Smějící se policajt

Cestující jednoho městského autobusu byli postříleni, mezi zavražděnými byl i policista Dave Evans (v knize Åke Stenström). Evans, mimo službu a ve svém volném čase, sledoval muže, který se jmenoval Gus Niles, aby získal nové informace o obchodníkovi, který se jmenuje Henry Camarero, o kterém byl přesvědčen, že před několika lety zavraždil svou ženu (Teresa Camarero).

Evansův zkušený kolega, detektiv seržant Jake Martin před časem tuto vraždu vyšetřoval a považuje za své selhání, že se mu nepodařilo shromáždit dostatek důkazů, aby mohl být Camarero obviněn z vraždy. Jake Martin se ujímá vyšetřování masakru v autobusu a současně se tím vrací i k vyšetřování staré vraždy, protože to byl právě Niles, který tehdy Camarerovi poskytl alibi. A Gus Niles byl také zabit v autobusu, spolu s Evansem a dalšími cestujícími.

Do dvojice s mrzutým Jake Martinem je přidělen nadšený, ale impulzivní inspektor Leo Larsen (tj. v knize Gunvald Larsson). Společně se pustili do zkoumání Evansových poznámek k případu, dalších stop a výslechu svědků a podezřelých. Rozhodnou se ignorovat pokyny svého nekompetentního nadřízeného (Lt. Nat Steiner), hledají a najdou Henry Camarera, což nakonec vede k honičce ulicemi San Francisca a konfrontaci na palubě dalšího autobusu.

Roger Ebert v novinách Chicago Sun-Times napsal: Smějící se policajt je zatraceně dobrý policejní film: napínavý, plný lakonických hereckých výkonů. Poskytuje nám zvláštní potěšení z postupného odhalování složitého případu ... Režisérem je Stuart Rosenberg a znamená to návrat svého druhu... Ve filmu Smějící se policajt vezme složitou zápletku a dějem nás vede tryskem; respektuje naši inteligenci a neobtěžuje diváky tím, že by do filmu umístil mnoho scén, kde by vše bylo (zbytečně) vysvětleno. Jak skvěle všechny kusy skládačky do sebe zapadají si uvědomíte až po skončení filmu, a část potěšení z filmu je, že si hlavolam sestavíte sami. A je tu několik scén, které jsou opravdu senzační, např. střelba v autobuse, události na urgentním oddělení, scény, kde se vyšetřovatelé snaží otřást lidmi z ulice, aby z nich něco dostali. Policejní filmy jsou tak často závislé na pouhé akci, že je potěšením najít skutečně dobrý film.[3]