil, aniž by přemýšlel zda a kudy uteče. Obdobně v románu Säffleská bestie Åke Erikssonovi (původně také policista) zemřela žena v policejní cele, kde byla svévolně zadržována, navíc byla Finka, neuměla dobře švédsky a trpěla diabetem. Později rovněž přišel o práci a když mu úřady odebraly i dceru, skončil na střeše činžáku a pálil po každém policistovi, který se v širokém okolí objevil.


Hlavní postavy

Martin Beck
Hlavní postava celé románové série, v prvním románu Roseanna je pouze kriminální asistent. I když již tehdy je mnohými považován za nejschopnějšího kriminalistu v celém Švédsku, sám má občas pochybnosti, zda bude vůbec někdy povýšen na policejního komisaře. Později se však stane dokonce šéfem celého oddělení vražd a v posledním desátém románu Teroristé je přinucen stát se (dočasným) šéfem speciálního týmu policistů, který má zabránit předpokládanému teroristickému útoku při významné oficiální návštěvě nepopulárního amerického politika. Přechodně ho tak musí poslouchat i jeho neoblíbený nadřízený Stig Malm a do týmu si může vybrat všechny kriminalisty, které považuje za schopné: Larssona, Rönna, Skackeho a Melandera. Beck má špatné průdušky, často trpí nachlazením a dalším nemocemi a také fyzickým nepohodlím. V Säffleské bestii je ve službě vážně zraněn, z průstřelu plic se zotavuje řadu měsíců a tak nakonec přestane kouřit (zčásti i proto, že jeho oblíbená značka cigaret se přestala vyrábět). Hned v prvním románu se čtenář podrobně seznámí také s jeho ženou Inge, dcerou Ingrid a synem Rolfem. Ve všech dalších románech pak dále sledujeme vztahy s vyrůstajícími dětmi a vývoj jeho dlouhodobého manželství. To se nakonec rozpadá a Beck poté nějakou dobu žije sám, ale nakonec se seznamuje s Rheou Nielsenovou. V některých románech se Martin Beck setkává též se svojí maminkou (otec mu umřel již dávno).

Lennart Kollberg
je nejbližší spolupracovník Martina Becka a Beck si ho ze svých kolegů také nejvíce váží. V mládí Kollberg sloužil u parašutistů, kde absolvoval přehnaně tvrdý výcvik, protože jeho velitel měl sadistické sklony, což se ovšem čtenář dovídá až v sedmém románu. Poté co jednou ve službě zastřelil člověka, odmítá nosit zbraň. V závěru románu Zmizelé hasičské auto je vážně zraněn nožem, přežije jen díky svému parašutistickému výcviku. Kollberg často bývá dost sarkastický, s Larssonem se vzájemně „příliš nemusí“, zejména v první polovině série se vzájemně častují urážkami nebo minimálně ironickými poznámkami, ale protože oba jsou výborní kriminalisté a musejí spolupracovat na mnoha případech, postupně k sobě vzájemně nacházejí cestu. V druhé polovině série je stále nespokojenější s vývojem u policie, až nakonec v devátém románu Vrah policistů ze sboru odchází, ale i tak ho Beck v posledním románu nechá prostudovat a připomínkovat plány, které se svým týmem připravil. Kollberg má rád dobré jídlo, je přímo labužník. Až do 41 let byl svobodný, poté se konečně seznámil se svou budoucí ženou Gun, která splňovala jeho náročné představy. V dalších románech rovněž sledujeme vývoj jeho manželství (i když ne tak podrobně jako u Becka) a postupně mají dvě děti, dceru Bodil a syna Joakima.

Mikael Persbrandt hrál Larssona v sérii Stíny nad Stockholem
Gunvald Larsson
se poprvé objevuje až ve třetím románu Muž na balkóně, kde se hned významně podílel na vyšetřování (v prvním románu Roseanna je také muž s příjmením Larsson, je to však místní policista z Motaly, kde zpočátku probíhalo vyšetřování). Pochází ze zámožné rodiny, dostalo se mu vzdělání v nejlepších školách, takže se umí chovat vybraným způsobem, pokud je to potřeba. Se svou rodinou, jejímž snobským životem pohrdá, dávno přerušil kontakty a ostatní ho považují za černou ovci rodiny. V románu Policie pomo pije ale navštívil svou sestru, kterou neviděl 10 let, aby získal informace užitečné pro vyšetřování. Předtím, než začal sloužit u policie, pracoval nejprve ve vojenském a potom obchodním námořnictvu. Měří sto devadesát šest centimetrů a váží hodně přes sto kilogramů, ve Zmizelém hasičském autě jen díky své síle a rozhodnosti zachránil několik osob z hořícího domu. Rád nosí kvalitní obleky (několik jich ve službě zničí) a boty, jezdí ve sportovním autě. Je starý mládenec, bezdětný a Einar Rönn je dlouho jeho jediným kamarádem u policie. Ke konci série si začne lépe rozumět s Kollbergem a v posledním románu i s Martinem Beckem.

