Martin Škop

V letech 1995–2000 studoval magisterský obor Právo na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Mezi roky 1998–2004 pak studoval bakalářský a posléze magisterský obor Sociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, kde se zabýval zobrazováním digitálních médií v hraném sci-fi filmu a spojitostí práva s násilím. Téma práva a násilí rozvinul také roku 2006 ve své rigorózní práci. V letech 2000–2004 studoval doktorský program na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, v rámci kterého se zabýval právem v postmoderní situaci.[2][3][4][5]

V letech 2000–2002 působil jako právník Ekologického právního servisu a mezi roky 2002–2004 jako právník Ligy lidských práv. Od roku 2003 působí na Právnické fakultě Masarykovy univerzity, a to nejdříve jako asistent, po absolvování doktorského programu v roce 2004 jako odborný asistent a od habilitace v roce 2013 jako docent. Zároveň od roku 2013 pracuje jako asistent místopředsedkyně Ústavního soudu.[6]

Martin Škop habilitoval s prací na téma Hledání příběhu: narativní obrat v právu. V ní obhajuje tezi, že krásná literatura může poskytnout užitečné cesty, jakými se můžeme vypořádat se základními právními otázkami.[7] Právní texty totiž podle něj nejsou ničím jiným než literárními texty, a proto na ně můžeme používat stejné metody interpretace.[8] Je tedy zastáncem oboru Law and Literature, který se zaměřuje na mezioborové spojení práva a literatury. Právo je podle Martina Škopa spíše uměním než vědou, a to právě s ohledem na metody, jakými se přistupuje k jeho zkoumání.[9]

Je aktivní také v akademické samosprávě. V letech 2000–2002 byl členem Akademického senátu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, mezi roky 2009–2013 pak členem Akademického senátu Masarykovy univerzity.[11][12][13][14] Od roku 2013 působil jako proděkan Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

V roce 2018 kandidoval na děkana Právnické fakulty Masarykovy univerzity.[15] Jeho protikandidáty byli Filip Křepelka a dosavadní děkanka Markéta Selucká.[16][17] Ve svém volebním programu upozorňoval zejména na chybějící diskusi o koncepci magisterského studijního programu.[15][18] Společně s Filipem Křepelkou postoupil do druhého kola volby, kde zvítězil poměrem 15:4 hlasů.[19] Akademickým senátem fakulty byl tedy navržen na funkci děkana.[1]