Marobudova říše

geografie	; Území Markomanů – ve středu mapy
	; Území Markomanů – ve středu mapy
hlavní město:	Marobudum(?)[pozn. 1]
	obyvatelstvo
národnostní složení:	Germáni (Markomani, Lugiové, Gótové, Hermunduři, Kvádové, Semnoni), Keltové
jazyky:	dialekty pragermánštiny a keltského jazyka
náboženství:	germánské
	státní útvar
státní zřízení:	kmenový svaz
	státní útvary a území
	Markomani
	Vanniovo království

Marobudova říše je historické označení pro germánský mocenský útvar, který vznikl na přelomu letopočtu na území střední Evropy pravděpodobně s centrem v Čechách.

Historie

Mezi lety 9–7 př. n. l. přišel na území dnešní České republiky germánský kmen Markomanů pod vedením (krále?) Marobuda, který po konsolidaci začal budovat svou říši, přičemž uplatňoval vynikající organizační a diplomatické schopnosti.

Podle římského vzoru například zavedl stálou armádu s přesnou organizací a intenzivně obchodoval s Římskou říši. V jeho rezidenci (Marobudum, zřejmě v okolí Starého Plzence) dokonce sídlila celá kolonie římských kupců a řemeslníků. Vzhledem k výraznému vzrůstu markomanské moci stouply i vojenské a ekonomicko-politické úspěchy. Pod Marobudův vliv se postupně dostaly okolní kmeny (Lugiové, Semnoni, Langobardi, Gótové, Hermunduři a Kvádové).

Římané považovali ambiciozního souseda za nebezpečného a zorganizovali proti němu v roce 6 n. l. vojenskou výpravu vedenou budoucím císařem Tiberiem. Výprava, která postupovala dvěma proudy z Mohuče a z Carnunta, nakonec ztroskotala kvůli vnitřním problémům v říši a Římané byli nuceni s Marobudem uzavřít mírovou a spojeneckou smlouvu. Postupně však vnitřní třenice a vleklé rozpory s Cherusky vedly k oslabení této říše. V roce 17 došlo k rozhodujícímu konfliktu mezi Cherusky a Markomany, po němž od říše odpadli Hermunduři a Gótové. Poklesu Marobudovy moci využil jeho synovec Katvalda, který v roce 19 dobyl Marobudovo sídlo a sám se ujal vlády. Ještě téhož roku byl však svržen hermundským vůdcem Vibiliem a Marobudova říše definitivně zanikla.

Markomanští vládci

Marobud (9–6 př. n. l. – 17/18 n. l.) – král
Katvalda (18–19 n. l.) – gótský velmož
Vannius (19 n. l.) – kvádský král, viz Vanniovo království
Ballomar (166?–171?)

Odkazy

Poznámky

Marobuduum (či Marábudum), o němž píše Klaudios Ptolemaios (Geografia II. 1. XI. 29) jako o sídle Marobuda, jiní autoři jeho doby ho však nezmiňují, se snažilo mnoho archeologů objevit. Z doby germánského osídlení se ale na českém území nezachovaly žádné opevněné výšinné polohy. Předpokládá se tedy, že snad osídlil některé opuštěné keltské hradiště (Závist u Zbraslavi nebo Stradonice u Nižboru), popřípadě jeho sídlo mohlo být tvořeno soustavou různých dvorců.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Marobuduum (či Marábudum), o němž píše Klaudios Ptolemaios (Geografia II. 1. XI. 29) jako o sídle Marobuda, jiní autoři jeho doby ho však nezmiňují, se snažilo mnoho archeologů objevit. Z doby germánského osídlení se ale na českém území nezachovaly žádné opevněné výšinné polohy. Předpokládá se tedy, že snad osídlil některé opuštěné keltské hradiště (Závist u Zbraslavi nebo Stradonice u Nižboru), popřípadě jeho sídlo mohlo být tvořeno soustavou různých dvorců.