Einar Rönn
pochází z venkovské oblasti severního Švédska, z městečka Arjeplog v Laponsku a vždy toužil se tam vrátit. Je to dobromyslný kliďas, vyrovnaný a málomluvný, s červeným nosem, který jeho obličeji dominuje natolik, že většina lidí si ničeho jiného nevšimne. Není schopen napsat ucelenou a přitom přehlednou zprávu o průběhu vyšetřování, ale jinak je to tvrdě pracující a velmi schopný policista. Již v románu Záhada zamčeného pokoje si Beck vyčítá, že s ním nedokáže lépe komunikovat a ocenit jeho kvality, v posledním románu pak poznamenává, že překonal jeho očekávání a stal se plnohodnotným členem týmu, na kterého se všichni mohou spolehnout. Přestože Einar a Gunvald jsou velmi odlišní, kamarádí se spolu nejen v práci (kde se vídají denně), ale i ve volném čase, dokonce spolu jezdí i na dovolenou, kde se věnují hlavně rybaření, často právě v Laponsku. Einar navíc dokáže Gunvalda rychle uklidnit, pokud ho někdo nebo něco v práci rozzuří. Einar je, na rozdíl od Gunvalda, ženatý (jeho žena Unda je také z Laponska) a má syna Matse, o jeho rodině však neznáme tolik podrobností, relativně nejvíce se dovídáme v románu Zmizelé hasičské auto.

Fredrik Melander
je střídmý a šetrný člověk, mnohými považovaný až za nesmírně nudného, i když má určitý smysl pro humor. Je vyrovnaný, netrpí žádnými změnami nálady a je zcela imunní vůči lichocení. Trvá na tom, že každou noc musí spát 10 hodin, přes den často bývá na WC a má nečitelný rukopis. Přesto je to výborný policista, mezi spolupracovníky je proslulý především svou fenomenální pamětí, takže ostatní ho používají jako „chodící kartotéku“, která si pamatuje neuvěřitelné podrobnosti různých kriminálních případů. Současně má i výborné analytické schopnosti, takže často poukáže na přehlížené skutečnosti, zjištěné poznatky dá do nových souvislostí a pomůže nasměrovat vyšetřování jiným směrem. Později se nechá přeložit na jiné oddělení, aby se vyhnul časté práci přesčas (proto se v některých románech vyskytuje jen sporadicky), ale v poslední knize opět hraje významnou roli. Výborně zajišťuje komunikaci celého týmu a dokáže ostatní odfiltrovat od nesmyslných telefonátů různých osob z policejního ředitelství,

Benny Skacke
se poprvé objevuje až v pátém románu jako novopečený kriminální asistent, který byl na oddělení vražd přidělen jen dva měsíce předtím, jako náhrada za Äkeho Stenströma, který byl zavražděn v předchozím románu Noční autobus. Benny je ještě o dva roky mladší než byl Äke. Zpočátku ho Beck a zejména Kollberg neberou příliš vážně, oprávněně jim vadí, že je mnohdy zbytečně příliš horlivý, má málo kriminalistických zkušeností a je až přehnaně ambiciózní. V životopise totiž uvedl, že chce být policejním ředitelem. Ale již v tomto případu nakonec celkem významně přispěje k vyšetřování úmorným pátráním v Sundbybergu, kde zjišťuje, z které telefonní budky podezřelý volal, nakonec vypátrá i kde bydlel. Později se z osobních důvodů nechá přeložit do Malmö (kde spolupracuje s Per Månssonem), ale v posledním románu opět pracuje v týmu Becka, který konstatuje, že významně dospěl. V závěru románu je postřelen, Beck mu však zachrání život.

