Riddarholmskyrkan

Riddarholmský kostel (švédsky Riddarholmskyrkan) je kostel bývalého středověkého opatství ve Stockholmu. Kostel sloužil jako pohřebiště většiny švédských králů od 17. století až do roku 1950.[1] Kostel se rozkládá na jižním okraji náměstí Birger Jarls torg (oficiální adresa kostela je Birger Jarls torg 3), které bylo pojmenováno po této významné historické postavě, tzv. „králi bez jména“, která je tradičně považována za zakladatele Stockholmu. Nedaleko kostela je jeho socha. Náměstí se až do poloviny 19. století jmenovalo Riddarholmstorget a s tímto označemím se lze občas stále setkat.

Riddarholmskyrkan
Riddarholmen, Stockholm
Riddarholmskyrkan: jedna z nejstarších staveb v Stockholmu
Místo
StátŠvédsko Švédsko
StockholmStockholm (kraj)
ObecStockholm
LokalitaRiddarholmen, Birger Jarls torg 3
Souřadnice59°19′28,99″ s. š., 18°3′51,98″ v. d.
Základní informace
CírkevŠvédská církev (luteránská)
DiecézeDiecéze stockholmská
Současný majitelNational Property Board
Datum posvěcení13. století
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Výstavbakonec 13. století
Další informace
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Riddarholmskyrkan se nachází na ostrově Riddarholmen, nedaleko od Stockholmského (královského) paláce ve Stockholmu. Kongregace byla rozpuštěna v roce 1807 a dnes je kostel používán pouze pro slavnostní účely. Zatímco švédští králové do konce 16. století byli pohřbívání jinde (nejčastěji v Uppsale, ale také v Krakově nebo ve Strängnäs), skoro všichni králové počínaje Gustavem II. Adolfem (zemřel 1632) až po Gustava V. (zemřel 1950) jsou pohřbeni zde. Hlavní výjimku tvoří královna Kristýna I., která je pochována v bazilice svatého Petra v Římě.

Teprve v druhé polovině 20. století byl založen nový královský hřbitov Haga. Prvním králem, který byl pohřben na tomto novém královském hřbitově byl v roce 1973 král Gustav VI. Adolf. Riddarholmskyrkan je v současnosti společně spravován zvláštním oddělením švédské vlády a královským dvorem.[2][3]

Riddarholmskyrkan je jedna z nejstarších památek ve Stockholmu, některé dochované částí pocházejí až z konce 13. století, kdy budova složila jako klášter františkánů. Po protestantské reformaci byl klášter uzavřen a budova přeměna na kostel švédské (luteránské) církve. Nová věž, kterou navrhl vlámský architekt Willem Boy (žil 1520–1592) byla postavena během vlády Jana III. Ta ale byla zničena úderem blesku 28. července 1835 a krátce nato byla nahrazena věží, která existuje až do současnosti.[4]

Erby rytířů řádu Serafínů (švédsky Serafimerorden, serafíni tvoří v hierarchii andělů nejvyšší andělský kůr, spolu s cherubíny a trůny) se nachází na zdech kostela. Když rytíř tohoto řádu zemře, jeho erb je zavěšen v kostele a během pohřebního obřadu kostelní zvony vyzvánějí nepřetržitě od 12 do 13 hodin.[5]

Literární zajímavost

Autorské dvojice Maj Sjöwallová – Per Wahlöö umístila do prostoru mezi sochou Birger Magnussona z Bjölbo a kostelem jednu z klíčových událostí románu Teroristé (švédsky Terroristerna, 1975). Do Stockholmu přiletěl na oficiální návštěvu nepopulární americký senátor a panovaly obavy, že může dojít k pokusu o atentát. Při pietním aktu kladení věnců, při vstupu do kostela, však byl zastřelen fiktivní (v románu nemá žádné jméno) švédský předseda vlády!

Fotogalerie
  • Pohled od severu
  • Kostel a v pozadí část města
  • Pohlednice, počátek 20. století
  • Interiér kostela
  • Socha Birger Magnussona nedaleko kostela

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Riddarholm Church na anglické Wikipedii a Birger Jarls torg na anglické Wikipedii.

  1. Riddarholm Church [online]. kungligaslotten.se [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Royal Court website. www.kungahuset.se [online]. [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-27.
  3. Riddarholmen [online]. Nordisk familjebok [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Boy, Willem (Guillaume Boyen) [online]. Nordisk familjebok [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
  5. The Order of the Seraphim [online]. kungahuset.se [cit. 2019-01-01]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.