Martha Argerichová

Martha Argerichová ([argeričová], nepřechýleně Martha Argerich, * 5. června 1941 v Buenos Aires, Argentina) je argentinská pianistka, která patří mezi nejvýznamnější klavírní interprety současnosti.

Martha Argerichová
Martha Argerichová roku 2015
Narození5. června 1941 (80 let)
Buenos Aires, Argentina
Národnostargentinská
VzděláníVincenzo Scaramuzza (1946)
Friedrich Gulda (1955, největší vliv)
Stefan Askenase
Maria Curcio
Arturo Benedetti Michelangeli
PovoláníKlavíristka
Ocenění1. místo:
Mezinárodní hudební soutěž v Ženevě (1957)
1. místo:
Mezinárodní soutěž Ferruccia Busoni (1957)
Absolutní vítěz:
Mezinárodní klavírní soutěž Fryderyka Chopina ve Varšavě (1965)
Medaile Claudia Arrau (1997)
Grammy Award (2000, 2005, 2006)
Praemium Imperiale (Japonsko) (2005)
Řád vycházejícího slunce (Japonsko) (2005)
ChoťChen Liang-Sheng (do 1964)
Charles Dutoit (1969–1973)
Stephen Kovacevich (od 1974)
DětiLyda Chen-Argerich
Stéphanie Argerich
Annie Dutoit
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

Martha Argerichová roku 1962 v New Yorku.

Narodila se v roce 1941 v Buenos Aires a je židovského původu.[1] Na klavír se učila hrát už od svých tří let. V osmi letech veřejně debutovala s Beethovenovým Klavírním koncertem č. 1[2][3] a téhož roku ho také nahrála[4][5]. V roce 1955 se s rodinou přestěhovala do Rakouska, kde studovala u světoznámého klavíristy Friedricha Guldy. V roce 1957, ve svých šestnácti letech věku, vyhrála prestižní Mezinárodní hudební soutěž v Ženevě. Později své umění zdokonalovala u Artura Benedettiho Michelangeliho. V roce 1965 vyhrála Mezinárodní klavírní soutěž Fryderyka Chopina ve Varšavě. Od roku 1966 se věnovala také nahrávání. Ve světě vystupovala hlavně jako koncertní klavíristka. V 80. letech 20. století se začala více orientovat na komorní hudbu. V roce 1980 vzbudila rozruch, když vystoupila z poroty Chopinovy soutěže ve Varšavě na protest proti tomu, že chorvatský klavírista Ivo Pogorelić byl vyřazen ze soutěže už ve třetím kole. Prohlásila o něm, že je génius, čímž mu dopomohla k mezinárodnímu úspěchu. Nadále se věnuje podpoře mladých talentů. Založila soutěž, která nese její jméno, a je čestnou prezidentkou Mezinárodní klavírní akademie (plným jménem International Piano Academy Lake Como). Tato instituce sídlí v Palazzo del Vescovo, biskupském paláci ze 17. století, který byl postaven na břehu Comského jezera v Itálii.

Osobní život

Vždy se úzkostlivě vyhýbala publicitě, což způsobilo, že nebyla v počátečním období své kariéry adekvátně známá. Málo známé jsou také detaily z jejího soukromí. Je však známo, že má tři dcery se třemi různými muži, se kterými byla sezdána – první byl skladatel Robert Chen, druhým z nich byl známý dirigent Charles Dutoit, třetím americký klavírista Stephen Kovacevich. Se svým druhým mužem nadále spolupracuje a pravidelně spolu koncertují.

Umělecká činnost

Hudební veřejnost zaujala svým temperamentem, rebelantským duchem a především spontánní a nenásilnou virtuózní interpretací hudebních děl. Navzdory tomu, že je klavíristkou neobyčejných možností, její technika hry je považována za velmi osobitou a nepříkladnou, podobně jako tomu bylo u klavíristy Vladimira Horowitze.

Její repertoár je široký, zahrnuje na jedné straně skladby z období hudebního klasicismu (Haydnovy a Mozartovy klavírní koncerty) a raného romantismu, na druhé straně skladby 20. století, kterými si získala největší uznání. Vytvořila početné nahrávky děl Fryderyka Chopina, Roberta Schumanna a Maurice Ravela. V koncertní literatuře se soustředila hlavně na ruské autory, vysoce ceněna je mj. její interpretace Prokofjevova Klavírního koncertu č. 3. Vytvořila také množství nahrávek komorní hudby. Vystupuje a nahrává často s houslistou Gidonem Kremerem, violoncellistou Mišou Maiským a brazilským klavíristou a svým blízkým přítelem Nelsonem Freirem.

Významné nahrávky

Vyznamenání

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martha Argerichová na slovenské Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. www.associatepublisher.com [online]. [cit. 2011-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-05.
  2. Článek o Marthě Argerichové. findarticles.com [online]. [cit. 29-05-2012]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29-05-2012.
  3. Info na Classical Music Guide
  4. Nahrávka z r. 1949 Archivováno 9. 10. 2016 na Wayback Machine na YouTube
  5. Seznam nahrávek
  6. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.