Evald Hammar
je šéf Becka na policejním ředitelství až do konce románu Zmizelé hasičské auto, kdy odchází do důchodu (je o 15 let starší než Beck). Je mírný a vyrovnaný, především však to je velmi zkušený kriminalista, který důvěřuje odborným znalostem svých podřízených a snaží se je co možná odstínit od politických tlaků, která stále více ovlivňují jeho práci. Pokud je přesvědčen, že to vyšetřování prospěje, neváhá ignorovat nebo přímo obejít pokyny z „vyšších míst“ (např. v druhém románu Becka a Kollberga seznámí i se spisem z kontrašpionáže).

Stig Malm
je přímý nadřízený Martina Becka od románu Policie pomo pije (po odchodu Evalda Hammara do důchodu) až do konce série. Je pravým opakem Evalda Hammara, nemá kriminalistické zkušenosti a vysokého postavení dosáhl jen díky kariérismu, politickým kontaktům, podlézavosti a celkové situaci v policii. Beck si ho neváží, některé Malmovi vlastnosti Becka už ani nerozčilují, jen mu připadají směšné. Malm často neodborně zasahuje do práce a vyšetřování všem členům Beckova týmu, je velmi rigidní a není vůbec sebekritický. V posledním románu, když je Beck šéfem speciálního týmu, se dočasně stává de facto podřízeným Becka, musí respektovat aspoň některé jeho pokyny, což velmi těžce nese a svou nekompetentností i tak narušuje práci celého týmu.

Další významnější postavy

Kurt Kvant a Karl Kristiansson
jsou dvojice policistů, kteří spolu slouží v jednom hlídkovém voze. Pocházeji z jižního Švédska, z oblasti Skåne, jsou vysocí a zdatní, takže by se mohlo zdát, že pro službu mají minimálně fyzické předpoklady. Jsou však líní, nešikovní a hloupí, takže často významně naruší a prodlouží vyšetřování: např. v románu Policie pomo pije „nestihnou“ zkontrolovat podezřelého pasážéra letadla z Kodaně do Stockholmu (a mnohem později se ukáže, že to opravdu byl pachatel), jindy zničí nebo nezaznamenají důležité stopy ap. Nejčastěji se s nimi setkává Larsson, takže jednou si postěžuje: „Tihle dva kreténi mě pronásledujou“.
Kenneth Kvastmo
V románu Säffleská bestie je Kristiansson postřelen, ale díky šťastné náhodě přežije, jeho parťák Kvant však je zabit. Posádku hlídkového vozu proto doplní Kenneth Kvastmo, který je stejně neschopný, ale mnohem horlivější. Nová dvojice „K+K“ se znovu vyskytuje v dalších románech a opět svou hloupostí narušuje další případy.
Per Månsson
je poklidný, ale velmi kompetentní kriminalista z Malmö, který rád spolupracuje s členy Beckova týmu (a oni s ním), pokud je to potřeba, jen velmi nerad jezdí do Stockholmu. Kromě toho udržuje neformální, praktické a vzájemně výhodné kontakty s dánským kriminalistou Mogensenem. Vyskytuje se v několika knihách, největší úlohu má asi v románech Zmizelé hasičské auto (kde nejen určí identitu mrtvého z přístavu v Malmö, ale vypátrá i ženu, kde bydlel a od ní zjistí spoustu informací, důležitých pro vyřešení případu) a Policie pomo pije, kde se hlavní děj odehrává přímo v Malmö.
Mogensen
je dánský kriminalista z Kodaně, který spolupracuje především s Per Månssonem z nedalekého Malmö, se kterým se zná již od konce druhé světové války. Vzájemně si rozumějí a uznávají, že druhý je dobrý kriminalista. Když Månsson něco potřebuje zjistit v Kodani, jednoduše zatelefonuje Mogensenovi, protože to je mnohem rychlejší než úřední postup. Na oplátku příště Månsson zase pomůže Mogensenovi pátrat v Malmö. V románu Policie pomo pije Mogensen spolupracuje nepřímo i se stockholmskou kriminálkou, ale jeho cenná zjištění svou hloupostí a leností znehodnotí policejní hlídka Kvant a Kristiansson.
Åke Stenström
je mladý kriminalista, který se objevuje již v prvním románu. Vyniká ve sledování podezřelých osob. Ve čtvrtém románu Noční autobus se na vlastní pěst pustí do vyšetřování jednoho velmi starého případu, aby svým starším kolegům dokázal, že je schopný nejen ve sledování, ale celkově dobrý kriminalista. Je však zavražděn. Na základě jeho poznámek tým Martina Becka vyřeší jak masakr v autobuse, tak starý případ.
Oskar Hjelm
je šéf forenzního oddělení stockolmské policie. Protože jeho malý tým je neustále zavalen nálezy z mnoha kriminálních případů, nemá rád, když někdo urguje výsledky. Své práci však dokonale rozumí, s Beckem vychází vcelku dobře (ten ví, že je užitečné jeho nelehkou práci pochválit a ocenit) a jeho pečlivě zdokumentované forenzní analýzy často významnou stopou přispějí k vyšetřování případu.

Partnerky a děti

Inge Becková
byla manželkou Martina Becka celkem 18 let. Již v druhém románu Muž, který se vypařil však můžeme pozorovat první (ještě nevýrazné) příznaky, že jejich manželství nefunguje tak, jak by mělo. Inge má jen velmi málo pochopení pro to, že manželovo povolání často způsobuje, že není s rodinou doma. V tomto románu je navíc odvolán z dovolené a odjíždí vyšetřovat do Budapešti. Beck by se k rozvodu možná sám nikdy neodhodlal, ale přiměje ho k tomu dospívající dcera. V šestém románu Policie pomo pije se skutečně odstěhoval a poté poměrně dlouho žije sám v bytě v centru Stockholmu, až na konci osmého románu se seznamuje s Rheou, které se později stává jeho novou partnerkou.
Ingrid Beckové
jejich dcera, starší z obou dětí. I když Martin věděl, že Ingrid je již skoro dospělá, přesto ho na konci románu Zmizelé hasičské auto zaskočí, když rodičům oznámí, že po důkladné rozvaze se rozhodla v dohledné době odejít z bytu a žít vlastním životem. Ještě více tatínka překvapí, když se ho druhý den zeptá, proč se také neodstěhuje. Ingrid je charakterizovaná jako rozumná, uvážlivá, přitom bystrá a mezi vrstevníky oblíbená. S otcem vždy měla velmi dobré vztahy a často a ráda se s otcem schází, např. na večeři, i poté, když již oba žijí samostatně.
Rolf Beck
jejich syn, o kterém Martin ví, že je líný a uzavřený, nemá žádné vyhraněné zájmy a jeho vztahy s otcem nikdy nebyly moc dobré. Když se Beck schází se svou matkou, snaží se však o synovi mluvit co možná dobře. Ke konci posledního románu (při výslechu Rebecky) v duchu smutně přemítá nad tím, nakolik může nedostatek hlubších citů k němu negativně ovlivnit synův život
Gun Kollbergová
žena Lennarta Kollberga, v sérii se vyskytuje víceméně až od třetího románu. Je velmi krásná, inteligentní a nechybí ji ani smysl pro humor. Jejich manželství je velmi harmonické, v průběhu románové série se jim nejprve narodí dcera Bodil (Lennart byl vážně zraněn zrovna když žena byla těhotná) a později syn Joakim. Oba se o děti rádi starají, když děti trochu vyrostou, Gun se vrací do práce. To je další impuls pro Lennarta (vedle hlavní důvodu: nespokojenosti se situací v policii), aby ze služby odešel a našel si práci, kde na rodinu bude mít více času.
Rhea Nielsenová
se poprvé objevuje v osmém románu Záhada zamčeného pokoje. Má výrazně levicové smýšlení a silné sociální cítění, Po otci sdědila činžovní dům, o který se pečlivě stará a svým nájemníkům pomáhá, pokud to potřebují. V jednom bytě dříve bydlel starý muž, který se přestěhoval do jiného bytu, kde byl krátce poté zavražděn. Při vyšetřování jeho vraždy se Beck seznamuje s Rheou, nejprve pouze jako se svědkyní, postupně se však sbližují a Rhea se stává novou partnerkou Becka, svatbu však neplánují. Rhea ráda a dobře vaří, je inteligentní, vždy mluví rovnou k věci a „umí Beckovi číst myšlenky“.
Åsa Torellová
byla snoubenkou Åke Stenströma, když byl zavražděn. S jeho smrtí se ještě několik let poté těžko vyrovnává. Přesto se záhy rozhoduje navštěvovat policejní školu a stát se sama policistkou. Významnou roli ve vyšetřování hraje hlavně v románech Policie pomo pije (kde pracuje na mravnostním oddělení: zadrží a vyslýchá Helenu Hanssonovou, která během vraždy dělala sekretářku, ve skutečnosti jde o luxusní call-girl) a Teroristé (kde složitě zjistí, kdo by mohl mít zájem zabít filmového producenta). V prvním z těchto románů se trochu sblíží s Beckem (Kollberg záměrně zařídil, aby v Malmö bydleli vedle sebe – to se ovšem Beck dovídá až v posledním románu), ale žádný vztah z toho nakonec není a Åsa až do konce románové série zůstává svobodná.

Jiné postavy

Ahlberg: jeden z policistů z města Motala, Beck se s ním spřátelí v prvním románu během vyšetřování vraždy Roseanny, v druhém mu posílá pohlednici z Budapešti a ve třetím románu ho dokonce jede do Motaly navštívit (oficiálně tam jede pracovně). Herrgott Nöjd (Herrgott Allwright v anglických vydáních): zemitý policista z venkovské oblasti na jihu Švédska, kraj Skåne, městečko Anderslöv. Beck se s ním spřátelí v devátém románu během vyšetřování a v desátém románu je (stejně jako řada dalších policistů) na několik dní převelen do Stockholmu pro zajištění gigantické bezpečnostní akce spojené s návštěvou senátora. Beck se s ním nejprve setká služebně, poté se jeden večer uskuteční srdečné setkání s Martinem a Rheou doma.

Sten Olsson, kterému ale všichni říkají Buldozer Olsson: je zaneprázdněný, energický prokurátor, který je doslova posedlý bankovními loupežemi. Velký prostor dostal v románu Záhada zamčeného pokoje, kde poprvé šéfuje Zvláštní skupině pro potírání bankovních loupeží (k jejich nelibosti jsou do ní jmenování také Kollberg a Larsson, díky čemuž si vzájemně lépe porozumí). Významnou roli má i v posledním románu. Strömgren: je stockholmský detektiv, normálně pracuje v jiném oddělení, ale v desátém románu je přiřazen do zvláštního týmu Martina Becka. Ví se o něm jen málo (ani Beck ani Larsson ho nemají v oblibě), ale evidentně donáší Bulldozeru Olssonovi důvěrné informace z Beckova zvláštního týmu.

Bo Zachrisson: nekompetentní osoba, která zpackala počáteční vyšetřování vraždy starého muže v románu Záhada zamčeného pokoje. Člověk, který se dle mínění Becka nikdy neměl stát policistou, natož pak kriminalistou. V románu Teroristé ho Larsson zařadí na zvláštní „seznam blbců“ (kde jsou také Kenneth Kvastmo, Karl Kristiansson a další), aby tito policisté zůstali během akce na strážnících, kde udělají nejméně škody. Richard Ullholm: pedantický policista, který neustále vznáší nesmyslné nebo alespoň nepodstatné stížnosti na všechny své kolegy. Je rovněž zapsán do „seznamu blbců“. Ale Eric Möller, šéf bezpečnostní policie, je omylem všechny zařadí do týmu, který zajišťuje tělesnou ochranu. Špatně prohlédnou kostel Riddarholmskyrkan a nepřímo tak zaviní selhání ochranky.

Backlund: další kriminalista z Malmö, ale na rozdíl od Månssona dost neschopný a bez nápadů. Při výslechu dává svědkům nesmyslné otázky a zaměřuje se na nepodstatné věci. Nedostatek odborných dovedností se snaží nahradit papírováním. Emil Elofsson a Gustav Borglund: pracují spolu v jedné hlídce, také v Malmö. Objevují se se v pátém a devátém románu. Zde jsou policejní hlídky rozšířeny na tříčlenné, takže do vozu jim přibude ještě David Hector. Všichni tři jsou vážně postřeleni a Borglund nakonec umírá na infekčním oddělení kliniky v Malmö.

Filmy podle románů

Všech deset románů bylo mezi lety 1967 až 1994 zfilmováno, některé i dvakrát, ovšem v různých zemích (kromě Švédska také USA, Lotyšsko resp. Sovětský svaz, Maďarsko a Německo, Československo, Nizozemsko a Belgie), s různým hereckým obsazením a některé také s názvem filmu odlišným od knižní předlohy. Prvním hercem, který ztvárnil roli Martina Becka, byl Keve Hjelm v roce 1967. Dalším švédským hercem, který si tuto roli zahrál, byl Carl-Gustaf Lindstedt. Celkem šestkrát si tuto roli zahrál známý švédský herec Gösta Ekman a to v letech 1993 až 1994. Pro americké diváky je v roli Becka nejznámější Walter Matthau ve filmu Smějící se policajt z roku 1973. Ve filmu se detektiv jmenoval Jake Martin, také děj filmu byl upraven a přemístěn do San Francisca. Další zahraniční herci, kteří si zahráli roli Martin Becka, byli lotyšský herec Romualds Ancāns, známý anglický herec Derek Jacobi (film byl natáčen převážně v Budapešti, kde se odehrává většina děje knižní předlohy), československý herec Jan Teplý a nizozemský herec Jan Decleir. Celkem bylo natočeno nejméně 13 filmů, tři romány byly zfilmovány dvakrát: Roseanna (román), Policie pomo pije a Záhada zamčeného pokoje: z toho jednou jako československý TV film.

Nezávislé filmy

Přehled filmů natočených v letech 1967 až 1992
RokProdukceNázevKnižní předlohaVybrané postavy
1967ŠvédskoRoseanna (1967)Roseanna
1973USAanglicky: The Laughing Policeman
česky: Smějící se policajt
Noční autobus: upravený děj a postavy,
odehrává se v San Franciscu
1976Švédskošvédsky: Mannen på taket
anglicky: The Man on the Roof
česky: Muž na střeše
Säffleská bestie
1979Lotyšsko resp.
Sovětský svaz
lotyština: Nepabeigtās vakariņas
rusky: Nezakončenyj užin
anglicky: Unfinished Supper
česky: Nedokončená večeře
Policie pomo pije
1986Československo:
Československá televize,
TV film
Záhada zamčeného pokojeZáhada zamčeného pokoje
1980SRN
Maďarsko
Švédsko
švédsky: Mannen som gick upp i rök
německy: Der Mann, der sich in Luft auflöste
anglicky: The man who disappeared into thin air
Muž, který se vypařil
  • Derek Jacobi – Martin Beck
  • Lasse Strömstedt – Lennart Kollberg
  • Ferenc Bàcs – major Szluka (šéf místní policie)
1992Nizozemsko
Belgie
nizozemština: Beck – De gesloten kamer
anglicky: Beck – the closed room
Záhada zamčeného pokoje: upravený děj
a postavy, odehrává se v Antwerpách

Filmy s Göstou Ekmanem

V letech 1993 až 1994 bylo natočeno šest švédských (resp. švédsko-německých) filmů podle původních románů autorské dvojice. Scénáře napsali Jonas Cornell (č. 2), Pelle Berglund a Jonas Cornell (č. 3), Jonas Cornell a Daniel Alfredson (č. 4) Rainer Berg a Beate Langmaack (1, 5, 6). filmy režírovali Hajo Gies (č. 1), švédský režisér Daniel Alfredson (2, 4), Pelle Berglund (č. 3) a rakouský režisér Peter Keglevic (5, 6). Obsazení vybraných rolí: Gösta Ekman – Martin Beck, Kjell Bergqvist – Lennart Kollberg, Rolf Lassgård – Gunvald Larsson, Niklas Hjulström – Benny Skacke, Bernt Ström – Einar Rönn, Torgny Anderberg – Evald Hammar, Ing-Marie Carlsson – Gun Kollbergová.

Ve filmu Stockholm Marathon, v Německu byl uváděn pod alternativním titulem Der Tod läuft mit (Smrt běží s tebou), jednu z rolí zahrála také německá herečka Corinna Harfouch. Jako zajímavost lze uvést, že Maj Sjöwallová se nejen zčásti podílela na scénářích, ale ve všech filmech kromě Policie pomo pije si také zahrála různé malé role (viz tabulka).

Filmy ve švédsko-německé produkci s Göstou Ekmanem, natočené 1993–1994
ČísloDatumStopážNázev filmuNázev knižní předlohyRole Maj Sjöwallové
11993-07-0290 min.Brandbilen som försvannZmizelé hasičské autožena, sedící v letadle vedle Becka
21993-10-0694 min.RoseannaRoseannasekretářka na policejní stanici v městě Motala
31993-10-0691 min.Polis, polis, potatismos (Policie, policie, bramborová kaše)Policie pomo pije---
41993-11-2694 min.Mannen på balkongenMuž na balkóněučitelka
51994-01-1289 min.PolismördarenVrah policistůnení přesně určeno
61994-07-0190 min.Stockholm Marathonvelmi volně Teroristéžena se startovací pistolí

Stíny nad Stockholmem

Související informace naleznete také v článku Seznam dílů seriálu Stíny nad Stockholmem.

Mezi lety 1997 až 2018 bylo natočeno dalších 38 filmů (některé se vysílali pouze v televizi), kde také vystupuje postava Martina Becka (hraje ji Peter Haber) a další kriminalisté z románů, ale příběhy těchto filmů již nevychází z literární předlohy a odehrávají se v době, kdy byly jednotlivé TV filmy natočeny. Pochopitelně jednotlivé postavy byli také „omlazeny“, protože v původních románech stárli přesně tak, jak odpovídalo době mezi vydáním jednotlivých knížek. V roce 1975 (vydání posledního románu) bylo Martinovi Beckovi přibližně 51 let, takže v roce 2018 by mu muselo být již přes 90 let.

Do konce roku 2018 bylo natočeno celkem 7 řad seriálu, první tři řady nebyly v Česku (zatím) vysílány, čtvrtá až sedmá řada (14 filmů), tedy od 25. filmu natočeného v roce 2009, byly v premiéře odvysílány najednou na televizi Prima pod společným názvem Stíny nad Stockholmem od 1. září do 1. prosince 2018.[11]

Rozhlasové dramatizace

Velká Británie (BBC)

Ve Velké Británii BBC nastudovala rozhlasové dramatizace všech románů a začala je vysílat v říjnu 2012 pod společným názvem The Martin Beck Killings: Vraždy (vyšetřované) Martinem Beckem. Roli Martina Becka hrál Steven Mackintosh, Lenarta Kollberga Neil Pearson, Gunalda Larssona Ralph Ineson, Einara Rönna Russell Boulter, Frederika Melandera Adrian Scarborough.[12]

Rozhlasové adaptace jednotlivých románů bylo poprvé vysílány takto:

Německo

V SRN byly jako rozhlasové hry natočeno rovněž všech deset románů, ale na rozdíl od BBC v mnohem větším časovém rozpětí (1978 až 1995) a v několika různých rozhlasových a televizních společnostech.

Produkce Südwestfunk/Westdeutscher Rundfunk
NázevRokProdukceRežieHudbaStopáž
Die Tote im Götakanal: Roseanna1978Sebastian Goy, Peter Michel LadigesPeter Michel LadigesHans-Martin Majewski60 min.
Endstation für neun: Noční autobus1978Sebastian GoyPeter Michel LadigesHans-Martin Majewski110 min.
Und die Großen läßt man laufen: Policie pomo pije1978Yaak KarsunkePeter Michel LadigesHans-Martin Majewski108 min.
Der Polizistenmörder: Vrah policistů1978Sebastian GoyPeter Michel LadigesHans-Martin Majewski195 min.
Das Ekel aus Säffle: Säffleská bestie1979Walter AdlerKlaus WirbitzkyHans-Martin Majewski50 min.
Verschlossen und verriegelt: Záhada zamčeného pokoje1979Richard HeyKlaus WirbitzkyHans-Martin Majewski99 min.
Die Terroristen: Teroristé1979Walter AdlerKlaus WirbitzkyHans-Martin Majewski48 min.
Produkce Hessischer Rundfunk/Südwestrundfunk
NázevRokProdukceRežieStopáž
Der Mann, der sich in Luft auflöste: Muž, který se vypařil1980Peter KnorrFrank Erich Hübner61 min.
Der Mann auf dem Balkon: Muž na balkóně1983Henning VenskeHenning Venske59 min.
Produkce Norddeutscher_Rundfunk
NázevRokProdukce/RežieHudbaStopáž
Alarm in Sköldgatan: Zmizelé hasičské auto1995Peter M. LadigesHans-M. Majewski45 Min.

Vliv a ocenění

Technika psaní autorské dvojice, kdy pečlivě kombinovali detektivku s důrazem na sociální otázky získala velkou pozornost.[13] Tento koncept byl dále rozvinut v 90. letech 20. století v díle Henninga Mankella s postavou Kurta Wallandera a na počátku 21. století v díle Stiega Larssona s jeho trilogií Milénium s postavou Lisbeth Salanderové. Jejich dílo ovlivnilo nejen švédské, ale i další autory, např. jsou uváděni jako jedna z hlavních inspirací pro významného norského spisovatele Jo Nesbø.[14] Kerstin Bergman poznamenává, že „to, co způsobilo, že romány autorská dvojice Sjöwallová – Wahlöö tak vyčnívají nad předchozími krimi romány – a co je učinilo tak vlivnými v následujících desetiletích – bylo především vědomé zahrnutí kritického pohledu na švédskou společnost.“[4] Základní koncept tak dal postupně vzniknout celému žánru Nordic noir.

Autoři obdrželi též řadu ocenění: za román Noční autobus získali prestižní cenu Edgar od The Mystery Writers of America (navíc jako vůbec první neanglicky psaný román, který dostal toho vyznamenání).[15] Stejná The Mystery Writers of America v roce 1995 ohodnotila tuto knihu jako druhý nejlepší román všech dob v žánru best police procedural (na prvním místě se umístil román Dance Hall of the Dead od Tony Hillermana).[16] V roce 2013 získali ve Španělsku cenu Premio Pepe Carvalho za žánr detektivní literatury.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Martin Beck na anglické Wikipedii, Roman über ein Verbrechen na německé Wikipedii, Nordic noir na anglické Wikipedii, Maj Sjöwall et Per Wahlöö na francouzské Wikipedii, Maj Sjöwall y Per Wahlöö na španělské Wikipedii a Maj Sjöwall na italské Wikipedii.V tomto článku byly použity překlady textů z článků Per Wahlöö na italské Wikipedii, The Fire Engine That Disappeared (film) na anglické Wikipedii, Roseanna (1993 film) na anglické Wikipedii, Murder at the Savoy (film) na anglické Wikipedii, The Man on the Balcony (film) na anglické Wikipedii a The Police Murderer na anglické Wikipedii.V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stockholm Marathon (film) na anglické Wikipedii.

  1. FRANCE, Louise. The queen of crime. The Guardian. London: 2009-11-22. Dostupné online. (anglicky)
  2. HarperCollins Crime & Thrillers – Interviews – Maj Sjöwall [online]. HarperCollins Publishers Ltd [cit. 2008-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-28. (anglicky)
  3. ROSEMARY., Herbert,. Whodunit? : a who's who in crime & mystery writing. [s.l.]: Oxford University Press, 2003-01-01. Dostupné online. ISBN 0195157613. OCLC 252700230 S. 17. (anglicky)
  4. Bergman, Kerstin (2014). Swedish Crime Fiction: The Making of Nordic Noir. Mimesis International. ISBN 978-88-575-1983-8
  5. FORSHAW, Barry. Nordic Noir. [s.l.]: Pocket Essentials, 2013. ISBN 978-1-84243-987-6. (anglicky)
  6. Polis Polis Potatismos (Murder at the Savoy) by Maj Sjöwall and Per Wahlöö [online]. 2018-07-21 [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. (angličtina)
  7. Souborný katalog ČR (CASLIN): přehled děl autora [online]. [cit. 2019-02-23]. Dostupné online. (čeština)
  8. FRÖHLICH, František. Smutek Martina Becka (doslov). In: Säffleská bestie. Praha: Svoboda, 1984. 192 s. (10 románů o zločinu; sv. 7). S. 185. (čeština)
  9. Záhada zamčeného pokoje (ČSFD.cz) [online]. [cit. 2019-02-23]. Dostupné online.
  10. Záhada zamčeného pokoje (FDb.cz) [online]. [cit. 2019-02-23]. Dostupné online.
  11. Stíny nad Stockholmem. TV expres. 2018-09-03, čís. 19, s. 18. (čeština)
  12. The Martin Beck Killings [online]. BBC. Dostupné online. (anglicky)
  13. WINSTON, Robert. The Public Eye: Ideology and the Police Procedural. [s.l.]: [s.n.] (anglicky)
  14. Per Wahlöö - Salomonsson Agency [online]. [cit. 2015-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-06. (anglicky)
  15. Noční autobus [online]. [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. (česky)
  16. SJOWALL, Maj; WAHLOO, Per. The Terrorists. [s.l.]: Harper Collins, 2007. S. (rear of book) 17. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.